Sabata
Ehi amico... c'è Sabata, hai chiuso!
Sabata
Réžia:
Gianfranco ParoliniScenár:
Gianfranco ParoliniKamera:
Sandro MancoriHudba:
Marcello GiombiniHrajú:
Lee Van Cleef, William Berger, Ignazio Spalla, Linda Veras, John Bartha, Gianni Rizzo, Claudio Undari, Romano Puppo, Luciano Pigozzi, Carlo Tamberlani (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vážení občania mesta vykradnú vojenský trezor, z ktorého ulúpia 100 tisíc dolárov, aby si za ne kúpili pozemky, cez ktoré má viesť železnica. Ibaže nerátali s tým, že narazia na super pištoľníka - Sabatu /Lee Van Cleef/. Ten najprv získa odmenu za zabitie troch zločincov, ktorí ulúpili zásielku zlata - ale potom zistí, že išlo o podvod a sám sa stane terčom troch zabijakov. Režisér a spoluator filmu Gianfranco Parolini, alias Frank Kramer, dal filmu odľahčený tón a v akčných scénach zdôraznil humor a pestrosť. Výsledkom tohto akčného, takmer "bondovského" westernu je príjemný zábavný film, ktorý nie je určený iba pre fanúšikov tohto žánru, ale aj pre tých, ktorí privítajú na obrazovke každú žánrovú zmenu... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (43)
Není to western a není to ani spaghetti western. Je to něco mezi tím, což znamená, že z obojího něco. Fanoušci zmíněných žánrů zaskřípají zuby, že to prostě není nějak ono, avšak v ryze zábavné formě snímek funguje naprosto dokonale. Hvězda stříbrného plátna a především matador spaghetti westernů Lee Van Cleef se zhostil hlavní role a vyznívá přesně tak, jak je v těchto filmech známý. Skromný, nebojácný a zásadový. Snímek je plný nápadů, hlavně co se týče ukrývání zbraní, které byly použity i v mnoha pozdějších filmech. Sabata je jméno záhadného a lehce šíleného střelce. Něco takového vždy fungovalo v rámci napětí a dané atmosféry. Nakonec i Clint Eastwood či Franco Nero by mohli vyprávět. Námět příběhu také není v dnešní době už nic neznámého. Byl recyklován tolikrát, že se i tato klasika vlivem tohoto skutku stává pro dnešního diváka naprosto předvídatelná. Ale není důvod si tím kazit filmový zážitek. Snímek je k plnému uspokojení plný westernových a spaghetti westernových postupů a hlavně kaskadérských scén, které jsou prostě úžasné. Sabata je ve své podstatě stejný pojem jako Django. Když se takové jméno vysloví, je okamžitě jasné o koho se jedná a co má od něj očekávat. ()
Trojdielnu sériu o pištoľníkovi menom Sabata som odštartoval v opačnom poradí. Záverečný diel Zbohom Sabata už bez účasti L. Van Cleefa, ale zase s lepším príbehom , lepším prístupom a tvárou skutočného kovboja - Yull Brynera. Na postave Sabaty sa dá stavať, iste mohla mať nekonečné množstvo pokračovaní, ale L. Van Cleef je v prvom rade pištoľník, nie zvodca žien a sedia mu skôr zápornejšie postavy. V tomto príbehu sa Sabata spojí s krotiteľom vší, podivným Bendžom a indiánom akrobatom...Podivná sebranka...Nič nové, nič prekvapujúce, navyše humor, ktorý mi veľmi nesedí. Slušná úvodná pieseň, výborný L.Van Cleef , ale inak iba priemer. 60%. ()
Nezbývá mi, než taky zaplakat na Leoneho hrobě. Inspirace režiséra Paroliniho leonovkami je nesporná a občas až blízká karikatuře, ovšem kde režijní umění není, tam ani inspirace nepomůže. Několik pilířů společnosti se rozhodne odcizit armádní trezor se 100 000 $, pistolník Sabata se zase odváží jim od bohatství pomoci. Akce je dostatek, pistolníci občas padají mrtví dříve než jsou zabiti, Lee Van Cleef je sympaťák a to je asi tak vše. Jediný nový nápad je střelec se střílejícím banjem, jinak jde o italský western křiklavý kostýmy a vykřičený provedením. Trailer: http://www.dailymotion.com/video/x8pqkj_sabata-1969-trailer-lee-van-cleef-s_shortfilms ()
