Caligula

Ve své době šokující dílo, které se s úspěchem vzepřelo přežívající prudérii, nenechá nikoho - jak se zdá - lhostejným i dnes. Míra drastičnosti nebo naturality těch nebo jiných scén je vždy relativní, je dána jako výslednice a průsečík mnoha různorodých východisek a parametrů. Mluví-li se o antice jako o době, která měla odlišná hodnotová východiska, ve své praxi se vyznačovala větší tolerancí vůči deviacím naší doby, byla přirozenější, smyslnější atd., nemůže to filmař, který chce být práv svému tématu, ignorovat. Je míra sexuality, použitá o patnáct let později v POSEDLOSTI, větší, přiměřenější, věcnější, milostnější, umělečtější? Oproti Pasolinimu představuje CALIGULA ne krok, ale skok vpřed. Milostné scény v mně dostupné kratší verzi jsou pojaty cudně, ale ne prudérně; přitom nejsou tím nejdůležitějším. Daleko drastičtější je popravčí válečný stroj, stínající hlavy jako hlávky na řepném poli, skvěle vystižen je chlípný, avšak ne senilní pedofil Tiberius, mnohem přesvědčivější je scéna, v níž si Caligula zálibně opakovaně prohlíží sebe sama v odrazu zrcadla césarský prsten, který právě serval z prstu svého vzdáleného prastrýce (s genealogickými poměry v klaudiojulijské dynastii, vyztuženými hned celou řadou adopcí, to opravdu není jednoduché). To všechno by bylo nepředstavitelné bez skvělých hereckých výkonů počínaje hlavními rolemi (pro mne počínaje Theresou Ann Savoyvou v důležité roli Drusilly). Srovnáme-li tento film s televizním seriálem JÁ, CLAUDIUS, líčícím život Caligulova strýce a pokračovatele v čele Římského impéria, vidíme celou řadu návazností a shod přes odlišně pojímaný výchozí index prudérie. Zdá se, že lépe odpověď na otázku, položenou přímo i nepřímo v úvodu tohoto komentáře, formulovat nelze. I hnus má svou filmovou krásu, i přesnost v nechutnostech svou nezastupitelnou vypovídající a zobrazující hodnotu a i psychická choroba může přes tisíciletí, jež uplynula od doby, kdy se odehrála, ve filmu, který zanedlouho dovrší své třicetiny, uchovávat svou mimovolnou působivost a odstrašující přitažlivost. I to může být - a v mnoha případech také je - nadčasovostí. (22.06.2008)

Po shlédnutí Caliguly mne zachvátily rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem měl dojem, že se jedná o mimořádný film, který zřejmě jako první ukazuje reálné poměry, které v Římě za Caligulovy vlády panovaly. Na druhou stranu mi to přišlo zase až moc reálné, protože některé scénky by se lépe vyjímaly v nějakém pornofilmu, než v historickém filmu (viděl jsem nesestříhanou verzi). Každopádně se tento film nedá jednoznačně ani pochválit, ani odsoudit. (24.07.2002)

Viděl jsem verzi, která čítá 103 minut. Když to vezmu tak či tak, "Caligulu" bych erotickým filmem nenazýval. Objevuje se zde sice hodně nahých a erotická atmosféra je chvílemi dosti patrná, jedná se všehovšudy o historický film. Tinto Brass se od původního - 156 minutového snímku distancoval, protože bez jeho zásahů a vědomí do filmu pustili spoustu pornoscén, které měly s dějem pramálo společného. Ta 103 minutová verze je zřejmě ta podle režisérových představ. Snad jediný film s vyšší ambicí od tohoto tvůrce neškodných eroťáků a prasečinek. Skvělý Malcolm McDowell - myslím si, že si režisér nemohl vybrat do hlavní role nikoho lepšího. "Caligula" je prostě historický film, který se s ničím netají. Takže pokud vám nevadí pár obnažených pohlavních orgánů, grupnsex a k tomu pár useknutých hlav, máte šanci, že se vám bude film líbit. Ale prostě žádný kentus nečekejte, není to odvážnější než seriál "Řím". 80%. (21.06.2008)

Gaius Caesar Augustus Germanicus bol v poradí tretím rímskym cisárom. Vládol počas rokov 37 až 41. Obdobie jeho vlády je spojované s násilím, politickými vraždami, incestom a sexuálnymi orgiami. Svet si tohto divokého cisára pamätá pod jeho prezívkou "Caligula". V roku 1979 natočil taliansky režisér Tinto Brass snímok, ktorý mapuje život a charakter tohto panovníka. Je to silne kontroverzné filmové dielo balancujúce na hrane pornografie. Titulnú úlohu stvárnil anglický herec Malcolm McDowell. *** (28.06.2016)

Videl som 103 minútovú verziu, možno tá dlhšia je úplne iná a preto to tu má 61%, to je vlastne pre mňa jediné pochopiteľné vysvetlenie. Pretože podľa mňa to bolo ako keby si dal Tinto Brass minimálne lysohlávky a následne zažil vlhký sen z prostredia blázinca, ktorého pacienti si myslia, že sú v Rímskej ríši. (27.12.2011)