Jak přicházejí sny
What Dreams May Come
Réžia:
Vincent WardScenár:
Ronald BassKamera:
Eduardo SerraHudba:
Michael KamenHrajú:
Robin Williams, Cuba Gooding Jr., Annabella Sciorra, Max von Sydow, Lucinda Jenney, Matt Salinger, Werner Herzog, Rosalind Chao, Josh Paddock, Vanessa Ross (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vypravěčem podivného příběhu je lékař Chris, který se po smrti při autohavárii ocitá nejdříve ve zvláštním stavu mezi skutečnosti a nicotou a posléze přichází do pozoruhodného světa, vytvořeného jeho vlastními představami, vzpomínkami a sny. Chris sleduje z dálky milovanou manželku Annii a marně se snaží ulehčit ji utrpení. Manželé totiž přišli už dříve, při jiné autohavárii o dvě děti a překonali těžkou krizi. Annie spáchá sebevraždu. Chris, který se mezitím setkal s dětmi se pro ni vydává do pekla, odkud se mu ji podaří zachránit. Rodina se konečně shledá ve vysněném světě. Příběh však nekončí, protože je možná reinkarnace... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (374)
Nádherné. Vizuální stránka filmu je prostě skvělá. Jinak souhlasím s ostatníma, emocí je zde zbytečně moc. To mě ale však o filmový barevný zážitek nepřipravilo. ()
Vizionarsky mimoriadne odvazny film s vybornym scenarom, uchvatnou vizualnou strankou, kvalitnymi dialogmi a Robinom Williamsom v hlavnej ulohe. Reziser Vincent Ward odviedol kvalitnu pracu. 74 % ()
Nieco hrozne...vyzeralo to ako skryta reklama na LSD...Ak este raz budem pozerat film s tym "hercom" Williamsom tak nech ma trafi blesk.....Vacsina odpadov ktore som videl som dopozeral unudeny..ale toto som dopozeral totalne "nasrany" ze som bol tak dlho hore pre taku hlupost.1* za prinos filmu k zlegalizovanie drog:) ()
Čekala jsem emocemi nasycený a dojemný příběh...ale nějak to celé dohromady nefunguje! Takže hlavně za vizuální stránku, která je sice trochu kýčovitá, ale opravdu působivá... 60% ()
Film bych mohl rozdělit do 3. částí. První a poslední je tak neskutečně kýčovitá, prodchnutá "životními" moudry, které bych někomu nejraději narval do chřtánu. Prostřední část mě ale už vzala za srdce. Ale i tak tohle pseudofilozofující dílko posílám ke dnu, kam správně patří. ()
Před léty viděný film, který ve mně tenkrát zanechal jen barevné vjemy, ale tak zvláštní, že jsem vůbec neváhala s opakováním. Teď bych již ten film mohla zařadit lépe, pořád ale nevím kam. Zůstal stejně zvláštní, stojící mimo řadu zdánlivě podobných filmů, jako poprvé. Ano, je to typická hoolywoodská produkce - silně romantický nadnesený příběh, pár slavných herců pro přilákání konzervativních diváků, avšak nálada, vyslovované myšlenky i obrazy nejsou ani americké, ani katolické, a možná ani filmové. Snad by něco z toho vysvětlilo to, že režisér je Novozélanďan. ___ Film by se dal popsat jako spojení Nolanova Počátku, Nekonečného příběhu, Matrixu a Tibetské knihy mrtvých a to celé vystavěné na obrazech Prerafaelitů a Bosche. Nakonec se však ukazuje, že sen není ani architektura, ani fantazie, ani cestopis, ani vědomá představa, ani jakýsi statický obrázek, ale reálný svět převáděný lidským mozkem do virtuálních symbolů a jejích okamžité a průběžné spojení v metafyzický neboli přesahový pohyblivý filmový pas mentálně-duševního života člověka v návaznosti na vesmír. Jednoduše řečeno sen je napojení lidského bytostného Já na pole kolektivního nevědomí a převod reálně zažitého do jazyka a obrazů tohoto pole se zpětnou vazbou. Ještě jednodušeji - sen je rozmluva člověka s vesmírem. ___ Nechci říci, že jsem nadšená tímto filmem. Nejméně pro mne byl přijatelný Robin Williams, přesněji řečeno jeho způsob "vyksichtění" role (a to ve všech filmech s jeho účastí). Naštěstí jsem se již snad naučila brát z filmů to, co je pro mne přínosné, aniž bych byla zmatená hollywoodskou velkolepostí nebo naopak céčkovostí obrazového příběhu. Jak ke mně přicházejí sny, na které si navíc ani nepamatuji, já nevím, ale každopádně si přeji, aby ty sny nebyly děsivé, jak občas bývá realita. Jaké sny se teď zdají třeba Japoncům, kteří zažili zemětřesení? A kdy ty jejích sny vplují z oceánu kolektivního nevědomí do našich tichých vod? ()
Film si udržuje velmi zajímavou formu do doby, kdy se posmrtný svět sestává z našich představ, které se v případě postavy Robina Williamse zhomtňují jako obraz jeho ženy a vizuálně je to skvostné a navíc kvalitně provedené. Pak ale začnou zabředat do klasických schémat, a přestože Ward přistupuje k látce velmi citlivě a atmosféra filmu je tedy značně poetická a jiná, emocionálně to navzdory Williamsově herecké snaze zaostává za vším, co by se s látkou dalo provést. ()
Sometimes, when you win, you lose. ()
Tento film stojí za shlédnutí pouze pro jeho vizuální stránku. A částečně pro půvaby rozesmáté tváře, olemované rusými vlnkami, hlavní ženské postavy v těch chvílích, kdy se směje. Samotný příběh je neuvěřitelná slátanina křesťanských a východních představ o smrti s romantickou linií té největší možné lásky, kterou není schopna ukončit ani samotná smrt. Což bolí. Obzvláště řezavé bolení pouze místy ustupuje. Naštěstí lze obdivovat tu fantazii, která je hravá a snad i inspirativní. Hlavní postavou je doktor Chris Nielsen (Robin Williams), který má jediný cíl: být se svoji vyvolenou za každého stavu všech možných realit i jiných dimenzí. Nejdůležitější ženskou postavou je kurátorka umělecké galerie Annie Collins-Nielsen (Annabella Sciorra) s psychickým traumatem posledního žijícího člena rodiny. Z dalších rolí: syn Ian (Josh Paddock), který při nanebevzetí dává přednost podobě Alberta Lewise (Cuba Gooding Jr.), dcera Marie (Jessica Brooks Grant), která při stejném nanebevzetí dává přednost podobě východoasijské letušky Leony (Rosalind Chao), a průvodce za bránu Pekla (Max von Sydow). Vzájemná láska je příjemná pro oba poznamenané. Umanuté setrvávání mrtvého mezi živými a přehnaně pedantské nároky na vlastní potomstvo nejsou příjemné již pro nikoho. Potom se nelze divit tomu, když vlastní děti dají přednost podobě někoho jiného ve chvíli, kdy se mají opět setkat se svým náročným rodičem. Alespoň ta fantazie se povedla a je jedním z mála důkazů, že i výtvarné umění může mít i užitnou hodnotu. ()
Vizuální bomba (ztvárnění Pekla over the top), kterou navíc podporuje velmi neobvyklý, originální příběh. Navíc je to od prvních minut jeden z nejsmutnějších a zároveň nejdojemnějších filmů, co jsem viděl. Škoda, že se to v závěru trošku vleklo. 90% ()
Podle meho nadherne obrazove, nekycovite zobrazeni Wardovy imaginace. NAvic Annabella Sciorrová je nádherná a silnej triumvirát Williams, Gooding Jr. a von Sydow hraje na vybornou. Velmi příjemná podívaná, hlavne vize pekla je moc fajn. ()
Film, který mi sice né tématicky ale vizuální stránkou vytonul na mysl když jsem o pár let později koukal na Hrdinu. Z hlediska vizuální formy se zde skutečně jedná o takové trochu větší hody :o) I příběh je výborný, Robin je skvělý stejně tak mi tady příjemně sedl Cuba Gooding Jr. ()