Poctivo zvládnutý italowestern s "modroočkom" Lee Van Cleefom v hlavnej úlohe zaujme skvele zvládnutou drsnou akciou a výbornou hudbou (pripomínala mi Morriconeho, ale má ju na svedomí M.Giombini). Príbeh je nepodstatný - v podstate ide o to ako sa dostať tou najobtiažnejšou cestou k stotisícovej odmene. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (4)
- Vo filme Sabata je na rukoväti vykreslené S, v pokračovaní Návrat Sabatu (1971), je S zakryté hnedými krytmi. (mortimerm)
On to tam prostě dá, aby to tam BYLO. Výstižněji nelze popsat počiny pana Paroliniho. Nic nedává smysl. Nikdo tu nemá opodstatnění. Nic k ničemu nesměřuje. Nic nemá logiku. Nikdo se nechová ani trochu jako reálná osoba. Ale má super zbraně, super věci, super ohoz, super vlasy, nebo super velký počet obětí k zabití... a rejža zase super spoustu peněz. Po tolika letech si některé filmy zaslouží a některé vyloženě žádají revizi. Že Sabata z ní nevyjde jako vítěz už tuším hodně let. Ale bylo to možná ještě horší. Co se za ta léta změnilo? Už znám pana Paroliniho a jeho režijní um. Bez zaujetí, není to dobrý režisér, nemá dobré filmy, neumí dobře vést, v takovém Samsonovi (1961) dokonale předvádí, jak je naprosto neschopný udržet cokoliv jen trochu dějového pohromadě. Zdánlivá zmatečnost Sabaty, kterou jsem mohla dříve považovat za důsledek vlastní nepozornosti, není tedy jen zdánlivá, ale vychází přímo od autora. Až když už znám většinu účastníků téhle zábavy, konečně chápu, "kdo je tu jako kdo"! Proč ale dělá to, co dělá? Překvapivě z toho tahle věc pořád vychází lépe než jiné (a jiné autoři), protože Parolini snad nemá jiný záměr, než předvést svoji formu a náklady, a pokud v hlavě něco má, nikdy to, bohužel (?), nedá do scénáře. Scénáře... ech. To jest těch (maximálně!) pět vět v hodině a tři čtvrtě, které vysvětlují zcela nelogický děj (ještě nelogičtějším zdůvodněním), vedle čehož koexistují pouze hlášky vtipkující (nikoliv vtipné), tvářící se obsahově (pouze tvářící), a stylové (všechny). Jednořádková zápletka rozplizlá do ubíjející stopáže, navíc postavená na nesmyslu (Sabata vydírá pomocí důkazu, který si v rámci efektního bouchnutí zničí. Nemá tedy již čím vydírat a "záporáci" nemají žádný důvod pro to, co tu hodinu a půl dělají). Charaktery nejsou tak zábavné (ony hlavně žádné nejsou), drahé vychytávky tak objevné a scénář tak žůžový, jak zřejmě měl být. Vzhledem k tomu, že na exhibici formy už mě neutáhnete, a nikdo tady nemá možnost do svých "postav" dát vůbec nic, zůstává tedy co? Pořád hezká hudba, ač, jistě, ohromně stylová. Dobří herci, kteří ale (podobně jako u Fulciho) dokazují, že když je špatné vedení, nezachrání to nikdo. Za co cenit? Za to, rejžo, že si sem nataháte tolik skvělých herců a milých kluků a pak ty v hlavních rolích necháte jenom blbě pózovat a ostatní stylově vyvražďovat po desítkách? Tomu se říká obžerství formou. A za to, sorráč, už ode mne chválu nezískáte... Neumím si představit, jak (pokud bude) bude po revizi vypadat druhý a třetí Sabata, mnou, oproti tomuhle, považovaný za odpad už při první projekci. Ony prachy opravdu nejsou všechno, autore. Nevěřil byste tomu, ale nějakou jednu, malou, nepatrnou motivaci a zápletku, jinou, než jen, že buď chci prachy, nebo chci víc prachů, nebo chci někoho obrat o prachy, respektive někomu nechci dát prachy, a nakonec se utopím v prachách, tralala, konec... Iluze o zábavě bohužel vzaly za své. Takže bonus filmu: rodinný podnik akrobatů je obsazen skutečným rodinným podnikem cirkusové rodiny Ukmarových. () (menej) (viac)