Klopanie na nebeskú bránu

Nemají co ztratit. Jeden jí má v hlavě, druhý v kostech. Jeden je drsňák, druhý slušňák a snílek. V nebi se mluví jen o moři, ten druhý ho nikdy neviděl, takže flaška tequily a jedna kára bude jejich vysvobozením z prostor nemocnice. V kastlíku u spolujezdce navíc najdou bouchačku, v kufru pak balík marek. Zbytek je prošpikovaný Tarantinem, dvojicí gangsterů-packalů s tmavými brýlemi a tenkými vázankami, požitkářstvím, situačními gagy, skvělým soundtrackem, slušivými pointami a výtečnými hereckými výkony (Til Schweiger, Jan Josef Liefers, Moritz Bleibtreu).. Co víc si od Němců přát? (01.09.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $5,710║Tržby Celosvetovo $20,356,000║ Také Pulp Fiction v Nemeckom odľahčenom vydaní a až nečakane svižné, nápadité, zábavné, jeden z najlepších Nemeckých filmov vôbec, keď chcú tak vedia točiť. /85%/ (05.10.2009)

V žebříčku německé kinematografie je tento snímek u mě na prvním místě. Skloubení rakoviny s komedií se mi nejdříve zdálo nemožné nebo alespoň hodně divné, ale po shlédnutí musím říct, že to jde a sakra dobře, jen se musí dobře odhadnout kdy už je to moc. Kdo ještě neviděl tak by měl rychle napravit. (02.12.2007)

Pri sledovaní filmu som mal intenzívny pocit, že aj mne v mozgu rastie nejaký nádor. Zatiaľ nemám kŕče a prejavuje sa to iba tým, že niektoré filmy vnímam úplne inak, ako väčšina užívateľov. Myšlienka, ako stráviť posledné dni života je neobyčajne lákavá a na túto tému som videl minimálne dva vynikajúce filmy. Bol to kedysi dávno Griffin a Phoenixová s Petrom Falkom a pred pár mesiacmi Môj život bezo mňa so Sarah Polley. Blbý a blbší som síce nevidel, ale predpokladám, že rozdiel medzi ním a Klopaním spočíva iba v obrátených úlohách dvoch predstaviteľov a ich okolia. Aj Tarantino si požičiava nápady, ale ak niekto vykráda Tarantina, mal by to robiť aspoň s takou ľahkosťou a gracióznosťou, ako Tarantino. A tiež si nemýliť Štokholmský syndróm s Helsinským syndrómom. Dnes som fakt nemal dobrý deň. Najprv Kusturica a teraz táto krimikomédia, v ktorej si mohol pokojne zahrať Pierre Richard s Paolom Villagiom. (11.02.2011)

Devadesátky, Německo (a němčina a také něměcká hudba), amatérský režisér okatě toužící natočit své Pulp Fiction, vykalkulovaný námět... Jedno velké Brrrr! Nevím, co se mi nelíbilo víc, jestli ta uboze vypadající touha po americké velkoleposti zahraná na malém německém dvorku, policisté s inteligencí jak z "Byl jednou jeden polda", strašně špatná, opravdu strašně špatná režie (Jahn si asi myslí, že stačí spousty záběrů z "jiných" úhlů a kvalita je na světě), nesmyslný scénář neschopný vytvořit jedinou věrohodnou situaci a slepený dohromady neuvěřitelnými náhodami, nezajímavě napsané hlavní postavy i tak čnící nad charaktery ve vedlejších rolích, které sem dokráčeli snad z druhořadého německého sitcomu, nebo to levné citové vydírání (umírající synáček trpící každé dvě minuty smrtelnými křečemi kupující své matce Cadillac tak, jak to kdysi udělal Elvis), atd. A navrch - jako třešnička - všechno vypadá strašně levně (ne nízkorozpočtově, jen levně) a amatersky na všech frontách. No a když se na konci rozezní "Knockin' On Heaven's Door" a chlápek zaboří hlavu do písku na své vysněné pláži, obracely se vě mně vnitřnosti. Krom jakéhos slabého charisma Schweigera a Lieferse nic, co by stálo za pozornost. Nevkus devadesátek je pryč, vysoké hodnocení "Klepání" zůstalo. Doporučuju podívat se znovu a vrátit se do reality. (31.01.2009)