Sluneční jas

Nemůžu jinak: István Szabó je bůh! A Ralph Fiennes taky! Tohle je TAK krásný film! Nádherně natočený, velkolepý a přitom komorní. Kvalitní scénář, výprava, kamera, herci, prostě všechno. Jak jsem tak uchvácená koukala, napadlo mě, že kdyby dal můj milovaný García Márquez svolení k natočení Sto roků samoty, tak by to pan Szabó zvládl dokonale! Proč ten Márquez? Protože 100 roků samoty taky mapuje historii jednoho rodu, a jednoho města (země, světadílu) a protože je tam postava babičky, silné svobodné ženy, která se prostě drží a zůstává rovná, ať se děje cokoli...A proč Szabó?Protože by uměl vytvořit dokonalou atmosféru hodnou knihy, barevnou, krásnou i mrazivou a uměl by vybrat ty správné herce, jako se mu to daří ve všech jeho filmech (nejradši mám Mefista). (12.01.2010)

Myslím, že film zobrazujúci životopisný príbeh jednej rodiny výrobcu alkoholu (niečo podobné ako pichandovci z Tisícročnej včely) si zobral na svoje plecia príliš veľa. Často v histórii skáče, niektoré historické momenty sú viacmenej len spomenuté či zinscenované jedinou scénou (napr. nástup komunistov v maďarsku), pritom menej zaujímavým romantickým vzťahom je venovaný nebývale veľký priestor. Spolu s brutálnou 3-hodinovou stopážou je to jednoducho masaker, ktorým trpí zážitok z filmu. Pritom dejovo má na čom stavať, jednak je tu zaujímavý kus histórie Rakúsko-Uhorska, neskôr Maďarska, jednak športového života v menej tradičnom športe - šermu, jednak pohnuté osudy židovskej rodiny, na ktorú sa to pozvolna valí pomaly z každej strany a je jedno, na akej strane stoja. Krásny príklad, keď sa z vojnovej obete, predtým tichého podporovateľa fašistickej vlády stáva horlivý predstaviteľ komunistickej tajnej polície, ktorý je neskôr pre svoje svedomie nežiadúci. Stavať sa dá aj na vynikajúcom výkone Rapha Fiennesa v hlavnej trojroli. Len škoda toho piplania sa v menej zaujímavých pasážach, ktoré sa nevyhli nude. Výrazne by mu pomohlo aj prestrihanie. (22.12.2022)

Dlouhá sága čtyř generací rodiny Sonnenscheinů, kteří měnili názory i jména, snažili se přizpůsobit každému režimu, aby se nakonec vrátili ke své podstatě a pravdě. Ralph Fiennes ve své životní roli, pominu-li Schindlerův seznam. Nejvíce se mi však ve filmu líbila babička Valerie. Ta jediná byla po celou dobu (už od mládí) svobodná a čistá. (01.07.2017)

Zmapovat ve filmu sto let, aniž by to bylo zkratkovité, je prostě nemožné. Tudíž film působí hodně nevýrazně, utahaně a tak nějak ploše. Szabó se sice snažil, ale o moc lepší to logicky být nemohlo. Navíc jsem se příliš nemohl do příběhu vcítit a sžít se s některou z postav, protože skoro všichni byli docela nesympatičtí kariéristi. (16.11.2010)

„Nebudeme ničit talentované lidi. Stačí, že je vyděsíme. Nakonec s námi stejně budou spolupracovat.“ Před projekcí jsem měl obavy z obludné stopáže, resp. nudy vzhledem k tématice a žánru. Na druhou stranu jsem tajně věřil Szabóovi. A opět mě nezklamal! Jistě, najdou se tu zápory jako jazyková stránka, nepříliš vydařený casting mladých herců, ze kterých později „vyrostou“ jejich hvězdní kolegové a trochu natahování směrem ke konci filmu. Ale jinak je to až obdivuhodně pohromadě držící 3-hodinová/generační/režimní sonda do života jedné maďarské židovské rodiny a jejích osudů. Technicky výborně zvládnutá a nejinak tomu je v případě herců (nutno zatleskat především Fiennesovi za jeho trojroli, z nichž každou dokázal vyjádřit dostatečně odlišně). Hodnotím solidními 4* a Szabó mě Slunečním jasem definitivně utvrdil v tom, že si zaslouží místo mezi mými top 10 režiséry. „Lid si žádá svobodu, má ji mít. Je to jednoduché.“ – „Lidé nechtějí svobodu, chtějí jen jistotu.“ (24.12.2014)