Hrob světlušek

Citové vydírání? Ale kdeže - viděl jsem už spousty filmů, které se za každou cenu snažily rozplakat a pomalu už samy nevěděly, jak by toho ještě mohly dosáhnout, ale Hrob světlušek k nim nepatří. Jeho dojemnost není dána násilným konstruováním srdceryvných situací, nýbrž samotným pojetím - sledujeme roztomile animovanou, láskyplnou dvojici sourozenců, jejíž jediným cílem je přežít ve světě, který je fyzicky vypalován leteckými pumami a citově zase tendencemi pohlížet ostatní lidi jako na válečné prosředky - kdo ve světě Hrobu světlušek nesnaží o zachování života impéria, ale "jen" toho svého a svých blízkých, je opovrženíhodný zbabělec. Mnohem víc než protiválečný, je ten film humanistický. A škoda, že je také hodně naivní a primitivní....65% (01.02.2009)

Jedno z mých prvních animé... Krátce po shlédnutí by to bylo okamžitě za pět, ten film vás dostane, co si budeme povídat, příběh je strašně silný... Přesto mám co se žánru týče o kousek blíž k magickému Poslednímu jednorožci, či k superakčnímu, cool nářezu typu Vampire hunter D nebo Miyazakimu. Animé by podle mě mělo být námětově vždycky trochu do fantastična, mělo by pracovat s objekty, které se jen tak nedají natočit... proto dávám tomuto skvostu "jen" 80% (30.06.2006)

Už dávno som pochopila, že Ázia je duchovne na úplne inej vlnovej dĺžke než Amerika. Tak dejovo jednoduchý a paradoxne hodnotný film, že som nemohla uveriť vlastným očiam. Citové vydieranie, veľa emócií? Hrôzy druhej svetovej vojny sú samy o sebe tak silné, že Takahata nebol vôbec nútený vydierať diváka nešťastným osudom dvoch súrodencov, ten sa totiž - ak nie je beznádejný cynik - v závere rozplače aj sám . To, čo sa dialo, je symbolicky premietnuté v jednej obyčajnej rodine, zbytočne platiacej za priam smiešne dôvody politických velikánov, ktoré sa pri sledovaní takého utrpenia ani inak nedajú nazvať. Takahata ma milo prekvapil a záver je duchovne nádherný. (29.07.2010)

Scénář: Isao Takahata .. Hrob světlušky - hrob člověka - hrob lidstva!! Dojemné a kruté naplnění krátké životní cesty chlapce Seita a jeho mladší, roztomile animované, sestry Setsuko. Luxusní japonské anime jehož lidské poselství sahá mnohem dál, než jen k hranicím jedné, americkým bombardováním vypálené, japonské vesnice během útpného konce druhé světové války v Tichomoří. (11.09.2005)

War. War never changes. Citové vydírání? Pravděpodobně ano. Ale kromě toho taky ještě relativně nedávná historie, jejíž silné příběhy se dají vyprávět donekonečna. A tady mě párkrát zamrazilo způsobem, který bych od animovaného filmu rozhodně nečekal, Už jen třeba při těch bezstarostných scénách, do kterých znenadání zazní sirény oznamující blížící se bombardéry. Jako celek je to hezky vypointované (příhodný název), po vizuální stránce příjemně umírněně animované i ozvučené (až na ze začátku trochu přehnaně upištěnou Setsuko). Anime příliš neholduji, ale toto dílo bych klidně doporučil komukoli. Protože zrovna tenhle kousek ve mně vyvolal chuť zkusit i něco dalšího. (16.09.2020)