Hřbitov pro cizince

Z těch mnoha a mnoha komunistických zločinů, včetně srpna roku 1968, včetně procesu s Miladou Horákovou, považuji za nejodpornější to, jak se rudý zrůdy zachovaly k letcům z Anglie. Vždy, když sleduji na strankách knih, časopisů nebo na televizní obrozovce jejich poválečný osud, chce se mě plakat. Jedni z nejstatečnějších lidí v dějinách naší země, nasazovali své životy pro svobodu své vlasti, aby se po skončení války dočkali komunistickýho teroru, šikany a smrti. Jinak tomu nebylo ani při sledování tohoto výtečnýho filmu. Jirka Bartoška svým fantastickým hereckým výkonem pomohl faktu, že moje emoce dostaly ten večer po dlouhé době zelenou. Není moc slov pro vyjádření mých pocitů, které jsem při tomto snímku měl, snad, možná, asi takhle. Ester Kočičková nazvala komunisty sviněma, následně se ze soudního rozhodnutí pro stížnost komunistů musela omluvit. Omluvila se sviním. A já se ptám, kdy se komunisti omluvili letcům z Anglie ? Kdy na jejich adresu zaslali třeba jen omluvný dopis ? Nikdy ! A víte proč ? Omluva je totiž výsadou slušných lidí a těma komunisti nikdy nebyli, nejsou a nebudou ! (29.10.2008)

Zřejmě dosud nejlepší a nejsugestivnější televizní dramatické vypořádání se s tragickým osudem československých válečných letců navrátivších se ze služeb britské RAF do republiky po roce 1948. Překvapí zejména tak nezvykle civilní herecký výkon známého baviče Josefa Dvořáka, který dokázal, že v něm dříme i neobyčejný dramatický herecký talent. Vynikají je také scénář Jiřího Hubače, ale to už je tak nějak jev vcelku očekávaný. Režisér Jaroslav Dudek se coby tvůrce specializující se na televizní tvorbu vypořádal s jeho scénářem, respektive původní televizní hrou, velmi obstojně, jako nejoriginálnější tvůrčí prvek se jeví primární důraz kladený na hudební složku filmu, pásmo dobových písní jakoby převzalo zásadní úlohu dobového kontextu. Z budovatelských písní, stejně jako z vizuální stylizace jejich přednesu, jde v podprahové rovině až strach a zjevně je v nich zakódována hrůza dané epochy (stačí se dobře zaposlouchat do textů) - podobnou úlohu však hrají i dobové plakáty, byť jistě nemají tak silnou podprahovou sdělnost a působí jen vizuálně. Jediná věc, která mi tak na této televizní inscenaci vadí, je fakt, že se tvůrci neodhodlali natočit tuto vynikající látku coby celovečerní film, jistě by si to zasloužila... (16.05.2011)

Filmové zhodnocení stavu společnosti minulého režimu v kontrastu s pomalu vymírající chrabrostí války. Bartoška v roli šité na míru vtáhne během hodiny diváka do pozice odsuzující nepochopitelnost tehdejší doby, což byl evidentně záměr režie. Děj se pomalu ale jistě blíží k nostalgicky smutnému z poloviny otevřenému konci. (19.05.2011)

"Vy jste něco proved?..., ne, jen jsem si spletl světové strany..." V prvom rade chcem poďakovať užívateľovi Big Bearovi za tip. Sám by som sa k tomu asi nedostal i keď som k tomuto filmu zablúdil niekoľkokrát. Hlavnú vinu na tom nesie "filmový " plagát na ktorom J. Dvořák akoby prezentoval nejakú zábavnú talkshow, len nie televíznu drámu o osude našich letcov po príchode z Anglicka. Takže na úvod rada - kašlite na nelákavý obal a smelo do toho. Televízne spracovanie ani samo seba neprezentuje ako tv film, ale televíznu hru! To pri takto kvalitnom spracovaní dvakrát zamrzí a človek sa musí pýtať sám seba, prečo nedokážeme urobiť poriadny film na túto tému, keď dokážeme kvalitnú tv hru? Obal zavádza i v tom, že prezentuje J. Dvořáka ako hlavnú postavu. Tou je tu J. Bartoška i keď musím uznať, že Dvořák tu má silný part a v ničom lepšom som ho asi nevidel.Teda ak nepočítam miniroličku v Čiernych barónoch. Celkovo sa jedná asi o najkomplexnejší pohľad na osudy pilotov po návrate do vlasti, s ktorými sa režim a komunisti teda nemaznali. Trpký úsmev vyvolá i scéna, kde sa pilot stretáva s bývalým nemeckým vojakom pri nakladaní hnoja...Kto by to počas vojny predpovedal? Ani Nostradamus nie...80%. (26.12.2013)

Přestože za nejkomplexnější dokument o českých letcích z Anglie považuju seriál Zdivočelá země, vítám jakékoli zpracování týkající se této tématiky. Únorový komunistický převrat si vybral jako své úhlavní nepřátele krom jiných též ozbrojené složky loajální staré republice. Jednak byli potencionálně nebezpeční (nezpívali a nemávali) a druhak musel nový režim najít lidu nějaké strašáky, aby se lidé báli a nemysleli na to, jak to tomu socialismu nejde. Piloti, kteří dožili konce války se těšili na slavný návrat do vlasti a byli za tři roky nepřátelé lidu. Navrátilci z válek byli vždy obtížně integrováni do zpět společnosti, tak je komunisti šalamounsky postupně všechny šoupli do dolů a pracovních lágrů. Příběh dvou kamarádů setkávajících v době, jež se "vymkla z kloubů", snažících se najít své místo a přežít, vypovídá o své době víc než by se zdálo. Geniální je nápad s odzpíváním dobových budovatelských písní. Z toho mě mrazilo v zádech. Sledujeme postupný rozpad společnosti maloměsta, formující se armádu "nové buržoazie" patolízalů, udavačů, zakomplexovaných prcků a srabů chopících se první příležitosti, aby se pomstili za dětství ústrků od těch silnějších. Osobní msty a vyřizování starých účtů. Co nesmetlo Gestapo, doráží komunistická policie. Co nezlikvidovaly německé koncentráky dodělají naši vlastní lidé. Ve jménu lepších zítřků. Naši dva kamarádi postupně pochopí, že komunisté tu nebudou jen do příštích voleb, že je nic nezastaví a že je to jen každého osobní věc, jak se k tomu postaví. Josef Dvořák, holič, lidumil, to má nejtěžší. Miluje život a lidi. Jenže všechno, pro co žil a bojoval je teď zkrátka v hajzlu...80% (06.01.2013)