Ohnivé vozy

Chariots of fire je klasicky strihnutý športový film so všetkými klišé, ktoré k tomu patria a bez ktorých by to jednoducho nebolo ono. Vangelisova nadpozemská hudba znova vyvoláva dojem, že sa pozeráme na niečo monumentálneho a artového a znova tomu tak nie je. Mne to nevadí, športový film predsa musí končiť veľkým závodom a veľkým víťazstvom. Inak by sme boli sklamaní. A navyše sa dozviete niečo o histórii a dobových reáliách olympijských hier. (09.08.2012)

Já si z toho filmu nebudu pamatovat nic jiného než hudbu a ty nádherně zpomalené záběry na běžící lidské tělo, ale i kdybych si měl pamatovat jenom to, tak ten film stál za to. Tady jsou hudební a vizuální stránka tak vyvážené, že prostě nemůžu jinak - film jsem si užil a bavilo mě se na něj dívat a poslouchat ho. Vangelis je syntezátorový génius. (26.11.2015)

Veľmi pôsobivý film, ktorý zachytáva skutočné udalosti zo života úspešných športovcov. Paradoxne som mala pocit, akoby samotný šport nebol ústredným motívom filmu, ale skôr myšlenka, že (aj) vďaka športu a silnej vôli si dokáže človek vypestovať tie najväčšie ľudské hodnoty. Pekné a nezabudnuteľné aj vďaka krásnej hudbe. (23.06.2011)

Pokud jde o Vangelisův proslulý soundtrack, znám ho již bezmála třicet let. Představuje okamžik, kdy uzavřel hledání svého stylu, definitivně se vzdal dříve naznačovaných uměleckých ambicí a stal se dobře vydělávajícím profíkem. --- Film sám jsem naopak dnes viděl poprvé. A zřejmě naposledy. Ne že bych neviděl porci solidního filmařského umění, zaujala mě výprava, kostýmy a kamera, ale příběh jako takový je slabý. Je mi fakt jedno, kdo v roce 1920 uměl rychle utíkat, a všechna osobní dramata těch sportovců a jejich blízkých na mě působila mělce a banálně. --- Tak například, ten Žid pociťoval rasové odcizení? A vyskytuje se snad ve filmu jediná scéna, kde by kvůli svému židovství autenticky trpěl? Ne. Tak kde zůstal zdroj jeho vášně? Někde mimo příběh? V tom případě je to scénáristická chyba jako hrom. --- Neviděl jsem nic obecně lidsky hodnotného. Mnoha lidem se při podívané na sportovce snad zrychlí puls. Mně ne. (11.02.2011)

Patetické a nepřesvědčivé v charakterech, proslovech, dialozích i sportovních výkonech, zároveň v něčem sympatické - dobře to tu vystihl LeoH, tak budu šetřit síly. Jen mě zaujalo, že Lindsay Anderson, sám autor trilogie filmů, které počínaje If (Kdyby) šijí do zkostnatělé britské upjatosti a pokrytecké morálky, si na stará kolena zahrál ve snímku, který ji ani tolik netematizuje, jako je jí celý možná i nechtěně prosáknut. *~ (27.03.2022)