Mashle - Season 1

Je to kombinace Harry Pottera (kouzelnický svět a škola kouzel), Black Clover (hlavní hrdina co nemá žádné magické schopnosti) a One Punch Mana (znuděný hlavní hrdina hrdina, který se fyzickým tréninkem stal nezničeitelným Supermanem). Nedosahuje to kvalit ani jendoho, Mash není moc sympatický (jeho apatie a tupost je až moc přehnaná), vedlejší postavy jsou šablonovité až hanba, svět tuctový a záporáci strašně ploší. Co tomu přidává je evidentní snaha utahovat si z kouzelnických světů (hlavně z Harry Pottera) a celé té fascinace kouzly. I přes toto to nedokáže vystoupat do hladin nadprůměru a není to ničím co by bylo do budoucna zapamatovatelné. Ale jako oddychovka může posloužit dobře. 60% (06.07.2023)

Mashle sice je akční shounen kombinující Harryho Pottera a One Punch Mana, ale nemám z něj pocit, že by nějak vystihl silné stránky těchto sérií. Na Harryho Pottera by to muselo mít mnohem zajímavější výstavbu světa, pravidla magie, školu, ale vlastně jediné, čeho se tu dočkáme, je zkopírování většiny věcí, které už známe, včetně postav (Brumbál, Malfoy,...). Na One Punch Manovi se mi naopak líbí poukázání na to, jak nevýhodné může být být OP, navíc v případě Saitamy funguje i jeho vlastní humor, což se bohužel o Mashovi říct nedá (prvních pár dílů budiž, ale potom už to vážně začíná být ohrané). No a vlastně ani jako dobrý shounen to neuspělo - nezajímavé stereotypní postavy, nezajímavý cíl hlavního hrdiny, nezajímaví záporáci. Jediná věc, která se mi na tomhle upřímně líbila, byly souboje a docela fajn animace, jinak to šlo celé absolutně mimo mě. 4.5/10 (09.03.2024)

„Je to jako kdyby One Punch Man začal chodit na Bradavice, nic víc a nic míň…“ pravil o tom již několikrát Youtuber Meon a má pravdu. A už když asi před rokem tímhle způsobem promoval mangu, tak jsem si říkal, že tohle musí být pro mě jako dělané. Na rozdíl od již zmíněného Meona totiž ani poslední přečtení Harryho Pottera v roce 2020 u mě nic nezabilo a dodneška mám tu sérii rád, i když si samozřejmě uvědomuji spoustu jejích nedostatků. Stejně tak si s radostí vzpomenu na Saitamu z One Punch Mana a vůbec na zdejší styl humoru. Prostě když máte rádi dvě hlavní přísady v jídle, tak přeci budete mít rádi i celý ten pokrm, že jo? No není to tak úplně pravda… Moje překvapení bylo velké už když jsem u prvního dílu začínal vnímat třeba to, že mi Mashle nepřijde vůbec vtipný. Ano, bylo to přesně tak, jak jsem si seriál představoval, bylo to jako kdyby přišel Saitama do Bradavic, a i většina vtipů byla vypointovaná přesně tak, jak byste čekali, kolikrát jste ten vtip, to, jak bude provedený, už tušili dopředu a já místo abych za to byl rád, tak jsem jen cítil, jak mi to zabíjí jakoukoli radost. Nejspíš je přesně tohle součástí toho největšího problému, který se seriálem mám a který opět popsal Meon a to nějak takhle: „Ten seriál nemá vlastní identitu, je to prostě jen Saitama na Bradavicích“. Co u mě Mashle: Magic and Muscle zachraňuje, díky čemu mu nakonec dokážu dát 5,5/10 a díky čemu mám pořád náladu se podívat i na druhou sérii, jsou souboje. Sice nejsou zase nijak extra originální, spoustu způsobů, jak Mashle bez magie dokáže porazit svého soupeře, umíte poměrně rychle odhadnout, ale jejich sledování je většinou hodně uspokojivé. Tvůrci mi dokáží ty souboje vystavět, a i vytvořit celkovou atmosféru kolem nich tak, že se pokaždé dostanu do okamžiku, kdy začnu hrdinovi fandit a vysloveně si užiju každou jeho ránu, kterou soupeři dá, protože mám takový ten vnitřní pocit, že je zasloužená. Možná mě i trochu zaujal příběh, i když je hodně jednoduchý a také docela předvídatelný, ale pořád si ještě říkám, že by mě mohl třeba někdy někde něčím překvapit.  Takže nakonec ani nebudu mít nutkavou touhu natočit video na Youtube s názvem „Poslouchání Meona zabilo můj dojem ze sledování Mashle: Magic and Muscle“, bude mi stačit tenhle krátký text, kde přiznám, že měl pravdu, ale naštěstí můj zájem úplně nezemřel, zatím ještě dýchá… (30.06.2023)

