Údolie tieňov

Po nezbytné úvodní půlhodince už se Údolí stínů nepřestane otřásat duněním střelby, výbuchů a křikem bojovníků na obou stranách pomylsné barikády. Randal Wallace přichází se standartně nasnímaným a ploše pojatým válečným kouskem, u nějž je důležité, že tam neustále něco střílí, hraje posmutnělá vojenská hudba a Mel Gibson s přehledem zvládá úlohu statného muže na svém místě. Starosti o věrohodnost exteriérů, vnitřní sdělnost a schopnost pohltit diváka jdou stranou. (20.03.2008)

Ja tieto vietnamské filmy nemusím a hlavne toto jeden z tých slabších. Z dvoch hodín sa len neprehľadne strieľa a na záver dostaneme typický americký pátos, čistá falošnosť. Zlí šikmáči a dobrí demokrati tisícky míľ od domova. Všetky tieto filmy sú na jedno kopyto, pretože ukazujú v podstate len jednu otrepanú rovinu - Američania bránia svoju vlasť, ale pozor, nikdy na svojom území. Tak ja už neviem, keď zomierajú Vietnamci aj Američania na vietnamskom území, tak kto je obeť a kto bráni svoj domov? Hoci ideologická vojna je mi jasná (komunizmus vs kapitalizmus), vidíme, že dodnes ani po páde komunizmu sa nič nezmenilo. Američania si vždy nájdu dôvod bojovať za vlasť niekde inde, najlepšie na najvzdialenejšom kontinente. A aj preto ich podľa môjho názoru čaká osud podobný starému Rímu. (18.01.2021)

M.GIBSON v roli, ve kterých mi sedí. Tedy v roli vůdce, který nám cpe myšlenku, že když (už) jít do války, tak né s plukovníkem AČR, ale s plukovníkem HAL MOOREM !! Dál je to klasika: 1.) napalm je humáč 2.) když nakládají většinu z roty ,,C" a je třeba je nahradit, rozhodně se tím nemyslí, že rota ,,C" hromadně odjela na dovolenou 3.) řekne-li umírající voják ,,jsem rád, že jsem mohl položit život za vlast", pousmějeme se asi my, pro který je položit život za vlast podobný, jako položit věnce na hrob neznámého vojína. Dobrý americký válečný film, ve kterým se hraje na city i tam, kde jste to ještě neviděli. A taky, že k národní hrdosti se prostě dá vychovat (nebo si o tom můžeme myslet svoje) a že se američani furt snaží pochopit (jedno a to samý) - Vietnam. (A bohužel se zněj nikdy nepoučí)!!! (19.07.2005)

Možná zbytečně přehnaně patetický, ale jinak slušně natočený film, který se (jako mnoho jiných) opět rýpe v tématice vietnamské války. Herecké výkony, až na občasné přehrávání, jsou na velice slušné úrovni, některé hudební motivy mají patřičný náboj a dokážou diváka "oslovit", ale i přes udělené čtyři hvězdičky to není ani zdaleka čistých 80%. Tak jako u mnoha dalších válečných filmů je trochu méně snadná orientace diváka v postavách - většinu z těch méně důležitých dokáže bezpečně poznat až po smrti. Ale jinak má příběh spád (místy snad až moc příkrý) a kromě páru vyloženě hluchých míst se běžný ne příliš náročný "konzument" nebude asi příliš nudit. (16.11.2003)

Válka ve své absolutní nahotě. Jestliže se zpočátku člověk pousměje nad výroky: dobrý den, pane - jak víte, že bude dobrej?, hezké ráno, pane - ste snad k...a rosnička? či jestli mi někdo z vás řekne dědo, je po něm, tak později už následují čirá jatka plná hrůzy, smrti a utrpení. Snad nejsilnější je to ovšem ve scéně, kdy čerstvé vdovy dostávají telegramy. Osobně mám raději (dá-li se to tak říci) Olověnou vestu či Nyní apokalypsa, ovšem pořád koukatelnější než masakr Černý jestřáb sestřelen, který sice není z Vietnamu, ale zobrazuje jen bohapusté zabíjení. A když jsme u amerického vlastenectví, stále a vždy a poněkolikáté si říkám, že trocha by ho našemu národu neuškodila... (15.01.2011)