Ako krtko k nohaviciam prišiel

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)

Zde krteček vypadá trochu jinak, jeho podoba se teprve vyvíjela. Ještě nebyl tak roztomiloučkej, a proto "jenom" za čtyři :o))) Ale pohádka je to samozřejmě krásná. (20.09.2003)

Pohádka o tom, jak lesní havěť pomohla Krtečkovi splnit jeho velký sen o "kalhotkách s kapsami, velkýýýýýýýýými". (12.07.2005)

Skutečná legenda a kulturní symbol, nejlepší krtek (i když "zničit krtka" je těsně v závěsu;)). Klasická krejčovská výroba od lnu až po první zkoušku, navíc s dabingem jednotlivých "zvířat" v podání třeba i pana Filipovského. No nedejte pak 90%. (07.09.2014)

Jak pan Miler k nesmrtelnosti přišel. (02.09.2003)

Název vybízí spíše k tomu myslet že si byl krtek nějaký fetišista, ale celý je to o tom, že si dělá gatě . (12.10.2006)

Kultovní Krteček a jeho asi nejznámější příběh podle knižní předlohy, kterou určitě dobře znají opravdu všichni, co byly dětmi.. (06.05.2005)

Na Krtečka jsem byla už odmalička dost alergická, avšak jeho osvětovost je neoddiskutovatelná - navíc při vzpomínce na tento díl uroním i nostalgickou slzu...ale můj idol to tedy nebyl ani náhodou (narozdíl od takového Toma) (17.04.2006)

První Krteček a dodnes nejúspěšnější a nejcennější a můj nejoblíbenější. Jak píše Lima jeho podoba se teprve vyvíjela, ale co je důležité celý ten Krteček byl plný lásky, citu, soucítění a pohody, žádné násilí, to se prostě všem muselo tenkrát líbit. Film má navíc ale i jakýsi vzdělávací podtext aneb nás tenkrát i poučil o výrobě textilních materiálů. Jinak právě tady se poprvé setkáme i s jeho kamarády myškou, rakem, ježkem, rákosníkem, pavoučky, mravenečky, žábou a čápem, ti všichni mu nakonec pomůžou při výrobě gatí a s některými se setkáme i v příštích dílech. Petiškova knížka s Milerovými ilustracemi je však možná i lepší.. (16.10.2007)

Po zputnikovom vysvetlení dnes už klasickej hlášky "Jú hele kapsy" nejde nedať 10/10 (07.04.2006)

První a jediný mluvený krteček. Všimněte si, že už tehdy (1957) šití kalhot s kapsami prováděl rákosník. Plná verze na: http://vk.com/video763539_162138873 (16.02.2013)

Dala bych pět, ale je to až moc poučný krtek. (12.11.2004)

"Jů, hele, kapsy." Zapojení rákosníka, raka, čápa, žáby, ježka, mravenců a podobné havěti do vysvětlení pracovního procesu výroby kalhot je skvělou myšlenkou socialistických inženýrů. Proto mne mrzí, že rozvinuté kapitalistické mozky do dnešního dne nedokázaly plně využít možností fauny v textilním průmyslu a vytvořit tak konkurenci asijským vylepšovatelům log předních světových značek. Je to zkrátka pokrokový kousek s velkým poselstvím, v jehož budoucí využití pro blaho lidstva pevně věřím. (20.10.2011)

Od malinka miluji krtečka. A přestože ještě není tak vyšperkovaný a vyroztomilkovaný, příběh o tom jak přišel ke kalhotkám je úžasný! (14.02.2011)

Když to zrovna nebylo ve Studiu kamarád nebo jako předfilm v kině, listoval jsem leporelem. Pro ty mladší a blbější, taková raná verze formátu mp4. Zkrátka dětský hit, všechna zvířátka jsou na sebe hodná, mluví hezkou češtinou a nepůsobí to uměle. (28.01.2019)

Jen málo československých pohádek je tak krásných a zároveň pro děti poučných v tom, že pomáhat druhým není sprosté slovo. Výborně namluveno, byť jen pár vět. (01.04.2014)

Jak krtek ke kalhotkám přišel aneb rychlokurz šití. (22.01.2007)

Byl to můj první krteček. Vzpomínám si ještě na leporelo právě s tímto příběhem, které jsem kdysi vlastnil. (12.04.2008)

Vida, kam to původně zakázkový výchovný film o struktuře tuzemského textilního průmyslu nakonec dopracoval. (20.11.2015)

Všechno ti rákosníčku povím. Na louce vyrostl len, s žábou jsme jej namočili, na sluníčku vysušili, čáp jej lámal, ježek pročesával, pavoučkové usoukali, borůvky mu barvu daly, mravenečci tkali a rak nastříhal. A tobě, rákosníčku, za ušití dík. Jediný díl, kde krtek mluví a proto nemám chuť ho za ty zvuky zašlapat zpátky do země, odkud vylezl. (21.09.2012)