Vertical Limit

Rozuměj, není to K2, že? Byla jsem na tom tenkrát v kině. Když hned v úvodní scéně po hned hrozné ztrátě a dramatické hudbě proletěl nahoře orel, který vypadal skoro jako sup s bílou hlavou a řval jako káně, řvala jsem já (smíchy) a vysloužila si tak nenávistné: pšššššt! No pak to focení zvířatek ve sněhu, dramatické odmítání lan, injekce do srdce, zavalení do proláklin, párty v prvním výškovém a já nevim, co všechno. To teda ne. Na jeden film prostě na mě hodně. Hvězda za chlápka starého horala a za ty dva bráchy, co byli aspoň vtipný. (15.10.2010)

Ano, je to ukázkový příklad toho jak vypadá hollywoodský kýč. Film je od začátku do konce těžko uvěřitelný, využívá veškerá zažitá klišé a některé pasáže působí nechtěně komicky. Herci jsou bez výjimky otřesní. Proč tedy dávám 60%? Vertical Limit má totiž jednu zásadní přednost - nenudí! Příběh se odehrává ve zběsilém tempu a nenechá ani na chvíli vydechnout, k tomu úžasné záběry hor. Je to pohádka, ale hodně nadupaná a na vyplnění večera, kdy chcete jen vypnout mozek a sledovat něco zábavného - ideální. (28.01.2011)

Nebyla by to špatná akční adrenalinovka kdyby... kdyby, ale na kdyby se nehraje. Největším úrazem, proč jsem se nezkamarádil s hlavními postavami byla jejich nepřirozená umělost a prkennost. V závěru filmu jsem místo toho, abych se řádně napnul nad dramatickým vyvrcholením, jsem fakt čekal až O´Donell vytáhne např. hřeben a vetře si pomádu do kštice či I.Scorupco vytáhne nějaký přenosný fén a začne se upravovat.... a už jen ta možnost, že by to tak bylo rozechvěla mou bránici a udělal jsem si z toho sám pro sebe pěknou šaškárnu... však to taky chvilkama pěkná šáškarna byla... (14.09.2005)

Mne sa Vertical Limit páčil oveľa viac, ako minuloročný Everest, pri ktorom som skoro zaspal, ak keď je najvyšší, tento je o viac, ako 200 metrov - nižší, presnejšie - 8 611 m nad morom ( K 2 : Čhogori ), čo mi neprekážalo, lebo som pociťoval tak extrémny adrenalín v krvi, pri niektorých geniálnych dynamických scénach, že som normálne nechápal. Vôbec, samotný úvod z amerického Utahu, s trojdielnou rodinou, otec, brat a sestra, predznamenáva, v akom duchu sa bude niesť zbytok filmu, ktorý sa na začiatku skončí tragicky, lebo sa stane nepríjemná nehoda, keď horolezci nad nimi, spadnú omylom na nich, strhnú ich, a všetci sa rútia smerom dolu, tí nešťastníci, ktorí to spôsobili, sa rozpleštia o zem, rodina ostáva visieť na lane, pričom karabina sa pomaličky a systematicky uvoľňuje zo skaly, a tak duchaprítomný otec zvreskne na syna, aby prerezal lano, tým pádom sa súrodenci zachránili. Strih, o pár rokov neskôr sa presúvam do Pakistanu, kde sa čoskoro súrodenci stretnú za rozdielnych okolností, keď Ona - Annie, bude sprevádzať výstredného miliardára Vaughna, pri výstupe na K 2 spolu s niekoľkými ďalšími profesionálnymi horolezcami. On - Peter, s nimi nepôjde, lebo zažíva, akúsi traumu. Pri výstupe sa stane nehoda, keď nepriazeň počasia im skomplikuje extrémne situáciu tak, že ich zasype smrtonosná - nebezpečná lavína, uviaznu pod ňou, ale ešte oveľa hlbšie, prepadnú sa pod snehovou roklinou, kde majú, o čosi viac, ako 24 hodín na záchranu. Nič zvláštne na tom nebude, keď poviem, že jej brat, Peter, bude naliehať, aby sa uskutočnila záchranná akcia. Uskutoční sa, budú vybrané TRI týmy po dvoch ľudí s tým, že ešte pôjde neskôr s nimi jeden horolezec, menom Wick, ktorý má s miliardárom nevyriadené účty. To mi prišlo úplne normálne. Najväčšie PSYCHO leží v tom, že musia so sebou niesť, okrem svojho ťažkého nákladu, ešte J-E-D-E-N, ktorý sa volá = Nitroglycerín, aby sa k uväzneným dostali, že odpália epicentrum výskytu. Toto je film s trošku zabudnutými hercami a režisérom, či s tupým a jednoduchým scenárom, ale čo mu nemožno uprieť, je to, ako bravúrne nakladá s atmosférou, adrenalínovými scénami, ktoré mi niekoľko - krát spoľahlivo vyrazili dych, kamerou skúseného Tattersalla, taktiež i s ZVUKOM. Je to film, ktorý podľa mňa nemá konkurenciu, čo sa týka tohto žánru. Je mi sympatickejší, ako spomínaný Everest !!! (25.08.2016)

Viděl jsem snad 2x v životě a napoprvé na mě ve své době Vertical Limit zapůsobil, neboť fungoval ve všech ohledech, které by měl dobrodružný thriller mít. Podruhé to již nemělo takové kouzlo, avšak stále se jednalo o zdařilou podívanou. Prostředí hor a tím pádem extrémních podmínek mám obecně ve filmech rád a tudíž mohu s klidným srdcem dát 4*, byť potřetí bych si již tento počin nepustil. (27.11.2017)