Řekl to snad skoro každý přede mnou, ale já to řeknu taky. Mashle JE kombinací světa nejmenovaného mladého kouzelníka s jizvou a hlavního protagonisty z jiných anime, který zhmotňuje nezastavitelnou sílu a nehybný objekt v jednom. Bohužel "inspirace" jinými příběhy nekončí pouze u obecné povahy fikčního světa, ale prostupuje i do jeho detailů. Vlastně při hledání podobností se světem J. K. Rowlingové můžete hrát bingo a odškrtávat si jednotlivé položky: přes školu čar a kouzel, jenž se absolutně nezajímá o bezpečnost svých studentů, Brumbála, famfrpál, studentské koleje a do nich studenty řadící podivný magický předmět až po křičící zeleninu. Tu i támhle snad zahlédnete i prvky či motivy z jiných anime, a tak máte pocit, že jste všechno tak nějak viděli už dřív a jinde. Pro nerdovské worldbuildery to je sice úleva, že dostat copyright strike na poli fantasy asi není TAK jednoduchý, ale i tak je krapet nutné přetrpět tápání tohoto anime při hledání své vlastní identity. Na druhou stranu, relativně funkční humor a uspokojivé (byť zejména v druhé polovině monotónní) souboje mu v tom pomáhají. (16.10.2023)

Kombinácia Harryho Pottera, One Punch Mana a tiež tam jednoznačne vidím veľa z Mairimashita! Iruma-kun. Prvé diely sú úžasné, vtipné a veľmi som sa bavil, ale potom postupom času sa z toho, aké to bolo vtipné prešlo na nudné súboje stále o tom istom. Tie súboje tiež boli miestami vtipné, ale na ten výborný začiatok to absolútne nemalo. Mash je proste hrdina, ktorému je všetko jedno teda okrem nejakých ľudí čo má rád, tak celú dobu vyzerá ako, keby nemal pud sebazáchovy a čím je Mashle bližšie koncu, tým viac vyzerá, ako keby tam proste ani nebol a len si jedol svoje veterníky (či ako sa to volá). Tu dochádza k prvej chybe, že sa mu vlastne ani nedá veriť, že chce niekoho zachraňovať, aj keď bol zo začiatku nalinkovaný ako dobrák. Súboje vôbec nie sú na zahodenie skôr je problém v ich konštrukte, lebo sú koncipované tak, že vlastne vždy ide istým spôsobom Mashovi o život je to buď, alebo a on proste musí vyhrať. Rozumiem konceptu tohto hrdinu, ktorého poznáme a je ním Saitama, ale tam to nejako fungovalo, lebo svet okolo Saitamu sa nejako formoval a on na to reagoval a tu sa celý svet točí okolo Masha. Vedľajšie postavy som si neobľúbil, aj keď vôbec nie sú zlé. Vedľajším postavám sa totiž vôbec nevenujeme a to nehovorím ani o záporných hrdinoch tí ma vôbec nezaujali. Neskutočné bolo za mňa aj fungovanie tej školy, lebo tam boli určité pravidlá a akože žiaci mali chodiť, aj na nejaké prednášky a skúšky, ale zároveň si potom odskočíme na zopár dielov, kde sa začne, ako keby vojna medzi katedrami, bez akýchkoľvek pravidiel a potom sa tam pohybuje kto chce a robí si čo chce po celej škole, ako keby tá nemala byť ani zabezpečená a myslieť si, že by takáto škola teda mohla fungovať je jasné, že nemohla. Chápem, že celé anime je pritiahnuté za vlasy a má byť vtipné, ale keď si zároveň vytvorím nejaké ohraničené pravidlá, v ktorých sa mám pohybovať a potom si s tým robím čo chcem tak to pôsobí tak nekonzistentne až to neuveriteľne bije do očí a následne tam ešte pre istotu pridáme nejaké ďalšie skupiny silnejších a silnejších žiakov však prečo by sme to neurobili. Potenciál bol, ale je to len zopár dielov vtipné a potom to slabne a slabne. Neviem si predstaviť ďalšiu sériu o čom by bola, ale šancu tomu ešte chcem dať pre tie zábavné prvé diely. (30.07.2023)