Vizuálně úchvatný svět nebe a pekla složený z obrazů, které se přizpůsobují snům … ne že by byl ve všech ohledech až tak podle mého vkusu, ale fantazii se meze nekladou - a to je jedině dobře. Příběh velké lásky, pro kterou ani smrt mnoho neznamená - a strastiplná cesta pro duši milované bytosti. ()
Tak placani se Chrise v "zivych barvach" bylo velmi napadite a originalni. Jinak je film ale nudny, utahany a vypada jako by propagoval nejake krestanske hnuti. Nebavilo me to, Max von Sydow ale udelal radost, vyborny herec. ()
Nebo, peklo raj ... sem tu ruku daj . V tomto prefarebnom, prikrášlenom, presentimentalnom, preromatnickom filme bolo všetko. Len toho bolo príliš. Akési umelé ešte aj emócie filmom vyvolané, ostali napokon divno umelé jak celulojdové pravítko. Dosť som sa na Wiliamsa tešil. Vo filme povedali "najhorším peklom, je neusporiadaný život", no ale o tom aký je ten "usporiadaný" sa už nemal nikto. A k čomu by sa mal tešiť na nebo a čakať "vyslobodenie " z onoho "pekla na zemi" ? Každý má život taký aký má, akým si ho urobí, a ako ho napokon prijme. ()
Film je taký úchvatný, taký krásny a taký odvážny vo svojej fantázii. 7/10 ()
Proč jste tenhle film přede mnou neschovali? Já byla připravená na kdeco, ale na takovou emoční smršť tedy ne. Považuji se za celkem otrlého diváka. Filmy, o kterých se říká, že jsou to ždímačky slz, nechávají mé oči v suchu. Ale tohle se prostě nedalo vydržet. Ať už proto, jak skvěle je to zahrané, a nebo proto, jaké otázky a sem tam i odpovědi se mi nořily v hlavě. Člověk někdy musí ztratit, aby získal. A je krásné, když opravdu získá. Někdy ale pouze ztrácí, a už není, co by získal. Někdy by si člověk strašně moc přál happy end a nenechal zemřít naději. Asi se neříká nadarmo, že naděje umírá poslední, a já si jednou, pokud se toho dožiju a budu vrásčitá stařena, která se bude ohlížet zpátky na svůj život, znovu pustím tenhle film. A pak teprve si odpovím na otázky, kterým se dnes raději s cynickým nadhledem vysmívám. A ještě něco. Tyhle obrázky budu mít hodně dlouho v hlavě. To je po vizuální stránce jeden z těch filmů, co velmi úzce zapadají do mého fantazijního světa. ()
Nejkrásnější snová láf story. Pokud jsi stejně jako já fanda ohromujících filmových scenérií, proplouvání mezi sny, životem a smrtí, pokud věříš na lásku až za hrob a tenhle film si ještě neviděl/a, tak šupky to dohnat. Jednoduše film krásný jak pro oko, tak pro srdce. (Mimochodem - super zvedač nálady po rozchodu :D) ()
Uznávám, že chvílemi je to příběhově kýčovité...hlavně závěr, kde bych poslal na zem zpět ty děti. Ale jinak se mi líbilo. Vizuálně pěkné, emočně silné, výborný Max von Sydow, skvělý Williams, v dabingu velmi mile překvapil Ladislav Mrkvička. Velmi zajímavě ztvárněno předpeklí i samotné peklo. ()
Fantazii se meze nekladou a kde jinde uvidíte tak nádherně zobrazené nebe a peklo? Film sice útočí na slzné kanálky, to mi přesto nevadí ve vysokém ohodnocení zajímavého počinu americké kinematografie. Především pro lidi věřící v Boha je zde zobrazení nebe a pekla inspirací, jak by to asi mohlo po naší smrti vypadat. Především pekla, ve kterém každý člověk má svou osamocenou dimenzi, je zobrazením, se kterým by teologové jistě neměli problém. Vadily mi ale některé snad až moc ukecané scény, a především mnohé flashbacky mohou způsobit ztrátu v ději či ztrátu napětí. Přesto pěji velkou chválu. Hudba: Michael Kamen ()