Bitka o Britániu

Reziser Guy Hamilton sa par rokov po legendarnom Goldfingerovi rozhodol sfilmovat aj Bitku o Britaniu, ktora prebiehala od jula do oktobra 1940. A zhostil sa tohoto filmu bravurne. Vsetky zalezitost v tomto filme slapu naplno : dialogy su maximalne dokonale, zabery na bojove lietadla, samotne boje tiez. Suboje vo vzduchu su natocene bravurne, tam niet co vytknut. Plus ucast hereckych velikanov ako Michael Caine /The Italian Job 1969/ maximalne potesi oko divaka. Curd Jurgens /Cesta pod Hladinou s Robertom Mitchumom/ bol tiez na urovni. Genialny vojnovy film. 100 % (05.04.2014)

Bitvu o Británii asi neocení člověk, který o ní nic neví. Rozhodně nejde o vhodný materiál pro dějepis ZŠ, například zcela chybí v podobných filmech běžné mezititulky, vysvětlující co, kdy a kde. Pokud ovšem člověk trochu zná historické reálie, nezbývá než smeknout. Skvělá práce, která nekončí jen u výborné kamery, neuvěřitelných hereckých výkonů, pedantické přesnosti všech detailů, skvěle zpracovaných leteckých soubojů (to všechno samozřejmě bez jediného počítače přátelé!), ale projevuje se i v nesmírně citlivě a dramaticky přesně budovaném scénáři. Možná to zní jako protimluv, ale ve filmu je jak ona pedantická přesnost, činící z filmu do značné míry hraný dokument, tak nesmírně přesně budovaný a pointovaný děj, tedy něco, co je naopak doménou filmů hraných. Nejen pro drobné útržky typických lidských situací té doby (válečné manželství, polští letci, vybombardovaný kostel, lidé v metru, děti sledující německé bombardéry nebo napodobující britské stíhače), ale především pro zlom v samém závěru, kdy se původně jaksi reportážně odtažitý pohled na jednotlivé letecké souboje, vybuchující a hořící letadla, umírající piloty, najednou změní v ohled zcela osobní, nesmírně citlivě natočený pomocí třesoucí se neostré ruční kamery... „Never in the field of human conflict was so much owed by so many to so few“ ... Celkový dojem: 95% (03.11.2011)

Kterak pýcha nadutého Hermanna předcházela pádům jeho letadel.. Zub času pochopitelně udělal své (některé výbuchy letadel vypadají jako by na filmový pás někdo típnul vajgl), ale jako malá historická přehlídka toho, jak byla operace Seelöwe uložená k ledu, je to pořád třída. Prošpikovaná leteckými souboji, věrnou bojovou technikou (pochopitelně až na vzácné Messerschmitty Bf 109) i zmínkami o méně známých aspektech památné bitvy, která sebevědomé Hitlerově armádě nastavila jeden z prvních drsných nárazníků (síť pozorovatelů Observer Corps, bombardování Berlína). Nějaké souvislý příběh, heroické gesta či chvástání ala lord Flashheart („..tak jsem proletěl skrz okno v ložnici, hodil jí bonboniéru na toaletní stolek, kulometem vystřílel svoje telefonní číslo na zeď a pak jsem vypadl a ojel její sestru..“) rozhodně nečekejte, spíš jen malé střípky tvořící obraz hrstky hrdinů bojujících za svobodu nás všech. Pokud však přeci jen hledáte nějaká esa, je tu peruť ve složení Caine, Olivier, Shaw a Plummer.. (21.06.2017)

„Never in the field of human conflict was so much owed by so many to so few“ Winston Churchill Jeden z těch lepších leteckých filmů, stále však ne dost dobrý na to, aby dokázal k obrazovce přišpendlit i pacifistu a antiletce mého kalibru. I když, co může být pro podobného člověka větším potěšením, než sledovat letouny (třeba i spojenecké) zabořující se čumákem do země, či rozpadající se na součástky po přesném zásahu nepřátelského bombardéru? Bitva o Británii je vystavěna jako mnoho válečných filmů před ní i jako mnoho válečných filmů po ní. Tzn. nejdřív to schytáváme my (v tomto případě Angličané), pak to po zásluze schytaj oni. Vlastně jde pouze o četné bitvy v oblacích, které jistě stály spoustu peněz, takže proč se jimi nepochlubit. Dění na zemi je snímáno nudnou, jakožto statickou, kamerou a ani mu není věnováno mnoho prostoru. Některé scény (nacistická schůze, noční bombardování) jsou působivé a dlouhý závěrečný souboj zábavný, ale pro jeho docenění jsem už byl všemi těmi přestřelkami ve vzduchu malinko přesycen. Pokud nevlastníte kupříkladu model Spitfiru v nějakém viditelném měřítku, nebo neexistuje-li jiný důkaz vašeho vřelého vztahu ke všemu válečnému, nejspíš vás to sestřelování hlučných strojů za zvuků „hurá, jsme borci“ hudby a občasného výskytu kečupu s nepřiměřeně vysokým podílem konzervačních látek, rovněž záhy omrzí. 70% Zajímavé komentáře: Pohrobek, genetique (15.09.2007)

Viděl jsem tento film několikrát.Vždy mne osloví.Říkám si jak moc bychom měli být vděční?Jsem si plně vědom a věřím, že i Britové jsou si toho vědomi, jak hodně ublížili Čechům a některým Slovákům svým jednáním, která předcházela mnichovské dohodě.Dali nám možnost ustanovit exilovou vládu, dali nám možnost začít bojovat na zemi i ve vzduchu.Jsem si vědom, co způsobil atentát na Reinharda Heydricha,který by nebyl aniž by byli naši vojáci v Británii vycvičeni.Jsem si vědom, že jen díky tomuhle počinu jsme se stali členy vítězné koalice, jsem si vědom, že hrdinství Čechů a Slováků za kniply britských stíhaček znamenaly ohromný přínos k porážce toho šíleného systému, který Hitler zavedl v Německu.Tenhle film je alespoň malým poděkováním pilotům všech cizích zemí i těm britským za ohromný kus práce, který odvedli a zabránili tak Německu v invazi do Británie.Myslím, že v roce 69, kdy vznikl se podařilo natočit silný film, a sice jak po technické stránce-některá letadla byla kamuflována z každé strany jinak, tak i po umělecké. Neexistovala počítačová grafika jako ve sračkovitém Pearl Harbor, a přitom jsou souboje dodnes silně působivé.Chybí, díky Bohu, cajdákovité scény, je to jen surová řež a lidské hrdinství ve stejné míře...Klobouk smekám a hluboko se klaním. (08.03.2012)