Réžia:
Hugh HudsonScenár:
Colin WellandKamera:
David WatkinHudba:
VangelisHrajú:
Ben Cross, Ian Charleson, Nicholas Farrell, Nigel Havers, Daniel Gerroll, Ian Holm, John Gielgud, Lindsay Anderson, Nigel Davenport, Cheryl Campbell (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Britské biografické drama režiséra Hugha Hudsona se odehrává v roce 1924 na olympiádě v Paříži. Eric Liddel (Ian Charleson) je zbožný křesťan, který věří, že jeho atletický talent je dar od boha a že pokud vyhraje zlatou medaili, bude to způsob jak boha velebit. Harold Abrahams (Ben Cross) je anglický žid, který studuje v Cambridge. Sní o slávě a o tom, že dokáže svým antisemitský spolužákům i celému světu, že židé nejsou podřadná rasa. Jejich pohnutky jsou vznešené, závazky absolutní a čest nepochybná. Oba přinesou osobní oběti, aby dosáhli svého cíle. A v průběhu událostí, navzdory všem překážkám a osobním problémům, s nimž musí bojovat, se ukáže, že boj o vítězství s tak náročnými závazky a tak vysokými cíli je možná tou opravdovou odměnou. Tento film, který byl natočen podle skutečného příběhu, získal čtyři Oscary včetně Oscara za nejlepší film a Nejlepší původní scénář a na další tři byl nominován. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (138)
Jedna z nejznámějších a nejikoničtějších filmových melodií vs. průměrný životopisný film s nezáživnou dramaturgií, zejména v jeho chaoticky odvyprávěné první polovině. Vyobrazení charakterů na mě působilo podivně chladně a neosobně a kluky jsem od sebe začal pořádně rozlišovat až někde za polovinou stopáže. Druhá část na olympiádě je už pak výrazně lepší. ()
Ze všech filmů, v nichž kdy něco od Vangelise zaznělo právě zde jeho hudba funguje nejlépe a vyvolává nejsilnější emoce. Zasloužený Oscar. Podobným mistrovstvím vyniká Hudsonův způsob komponování záběrů. Jako učebnicový příklad konzistentního propojení obrazu a zvuku může posloužit střihová sekvence, kdy slyšíme hudbu, vidíme sérii „oživlých“ novinových fotografií a nakonec i zdroj samotné hudby. Jeden uzavřený cyklus, necelá minuta filmu, která vydá za tisíc slov. Jelikož jde o příběh na motivy skutečných událostí, můžete si snadno zjistit, kdo nakonec vyhrál. Po pravdě, ani cesty k cíli nejsou moc spletité a dojde-li k nějaké komplikaci, je zpravidla vyřešena několikaminutovým dialogem. Vše ale perfektně funguje, běžecké scény (ač trvající pár vteřin) mají obrovskou sílu a dokázaly mě nabýt energií na několik dní. A potom to závěrečné zaváhání – mělo to celé smysl? Aneb Zač jsme běželi? Přemýšlel jsem během scény tréninkového běhu, kterou film začal i skončil, přemýšlel jsem dlouho po ní. Přemýšlím stále. Chvění po celém těle teprve teď pomalu odeznívá, pročež dávám hrdých pět hvězdiček. 90% Zajímavé komentáře: Djkoma, Cooper ()
Atmosférický film o sportu a hlavně motivaci sportovců. Dva běžci, Angličan a Skot, žid a křesťan - oba chtějí vyhrát... !SPOILER! a vyhrajou. !KONEC SPOILERU! Sport tak nějak ustupuje do pozadí a film tak netěží tolik, co z prostředí olympijských her mohl. Místy skvělý, ale moc dlouhý a tudíž i místy nudný, film zachraňuje zajímavá kamera a především geniální, nadpozemská hudba! ()
Chariots of fire je klasicky strihnutý športový film so všetkými klišé, ktoré k tomu patria a bez ktorých by to jednoducho nebolo ono. Vangelisova nadpozemská hudba znova vyvoláva dojem, že sa pozeráme na niečo monumentálneho a artového a znova tomu tak nie je. Mne to nevadí, športový film predsa musí končiť veľkým závodom a veľkým víťazstvom. Inak by sme boli sklamaní. A navyše sa dozviete niečo o histórii a dobových reáliách olympijských hier. ()
Skvěle natočený dobrý příběh,se spoustou nenápadných odboček a narážek (židi,skoti,pokrytectví,....a je to běhání fakt tak důležitý?) s až neskutečně profláklou Vangelisovou hudbou. Vynikající filmová záležitost.(snad jediný ,,sportovní" film ,který jsem dokoukal do konce,-v tomto případě bezproblému) ()
Galéria (84)
Zaujímavosti (32)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)
- Zajímavostí jsou z dnešního pohledu někteří představitelé vedlejších rolí. Herecký veterán John Gielgud a režisér Lindsay Anderson si zahráli univerzitní činovníky. V menší roli se ve filmu objevil hudební skladatel Patrick Doyle a vůbec poprvé se na plátně mihli Kenneth Branagh a Stephen Fry. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Točilo se v Cambridge od 15. dubna do 21. června 1980. (M.B)
Reklama