Po čom ženy túžia

Skutečně výborný, i když značně děsuplný nápad, díky čemuž jsou ty části filmu, kdy Gibson trpí svou schopností, naprosto excelentní - "necenzurované" štěbetání dcery, konkurentky i všech ostatních příslušnic něžného pohlaví, které se tu vyskytují. Na to se dá dívat stále dokola; škoda jen, že ten závěr víc než jednou nemusím. (04.09.2005)

Ano, tomuto se říká fim "dominantní ideologie". Být žena, která ze sebe nechce dělat blbku a nestačí jí zasmát se chlapovi v punčocháčích, budu velmi naštvaný/á. Tento film ženy velmi rafinovaně degraduje, i když se přitom tváří hrozně emancipačně a chápavě. Především to není film o tom, co ženy chtějí, ani o tom, jaké ženy jsou. Je to příběh o privilegované vrstvě dobře zajištěných měšťáků, kteří nemají žádné skutečné existenciální, natožpak existenční problémy. Žena je jakoby jen jednoho druhu a stačí jí málo ke spokojenosti. Proto je celé poznání a poselství tak líbezně a nasládle lživé a sebevětší filmařská a herecká profesionalita to nevytrhne. (11.11.2004)

Pokud chcete přijít na to, po čem ženy touží, na tenhle film kvůli tomu koukat nemusíte. To udělejte v případě, že si chcete večer osvěžit nenáročnou, občas i vtipnou romantickou komedií. A ani mi tentokrát nevadí asi nejdelší skrytá reklama, co jsem ve filmu zatím viděl. I když skrytá je v tomto případě hodně jemný výraz. (05.06.2005)

Chtějí citlivé, avšak do života nepoužitelné muže, nebo sebevědomá hovada, nebo někoho úplně jiného? Nečekejte, že ve společnosti Mela Gibsona, Helen Hunt a specialistky na romantické komedie Nancy Meyers na to přijdete. Každopádně dvojice scénáristů přišla s jednoduchým, ale z jiného pohledu doslova geniálním nápadem: muže vybaví schopností slyšet myšlenky nepřítele (tedy žen). Jisté šovinistické hovado Nick vyrostlo mezi showgirls (jedna z nich byla jeho matka) a to ho zřejmě ovlivnilo do let příštích. Myslí si, že lusknutím prstu mu vyjde všechno (a kupříkladu v práci to tak je) a že mu podlehne každá (no, vlastně i tady mu všechno klape). Meyers nicméně přichází s dalším „soubojem pohlaví“, takže mu stačí do cesty postavit ambiciózní a chytrou Darcy, která je navrch hezká a novou kreativní ředitelkou se stává ona (namísto Nicka). Ten se opije a jeden nezdravý experiment ho na další dny silně vyděsí. Ženské myšlenky uslyší úplně všude. Brzy ovšem pochopí, jakou zbraň vlastně získal. Komický potenciál je obrovský, tvůrci ho vesměs využívají, ač Meyers nikdy nebyla moc na kompaktní děj (její prvotina Past na rodiče nebo třeba nejmladší Stážista rovněž skáčou od jednoho k druhému), spíš své postavy posouvá od jedné komické situace k druhé, ale úplně na škodu to není. Má totiž výborné herce (škoda, že Helen je spíš objektem, než skutečným spoluhráčem), mezi kterými jasně kraluje charismatický Gibson, který byl toho času na hereckém i diváckém vrcholu. O to větší škoda, kde je dnes!! (28.07.2016)

"Ach Bože. Podívala jsem se na jeho penis. Snad si toho nevšiml." Ale všiml, protože myslíš moc nahlas. Já bych se tedy zbláznil, kdybych slyšet všechny ženský myšlenky kolem sebe a rozhodně bych z toho nedokázal vyvodit žádný pozitivum. To Nick se v tom naučil chodit, což mě hodně bavilo a vzbudilo i závist, protože já bych při sexu rozhodně nedokázal zpracovat potřeby partnerky. Jsem rád, když občas zpracuju ty svoje. A už vůbec bych nechtěl vědět, co si o mě ženy myslí. Nakonec jsem rád, že se v tom šílenství depilovaný Nick nepokusil oběsit na svým penisu a místo toho mi přinesl spoustu zábavy. (02.01.2019)