Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Ve své době se určitě tento film těšil docela slušné oblíbenosti a to především díky Bronsonovi. Příběh o obyčejném člověku, který se začne mstít poté, co selže systém (líní policajti) a stane se z něho lovec pouličních grázlů, už dneska asi moc lidí neoslní (myšleno zápletka), ale ještě z dob svého mládí jsem tenhle kousek miloval. Líbila si ona drsnost, která z toho vyzařovala. Bohužel je pravda, že zatímco začátek filmu nabídne skvělou atmosféru, která místy neskutečně gradovala, tak postupem času šla její kvalita dost dolů. 70% ()
Hmmm, u Charlese Bronsona je problém - postavu pacifisty mu nemůže věřit snad vůbec nikdo, a tak od samého začátku filmu prostě čekáte, kdy (a jak) bude newyorské ulice od kriminálních živlů všeho druhu čistit. Nutno podotknout, že když k tomu dojde, činí tak Bronson poctivě a efektně, ale zase - chová se téměř jako profesionální ostrostřelec a na tom, co dělá, není pranic šokujícího. A to je velká škoda. Možná, že s jiným, "pacifičtějším" hercem by to dopadlo jinak, lépe. Možná. ()
Jedna z nejnebezpečnějších věcí na světě je být příbuzným nebo známým Paula Kerseyho. V podstatě jste už jednou nohou v márnici. Přání smrti je kvalitní "revenge thriller" s výborným Charlesem Bronsonem v hlavní roli. Zbytek hereckého ansámblu není pro film nikterak důležitý a učinkovat v jejich rolích by mohl v podstatě kdokoliv jiný. Po kvalitní "jedničce" se však série dočkala dalších čtyř pokračování, které přes průměrnost postupně klesaly až k trapnosti. I když jak se to vezme, já se u "pětky", kdy geriatrický Kersey kolí padouchy jako na běžícím pásu, docela slušně bavil. Přiznávám, že jako jeden z mála. ()
Ono by se mohlo zdát, že v sedmdesátákách rapidně vzrostla kriminalita. Pravdou však možná je, že ji spíše jen začala výraznějí reflektovat kinematografie. Moc filmů s Bronsonem jsem pravda neviděl, a měl-li bych nějaký zmínit, byl by to jistě tenhle. Ale mám ho v té roli rád. Ono vystižení vnitřního boje hrdiny a vniknutí drsné zkušenosti do jinak poklidného života zajištěného měšťáka ve střední části filmu dnes už možná působí nudně a nezáživně, ale to snad jen proto, že jsme již zvyklí na svižnější tempo a násilí ve filmech na nás nepůsobí tak jako tehdy. Co mě na sedmdesátkových záporácích baví, je jejich šílená ujetost, dneska jsou takoví moc teatrální, ale tady ta trojka na začátku, v čele s Goldblumem, je fakt psycho. ()
Všechno začalo tak dokonale idylicky, že by ani člověk neřekl, v co se to může zvrtnout a že se to teda řádně zvrtlo. Asi nebudu mít chvilku ráda Jeffa Goldbluma. Ale každý nějak začínal. Hezky byla vyobrazena Paulova přeměna v nelítostného mstitele. Taková role je pro Bronsona přímo ušitá. Takového ho mám ráda. Při sledování filmu mi pořád naskakoval v hlavě film s Jodie Foster, tam to zase bylo z pohledu ženy. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (28)
- V jednom zo záberov je možné vidieť, že Paul Kersey býva na adrese 33 Riverside Drive, New York City. (m.a.t.o.)
- Úvodnú scénu, v ktorej Paul Kersey fotí svoju manželku na Havaji, pridal do scenára režisér Michael Winner. (m.a.t.o.)
- Pokračovanie s názvom Túžba smrti 2 (1982) bolo do kín uvedené až osem rokov po premiére prvého dielu. (m.a.t.o.)
Reklama