Zvonár od Matky Božej

Jedna z těch horších adaptací slavného Hugova příběhu. Salma je sice uvěřitelnou Esmeraldou, ostatní herecké výkony už mě ale nechávaly naprosto chladnou (i Patinkin, "znetvořen" opravdu k nepoznání). Hodně mi také vadilo totální překroucení celého příběhu, a to nemluvím jenom o konci (přidaný happyend není ani první, ani poslední), vynechání postavy Phoeba a zvýraznění básníka bylo opravdu zvláštní... (10.06.2015)

Těžko říct, které filmové zpracování tohoto slavného románu od Victora Huga je nejlepší. Do chvíle, než jsem uviděl první minuty této adaptace to byl film z roku 1956 s Ginou Lollobrigidou a Anthony Quinnem. Jenže je to už hodně starý film, a to stáří je na něm velmi znát. Naopak na Medakově adaptaci jakoby 22 let nebylo znát a navíc ze všech filmových zpracování ukazuje už od první minuty nejsyrověji chudobu a bídu pařížských ulic na konci 15. století. Nejvíce to zdůrazňuje s protikladem Španělska, které tou dobou vysílá Kryštofa Kolumba za oceán a bohatým pařížským dvorem. Dalším nesporným kladem je herecké obsazení. Mandy Patinkin známý spíše jako chirurg z NEMOCNICE CHICAGO HOPE je snad nejhrbatějším zvoníkem. Přesto není ale tím nejnechutnějším. Tím beze sporu je Charles Laughton z filmu z roku 1939. Další herci už ale podle mě zajímají ve svých rolích oproti jiným adaptacím ty prvotní pozice. Richard Harris v roli Froda je tím nejošklivějším. Do jisté míry připomíná Maxe Schrecka z Upíra Nosferatu. Salma Hayek je naopak tou nejkrásnější Esmeraldou a Nigel Terry nejvíce přesvědčivým Ludvíkem XI. Kdyby v této roli neuspěl, byl by to obrovský propadák, když jeho nejznámější role je král Artuš z filmu EXCALIBUR. Diváka rozhodně zaujme i zpracování katedrály Notre-Dame, tentokrát jen s jednou věží, tak jak celý film po vizuální stránce. Tohle vše by jistě znamenalo, že se jedná o nejlepší zpracování Zvoníka od Matky Boží. Jenže to vše kazí ten naprosto změněný konec, který odporuje literární předloze. Esmeralda tentokrát nekončí na popravišti a žije dál. Naopak umírá jen Quasimodo. Tak takhle bohužel ne. Tohle pro mě je naprosto zprzněný konec literární klasiky. [1174. hodnocení, 29. komentář, 56%] (23.04.2019)

Nie zlé spracovanie, ale videl som lepšie. Ťahá to predovšetkým dvojica diabolský Harris (výzor na spôsob Nosferatu) a zvodná Hayeková - ten jej dekolt, ani sa Quasimodovi nedivím, keď prenesie, prečo aj on nie je z kameňa. Zamaskovaný Patinkin v roli Quasdimodo iba priemer, hlavne keď to porovnám s Hopkinsom, Quinnom alebo Laughtonom. Spracovanie má čiastočné iný dej a Quasimodo nie je úplne pako, skôr príliš premúdrelý, číta a tlačí klihy. Síce to nie je na škod, ale už z toho ide iný fíling. Vzhľadom na televízne spracovanie má film celkom veľkú výpravu. (10.12.2022)

Těžko říct, která adaptace téhle Hugovy knihy je nej. Tahle to sice s přehledem není a navíc to kazí cukerínový a zcela předloze odporující konec, ale má to jeden nesporný klad - herce. Především Esmeraldu (pro diváky telenovel - ano, Esmeralda je i literární postava), pro kterou nemohli najít lepší představitelku než Salmu. (05.07.2007)

,,ČO ZNAMENÁ ESMERALDA?" ,,SMARAGD." ,,ČO ZNAMENÁ QUASIMODO?" ,,TAKMER HOTOVÝ." __ Film sa dá rozdeliť na dve polovice: prvú absolútne výbornú a druhú, ktorej výrazný odklon od literárnej predlohy pôsobí až zúfalo a vyvolal u mňa rozčarovanie. Najprv sa zoznámime s Richardom Harrisom, ktorý v češtine úžasne dabovaný Radoslavom Brzobohatým a s výzorom skôr upíra, ako umne poznamenal ,,zdeny99" je dokonale démonickým stelesnením pátra Frola. Salma Hayek, ako píšu iní, je tak typovo dobre vybranou Esmeraldou, že hravo strčí do vrecka aj Ginu Lolobrigidu. Mandy Patikin je skôr priemerný Quasimodo, avšak vstupuje na scénu v krásnom zábere akoby jeden z kamenných chŕličov. Nuž a Edward Atterton bol vtedy známym televíznym zjavom a Nigel Terry bude predovšetkým vždy kráľom Artušom. Dané obsadenie a rôzne nové prístupy ma natoľko oslovili, že som si vravel akým skvelým by film mohol byť ak by mal poriadny rozpočet. Postava Phoeba vstupovala do deja iba mikroskopicky, ale vravel som si, že jeho čas zrejme príde. Lenže potom v polovici filmu prišlo k záchrane Esmeraldy, kedy sa scéna nepochopiteľne razom premenila na obranu chrámu zo záveru románu a ja som si začal vravieť: čo to? žeby chyba lávky? Zrejme áno. Mikroskopický Phoebus zmizol v nenávratne, z Quasimoda sa stal veľký intelektuál pomocou kníhtlače tlačiaci letáky o slobode, ktoré negramotná parížska zberba začne rozdávať v uliciach tristo rokov predtým, než k tomu malo prísť. Tomuto prudkému otočeniu smerujúcemu k happy endu s povinnou obeťou vôbec nerozumiem a úplne pochoval pôvodný sľubný potenciál. Výsledok pôsobí ako z lacného románu a nie ako adaptácia literárnej klasiky. (1220. hodnotenie, 32. komentár k filmu) (09.03.2021)