Polnočná spoveď

Na české poměry velmi dobrý seriál. Kromě Taclíka, který už má snad ty role policajtů předplacené, je seriál dobře obsazený. Markéta Plánková jako vždy velice sympatická a lidská. Marek Lambora jde z role do role a zraje jako víno. Děj místy není úplně vypilovaný, zloduch je opět všemocný, ale v záplavě krimi seriálu se Půlnoční zpověď neztratí. (12.02.2023)

Dobré nápady, horší provedení. 1)  Chtělo by to tak o dva díly zkrátit, podstatně omezit flashbacky a dodat větší spád._____ 2)  27letý Marek Lambora (kněz) se předvedl v trochu jiné roli, než do jakých bývá obyčejně obsazován a šlo mu to trochu proti srsti._____ 38letý Filip Tomsa (vrah) hrál sice jako obvykle křečovitě, ale slušelo mu to, a to se počítá._____ 38letý Igor Ozorovič (podnikatel Kraus) neměl příležitost něco zajímavého předvést._____ Vtipná byla dvojice 50letá Sabina Laurinová (sexuchtivá klientka psycholožky) a 55letý Martin Zounar (její kapounský manžel)._____ Výborně si se svou rolí poradil 50letý Saša Rašilov (závistivý architekt)._____ Jako vždy parádní byla 49letá Simona Babčáková (uklizečka) s přitažlivým 28letým Janem Komínkem (její syn)._____ Dvojice policistů působila dost k ničemu: 49letý Marek Taclík a 37letý přitažlivý Lukáš Příkazký, který zde ovšem vlastně neměl co hrát._____ 51letá Dana Morávková (advokátka) se konečně herecky našla._____  3)  Mnohé vtipné nápady nebyly dotaženy do důsledků a tak nakonec vyzněly plonkově - démoničnost námezdního vraha, posedlost podnikatele Krause, zhýralost uklizeččina syna či akčnost policie. Některé postavy byly vpravdě roztomilé - uklizečka, dvojice klientů psycholožky, závistivý architekt či vychcaná advokátka, bohužel ostatní povětšinou byly nevýrazné a ani nedávaly svým představitelům možnost nějakého zajímavějšího hereckého výkonu._____  4)  Věk protagonistů uvádím k roku výroby seriálu, kterým je podle titulků 2022. (26.06.2023)

Z tohoto seriálu jsem trochu zmatená. Na jednu stranu je to celkem zajímavý námět s hlavními postavami, které působí komplexněji a chytřeji než většina postav ze seriálové produkce TV Prima. Na druhou stranu jsou děj a motivy tak strašně překombinované, že jsem se chvílemi ztrácela a přestávala chápat motivace a traumata. Tvůrkyně chtěly za každou cenu postavit do čela vyprávění antihrdiny, ale jejich traumata a minulost ve výsledku nedávala moc smysl v kontextu zbytku příběhu. Některé věci se pak asi snažily vysvětlit metaforicky, ale nedalo se to z provedení vůbec pochopit. Některé podzápletky pak byly zbytečně natáhlé. Celý seriál má osm epizod, ale bohatě by mu stačilo třeba pět - stačilo by vystřihnout spoustu stále se opakujících flashbacků a vzpomínek na události, které jsme sami už viděli (dobří herci by je dokázali zahrát). Z rozuzlení má pak člověk spíše neutrální pocit, nijak uspokojivý, ale ani fádní. Myslím, že česká televizní tvorba má navíc, obzvlášť ta komerční. (06.08.2023)

Vlastně nevím co je dějově dřív, zda Půlnoční zpověď nebo Poslední oběť. Oba seriály vycházejí z vraždy, která se stala a na ni se navazují další události. Tvůrci pracují pořád se stejným principem. Dokola opakování toho též a postupné přidávání nových a nových faktů. Jako by divák sloupával cibuli, pěkně slupku po slupce, vrstvu po vrstvě. Od oběti se ale liší zpověď tím, že je přeci jen krapet zajímavější a místy i dramatičtější ačkoli těch hluchých míst je pořád dost. Třeba postavy a dějovou linku Martina Zounara a Sabiny Laurinové jsem vůbec nepochopil. Pravdou je, že další podivnou věcí bylo chování Alberta, který šperky zakopal a odmítal je pak vydat komukoli včetně policie zatímco Stela pro změnu opakovala, že si je nechat nechce, ale dát je kam patří vlastně také odmítala. Také oba kriminalisté mi občas přišli jako absolutní amatéři. (21.06.2023)

Překvapivě se vesměs vyjadřuji pozitivně a hodnotím kladně díla ostatních recenzentů znegovaná. Abych byl upřímný - opravdu nemám nic osobně proti děvčatům Kateřině a Jitce Bártů. Je evidentní, že se snaží a oceňuji variabilitu nápadů / námětů. Ovšem realizace trpí zjevnou neprofesionalitou v dramaturgii a především - ve vedení hereckých protagonistů !!! Hlavní figury hrají každá / každý po svém zkušenostním rejstříku - Markéta Plánková je uvěřitelná a srozumitelná x Marek Lambora je výtečný typ /pravda, neviděl jsem jej v nekonečných pokleslých seriálových produkcích - ani bych jeho výkony nebral jako bernou minci/, ale v Půlnoční zpovědi je to bohužel tristní. Jsem přesvědčen o talentu mladého kolegy, toť bez diskuse, ale v roli faráře je nevěrohodný - promluvy jsou prázdným tlacháním, které má evokovat morálně etické postoje klerika. Je přiměřeně pravdivý v případě emočního osobního vypětí. Jako knězi mu nevěřím, bohužel, ani slovo. Neviním Marka - jeho herecké selhání jde pochopitelně na vrub režisérky Jitky Bártové. Psal jsem tu onehdá o chlapci, co se probudil a rozhodl se být režisérem... Obdobně je to s ostatními herci a jejich vytaženými šuplíky - Marek Taclík, Saša Rašilov, Chantal Poullain, Josef Carda, Dana Morávková apod. Oproti nim Igor Orozovič nebo Simona Babčáková /odmýšlím si nevěrohodnou ukrajinskou národnost její i Komínka syna/ působí svěže, autenticky. Humorné pasáže /LaurinováxZounar, Taclíkovo srkání/ působí jako pěst na oko, jsou vůči celku zcela neústrojné až jakoby nahodilé. Mají zřejmě vybalancovávat vážné pasáže, ale působí směšně maximálně vůči tvůrčímu týmu. Škoda přeškoda neboť námět není špatný, scénář je akceptovatelný a kriminální žánr osvěžuje. Nicméně pachuť tu je a není snadné se jí oprostit. Kamera a střih se o cosi snaží, bohužel není patrné o co /úhly, zoom apod./. Katastrofa přichází zhruba od čtvrtého dílu - vše začíná působit dojmem nezkušeného školního ročníkového cvičení studentů FAMU /abych nekřivdil famákům - jejich práce jsou mnohdy skvostné.../. Oproti předchozím dílům se pak herecky zlepšil Marek, ale budí to asi pouze takový dojem - ubyly mu promluvy oborového řádu. A závěr ? Obsazení Filipa Tomsy je omyl - jako zločinec evropského formátu je ďěravý jak staré necky. Vypjaté dramatické scény, kdy mučí Marka a Markétu jsou nevěrohodné a nudí. Mohlo by se zdát, že Bártové jsou již v žánru trochu zkušené, ale opak je pravdou. Ale ségra hraje na ségru, ruka ruku myje, smutné... Já být producentem, tak toto dílo nespatří světlo světa. (15.02.2023)