Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

První polovinu filmu (dobrých 80 minut) ve mně příběh spisovatele (a Tolkienova přítele) C. S. Lewise nevyvolával pražádné emoce. Je v ní ukryta skutečnost, kdy si kvarteto sourozenců zvyká na nový domov (jelikož opustilo rozbombardovaný rodný Londýn) i na kouzelný svět zasněžené Narnie, kam se díky nejmladší Lucince dostanou. Ovšem nicotný děj museli tvůrci narozdíl od Pána prstenů pořádně oživit, aby se bylo na co koukat. Ale ani to nestačilo. Navíc jsou Letopisy Narnie určeny převážně dětem, ale i ty nemusejí skousnout délku filmu, naivitu vyprávění a bezzubost celého projektu. Rušivých scén je celá řada, nudných jakbysmet. A když už se v závěrečné půlhodině schyluje k bitvě mezi armádou mytické lva (a čtyř dětí) a armádou proradné čarodějnice, tak musí být všem jasné, kdo vyhraje – tudíž je důležité, JAK toho dosáhne. No, a pochopitelně i zde se projeví bezradnost a nicotnost. Zaplaťpánbůh, že alespoň castingem se leccos zalepilo. Děti v hlavních rolích nehrají vůbec špatně a Tilda Swinton jako samozvaná vládkyně alespoň potěší otrávené diváky. (25.08.2006)

Kdyby byl ten film natočen tak v 50. nejpozději v 60. letech, byl by dodnes určitě uznáván jako velice povedená fantasy-pohádka pro děti. Ale dnes už máme trochu jiná léta a tohle absolutně neobstojí. A přitom jde o materiál, do kterého kdyby se někdo nebál pořádně zasáhnout, dalo by se z něj vytěžit myslím opravdu hodně. Kdyby se tvůrci nechali trochu poučit od Jacksona. Ale oni ne (i když třeba já jsem to hodně očekával). Tohle všechno se přece dalo zpracovat v daleko svižnějším stylu. Ale někdo se tu řídil podle hesla co se vleče neuteče. A nic neuteklo. Ani těm co si tenhle snímek nechali ujít... O tom že zde neukápne ani kapka krve už se napovídalo dost, a neomlouvá to ani známý argument "je to přece film pro děti". Neříkám, že se tu nenajdou silné scény, a že jsem se v průběhu jenom nudil. Pokud si ale myslím, že je na tom filmu něco špatně, určitě se mnou nesdílí názor ty spokojené davy diváků po celém světě. A tady se dostáváme k hlavnímu problému. Úspěch Narnie totiž vůbec není dobrým znamením pro budoucnost fantasy filmů. Je to znamení, že se vyplatí investovat do neškodné, na děti orientované fantasy produkce, a tím pádem (pokud někdo rychle nenatočí úspěšný fantasy krvák) to půjde s tímhle žánrem zase pěkně z kopce. A to už tu jednou bylo. Po úspěchu kvalitních filmů, jako Excalibur nebo Barbar Conan na začátku 80. let paradoxně nastal úpadek žánru, způsobený záplavou laciných napodobenin. Teď, po zázračném oživení způsobeným Jacksonovou trilogií, hrozí opětovné vyšumnění v podobě hezkých, nudných a skrz naskrz politicky korektních pohádek pro spokojené masy... Po tak velkém úspěchu první zfilmované knihy o Narnii, budou asi natáčet i ty další. Na ty už ale do kina nepůjdu. (17.01.2006)

Tak abych pravdu řekla ,docela se mi to líbilo rozhodně více než dvojka. Hned jako první musím zdůraznit překrásnou hudbu Harry Gregsona Williamse která se stala jednou z mích nejoblíbenějších sountracků a úžasně démonická je zde Tilda Swinton coby královna Jadis.Je to milá fantasy pohádka ale s velice chatrným dějem (knihy jsem nečetla) ovšem s fantasy typu Harry Potter se to v žádném případě nemůže rovnat. Chtěla jsem původně dát tři hvězdičky ale když vidím jaké to má slabé hodnocení tak přihodím, slabší čtyři. (24.01.2009)

Přesně si pamatuju, do jaké chvíle mě bavila knížka, když jsem jí jako malá četla. Do chvíle, kdy Lucinka navštíví fauna v jeho domě. A přesně si pamatuju, že film mě bavil do té samé chvíle. To si ještě totiž udržuje punc pěkné pohádky s krásnou zasněženou atmosférou, než přijdou na řadu CGI mluvící zvířata (nesnáším je) a rozbředlý děj. Dorazil mě militantní Santa a jeho vražedné dárky, které rozdával s taťkovským širokým úsměvem. Obě starší děcka jsou nesympatický, hlavně ten nejstarší Mirek Dušín. Plus jedině za Tildu Swinton - lepší královnu nemohli najít. Princ Kaspian ovšem posunul Narnii ještě níž, takže tohle by tím pádem ještě nemělo být nejhorší. (27.01.2011)

„Oňuchávať ruku vám nebudem, ak vám ide o to.“ Čo je to? Veľkolepá fantasy s trikmi spoločnosti WETA, nakrútená podľa série kníh oxfordského profesora zručným Novozélanďanom. Pomôcka: nie, nie je to PÁN PRSTEŇOV. Tak čo? Správne - je to NARNIA: LEV, ŠATNÍK A ČARODEJNICA. Bohužiaľ, napriek ambíciám, dlhému názvu a vysokému rozpočtu zďaleka nie taká dobrá, ako chcela, mala a s producentskou odvahou aj MOHLA byť. V porovnaní s DRAČÍM BRLOHOM za ňu musíme byť vďační, ale aj tak sa jedná o priemernú (až prízemnú a primitívnu) rozprávku s drevenými deťmi (jedinú výnimku tvorí Lucia), hlúpo obsadenou Tildou Swintovou (ani taká kvalitná herečka nedokáže netrápne zahrať Bielu kráľovnú), akčnými scénami zbavenými krvi a čudný nápad s Dedom Mrázom (!). Hoci z niektorých scén razí príjemná veľkoleposť (bombastická panoramatická kamera Donalda McAlpinea kompletne vykradnutá zo Stredozeme) a všetky zvieracie postavy sú takmer výborné (judášsky faun Tumnus začínajúceho Jamesa McAvoya, bobor, majestátny ježišovský lev Aslan s hlasom Liama Neesona), výsledok sa napriek vynikajúcemu úvodu pohybuje v šedej škále (pod)priemeru. (23.08.2006)