Prepadnutie 13. okrsku

N.W.Refn v souvislosti s Drive trefně poznamenal, že každý velký film musí disponovat pěti věcmi: násilím, romancí, skvělým obsazením, americkou mytologií a devadesáti minutovou stopáží. Carpenterova Noc oživlých gangů má vše, krom dobrých herců a romance, která byla vzhledem k omezenému času i prostoru mírně ošizena. Syntezátorová hudba, vysokofrekvenční pískot, ústřední bass motiv pro "New Year´s Day" od U2 - to všechno šlape, ale film je navzdory pověsti až příliš politický korektní a Johnny Tesař si dává setsakramentský pozor, aby byl ten správný rasový mix na obou stranách spektra postav. Další z kultů, co to kolem mě vzal objížďkou a může si tam pan režisér dát scén ohledně nevýhod trvání na vanilkové zmrzlině třeba tucet.. (30.09.2011)

Raný Carpenter razil v rámci rozpočtových limitací (kombinovaných s potřebou natáčet na drahý materiál Panavision) heslo "natočit co nejméně materiálu a použít z něj co nejvíce". Je možné, že díky tomu mají jeho počáteční filmy nepříjemně dlouhé expozice a celé je to sestříháno do poměrně letargického celku. Navzdory tomu ale paradoxně výborně funguje první polovina než vůbec dojde k událostem zmíněným v názvu filmu. To dlouhé, chladnokrevné čekání pak ale ve výsledku trochu ztrácí na působivosti, když se dozvíte, že nebylo režijním záměrem, nýbrž metodou jak natáhnout film na celovečerní stopáž. Výsledná akce, dialogy a vedení herců jsou pak obvyklým 70s exploitačním cringem, jemuž dominuje hlavně Laurie Zimmer, který musel zřejmě někdo neustále házet prášky do pití, protože většinu času působí dojmem, že ani neví, kde se nachází. Jak to tak nakonec bývá, scéna, pro kterou si většina lidí tento film pamatuje, je také scénou, za kterou se Carpenter v současnosti nejvíce stydí. Dneska by Kathy akorát napsala nespokojenou recenzi na Google a bylo by po zápletce. (21.09.2020)

Neviem, či som až taký náročný divák, ak očakávam od filmu aspoň elementárnu logiku. Carpenter to môže vysvetliť tým, že zdrogovaní členovia gangov konajú nelogicky, no počas toho obliehania ukázali, že pri tom občas aj rozmýšľali a plánovali, takže táto výhovorka neobstojí. Nedozvieme sa, prečo si vyhliadli práve zmrzlinárske auto (nejaká trauma z detstva?), ani prečo sa šéf bandy nechal tak amatérsky odbachnúť, ani prečo sa stovka ľudí snaží silou-mocou dostať do budovy, aj keď si idú po istú smrť. Nelogické konanie však máme aj na opačnej strane, z nebezpečného zločinca sa náhle stane správňak s morálnymi vlastnosťami, ktoré by mu mohlo závidieť 90% ľudí na planéte... Odhliadnuc od toho všetkého, ide o remeselne dobre zvládnutý film, takže u mňa čistý priemer. (03.12.2017)

Bachaři a zločinci se spojí v policejní stanici, která je obklopená gangem nelítostných, krvežíznivých, pomstichtivých parchantů. Rasej se tam za doprovodu parádní hudby mistra J. Carpentera, příběh jednoduchý, drsný, herecký výkony nic moc jedinej kdo by stál za zmínku je Darwin Joston, který to zahrál perfektně drsně a připomínal trochu Josepha Pilato. Parádička. Kvalita je taky libová a mohlo to mít klidně delší stopáž. (12.07.2017)

Na můj vkus až moc nelogické a to už jec o říct, když to začnu řešit i já. Gang je prostě zlý a zabíjí úplně všechny. Dokonce i malé holčičky bez důvodu a tohle já teda neberu. Jasně je to béčko, ale je to od Carpentera sakriš, mohl dát gangu něco navíc. Jediné co se mi na filmu líbilo byla hudba a pár povedených hlášek jinak velice slabé. 3/10. (06.12.2013)