Na Západe nič nového

Humanita, pokrok, rozum, svoboda. To přece vůbec nejsou špatné ideály. Tak proč se kvůli ním nezačít masakrovat? První světová válka byla důsledkem toho, čemu se říká "modernita". Jednalo se o naprostý krach celého velkolepého projektu evropské kultury. Tahle válka není "barbarská", tohle je přece civilizovaný boj. Nervové plyny a granáty, pěkně čistě a hlavně humánně - nejsme žádní divoši. Stojí za námi Sókratés, Platón, Aristotelés, Descartes, Leibniz, Hume, Berkeley, Kant, Goethe, Schiller, Fichte, Hegel... Žijeme v civilizovaném světě, staráme se o nemocné, práci za nás dělají stroje, vzděláváme masy. Lidé jsou svobodní. To jsou věci, pro které stojí za to ležet dva roky v bahně v zákopu, nechat se okusovat krysami, čekat na rozkaz k bezvýznamnému útoku na protější zákop, nechat si uříznout nohu, rozežrat si plíce nervovým plynem nebo se vrátit domů jako mrzák do rozvrácené země. Nebo ne? (627., 27. III. 2011) (02.04.2011)

Jsou filmy,které na vás silně zapůsobí a pokud se jedná o filmy válečné, tak to musí být mistrovské dílo. Podle románu vynikajícího Ericha Maria Remarqua byly natočeny filmy dva. Jeden v roce 1930 ( a ten získal 2 Oscary) a pak tento z roku 1979 jako film televizní. Zde se na upoutávce uvádí trvání filmu 150 mln., na mém zakoupeném DVD je 123 minut. Zdálo by se, že to není podstatné. Jenže, kdo četl knihu, tak očekává více výborných dialogů, které tomuto filmu opravdu chyběly. S přihlédnutím k tomuto faktu, musím říci, že film z roku 1930 byl lepší. (04.01.2011)

Na zítřejší dopoledne mám připraveno nové zpracování Remarqueovy předlohy, takže jsem si řekl, že by nebylo od věci připomenout si tuto klasiku. No, je pravdou, že když jsem film viděl před nějakými třiceti lety, udělal na mě mnohem větší dojem než dnes. Dnešním pohledem jsem se kriticky díval na příliš mělké a úzké zákopy a ani bojové scény se už nedaly brát příliš vážně. Ale... Snímek už má bezmála padesát, a když ho srovnám se sebou samým, vychází z toho jako jasný vítěz, takže bych se měl zdržet přehnané kritiky. Z toho, co jsem viděl, je ale naprosto jasné, že tvůrci knihu znali a že plně vystihli její hlavní myšlenku. Film se sice předlohy nikterak těsně nedržel (ono by to asi ani nešlo, pokud by to neměl být seriál), ale troufám si tvrdit, že by byl její autor s výsledkem spokojen, protože tvůrci zapracovali do děje všechny jeho podstatné myšlenky. Přes veškeré své nepodstatné výhrady si myslím, že si tento senior i po těch letech čtyři pěticípé zaslouží. / Poučení: Když se celá generace stane potravou pro děla, není příliš prostoru pro humor. (01.01.2023)

Z poslední půlhodiny jsem měla pořádné zimomriavky. Televizní film podle německé klasiky natočený v Československu a přesto režisér dokázal dokonale vystihnout neútěšnou situaci fronty a následné rozčarování po návratu domů, kde všichni žijí v deziluzi propagandistických plakátů. Richard Thomas v hlavní roli je výborný, přeměnu jeho postavy jsem mu bez váhání uvěřila. Jeden z těch filmů, který z vás po zhlédnutí udělá pacifisty. (03.10.2010)

Zaujalo mě to stejnou měrou, jakou mě to zasáhlo, ale vtáhnout do dění jsem se schválně nenechal, abych nemusel válce přihlížet z první ruky. Sice se nejedná o něco ojedinělého, ale to stejně nepříjemnost nijak nezmenší. A snížena tím není ani výpověď, kterou se filmu daří podat skrz své nepřipravené postavy, obrazy, příběh a válku samotnou, která pomalu, ale jistě křiví nejeden život. (13.03.2017)