Reklama

Reklama

Deti chaosu - siroty 2. svetovej vojny

(TV film)
  • Česko Děti chaosu (viac)
Francúzsko, 2023, 86 min (Alternatívna 49 min, televízna verzia: 2x40 min)

Obsahy(1)

Po obetiach 2. svetovej vojny ostali v európskych krajinách milióny sirôt. Na ich tragický údel sa často zabúda, keďže ostal v tieni ostatných hrôz vojny. Ich povojnové životy sa často uberali smerom, ktorý im určila štátna starostlivosť, bez ohľadu na ich pôvod či národnosť. Dokumentárny film rozpráva príbehy týchto detí a ich hľadania vlastných koreňov. (RTVS)

(viac)

Recenzie (5)

Sa.sa 

všetky recenzie používateľa

Bohužel i děti jsou "spotřební zboží" po skončení války ... Super dokument o osudech stovky tisíců dětí po skončení války...! Hodně drsně natočený dokument plný autentických záběrů , který odhaluje jejich osud a neskutečné svinstvo Spojenců... ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Američania nechávali svojich vojakov plodiť deti s Nemkami aj spojenkami. Ale ak to dieťa naozaj splodili, rýchlo ich prevelili, len aby sa o neho nemuseli starať. A to sa týkalo hlavne "menejcenných" černochov. Francúzi zas segregovali oficiálne: "Deti, ktoré som označila za slabé alebo zaostalé, som posielala späť do Nemecka. Tie silné do Francúzska. Tie slabé nemohli mať francúzsky pôvod." Francúzi sa politicky oficiálne prihlásili k selekcii, akú len pred pár mesiacmi a rokmi robili nacisti. A teraz: aký bol medzi nimi teda rozdiel? V mnohých momentoch šokujúce informácie. Hoci podanie je také mdlejšie. ()

petrsv 

všetky recenzie používateľa

Velmi zajímavý dokument o tom, co se dělo po válce s dětmi. A to na na všech stranách. Film je francouzský, takže je zaměřen více na Francouze. Při sledování mě napadlo jediné - vždyť oni dělali téměř to samé, co za války Němci. Ale taky je nutné na to pohlížet historicky. Pak člověku dojde, že to bylo prostě pragmatické. Dneska nelze nikoho soudit za to, co se tenkrát dělo. Je ale určitě dobré si to připomínat. ()

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Zatím poslední dokument tvůrců Julien Johan a Agnès Pizzini je skvělý, ačkoli hodně silný. Kdyby neexistovala svědectví a výpovědi, člověk by se až zdráhal uvěřit, že se mnohé instituce a dokonce samotné vlády či vládní úřady chovali skoro jako ty v hitlerovském Německu. Po válce. Po tom, co si děti prožily. Po tom, že přišly o rodiče. Místo hledání přeživších příbuzných nastalo handlování s dětmi, kterým to změnilo život. Šílené. Neuvěřitelné. A ještě víc zarážející, když člověk vzpomene, že se otřesným způsobem chovala právě třeba okupovaná Francie vedená Charlesem de Gaullem. ()

Reklama

Reklama