Rampa

Se svou délkou a netradičním pojetím je Rampa hodně silný a realistický film. I když se snímek skládá prakticky jen z černobílých fotografií a jednoho pohyblivého záběru (dlouhého asi 2 vteřiny), je moc působivý. Působí pěkně ponuře a je výrazně jiný než většina ostatních science fiction 60. let minulého století a jeho tématika je aktuální i dnes. Je zde navíc vidět mnoho společného s 12 opicemi Terryho Gilliama, čerpal ze správného zdroje. Velmi silný a netradiční zážitek, který by si nikdo neměl nechat ujít (těch 28 minut snad můžete obětovat). (24.09.2011)

Legendárna Rampa nie je ani tak film, ako experimentálny umelecký pokus. Preto nemá zmysel sa zamýšlať nad tým, či je krátka, alebo či to nemal byť celovečerný hraný film. Ak by bola takto podaná fotomontáž dlhšia, nudila by nás, ak mala byť prepísaná do formy skutočného filmu, tak je dobre, že sa to odohralo o 34 rokov neskôr s vysokým rozpočtom. Je obdivuhodné, že sa pomocou sérii fotografií podarí vytvoriť takúto atmosféru. (13.06.2012)

Bylo něco neuvěřitelně atraktivního na celém způsobu podání příběhu formou fotografií za doprovodu té tísnivé hudby, dokonce i na anglickém dabingu, poněkud odtažitém a bez citu. Pomalé tempo v některých pasážích bez komentáře, jen se sérií velice sobě podobných fotek, se může zdát kontraproduktivní, naopak však dává prostor k přemýšlení už během snímku a to dodává na atmosféře, když pak některé pronesené věty rezonují pouze do "ticha". A tak pro mě největším záporem zůstává herec v hlavní roli. Protože, kdo by to byl u všech špaget řek, že nebude umět hrát ani na fotkách! (20.11.2012)

Ostatně co jiného je láska, než sbírka fotografií zmrazených v čase, v nehybných rámech věčnosti? Co jiného je láska, než hořko-sladké vzpomínky, jež jako listy papíru obracejí naše životy naruby a díky nimž zároveň dostává veškeré bytí smysl a řád? Co jiného je láska, než křehkost druhého člověka, jehož jako bychom znali od samého počátku světa a v jehož ztrátě ztrácíme beznadějně i sebe sama? (15.02.2018)

Veľmi znepokojivé a je škoda, že Marker nemohol svoju víziu predviesť efektívnejšie a rozvitejšie. Aspoň v takom rozmere ako neskôr Gilliam. Určite by som si jeho spracovanie pozrel rád. Aj keď musím priznať, že tento sled obrázkového deja spraví s divákom svoje a naozaj chválim štýl spracovania a rozprávania. 80%. (21.06.2008)