To sa mi snáď len zdá

Očakával som pecku, ale zakúsil som len pecky od slivky a zistil som, že moje chápanie pointy sa mi možno len zdalo. Dobrý nápad, na začiatku rozvinutý, smerom ku koncu už stagnujúci a nudný. Dream Scenario v mojom videní dobre poukazuje na škodlivosť influencerov, ktorí dnes určujú mysle ľudí a mládeže. Kadejaký nevzdelaný pako točí videá na YouTube o tom, ako si tri dni nehonil a ľudia ho sledujú a považujú za hodného ho ovplyvniť. Je tu aj kolektívna paranoja, ktorá mi silne pripomínala to, čo sa tu "v civilizovanom svete" dialo pred 2-3 rokmi. Takže v tomto silu filmu vidím. Nevidím v ňom ale komédiu a ani snahu mnou pochopené pointy prezentovať otvorene, pretože možno ani tak nemali byť myslené. Takže ostávam na nerozhodnom priemere, keďže stále neviem, či je film intelektuálny, alebo len pseudointelektuálny. (27.12.2023)

Jakmile se film zbaví veškeré mysteriozní magie a vysvětlí nám, že tohle všechno bude a byl jinotaj, kde prostě A akorát vypadá jak B a C se chová jako D, nepotěší to, protože pak budete vědět, že vy, stejně jako všichni ostatní, si budete z toho filmu vybírat ty nepříjemné pravdy, které se vám líbí a zavrhovat ty další. Bod to má ale za Borgliho cit pro vizuální znervozňování, skrze které nás vede jednotlivými scénámi natáčenými v nespolehlivých úhlech a střizích, kdy nás často mate, jakou mají mít jednotlivé sekvence vlastně povahu. (17.01.2024)

Možno snáď len silnejšie finále chýbalo k absolútne plnohodnotnému zážitku. Neprekvapí, že produkoval aj Ari Aster a že sa toho chopilo A24, prekvapí však, že niekde v pozadí nie je Charlie Kaufmann a nakoniec je možno škoda, že scenár nespracoval Gondry či Jonze, aby sme tu mali film kvalitatívne rovnocenný Adaptácii, respektíve že by spracovanie bolo skutočne nekompromisne vizuálne surreálne. Cage najlepší za posledné roky/desaťročia. Len škoda, že do filmu nikto nedostal aj Obamu, Rogana či Petersona, akoby boli tieto interview s Paulom napísané v scenári, ale chlapci nakoniec odmietli a tak sa škrtalo. (16.02.2024)

Nicolase Cage příliš nevyhledávám, ale za mě v roli stárnoucího profesora podal velmi zdařilý a zábavný výkon v poloze, jakou bych od něj nečekal, párkrát mě i mírně rozesmál. Na film mě nalákal originální námět člověka, který se ze záhadných důvodů začne dennodenně objevovat ve snách spousty lidí, což ovlivňuje i jeho soukromý a profesní život... a pokud jde o scénář, ani jsem si po většinu doby nemohl tolik stěžovat, žeby se se slibným námětem nepracovalo zajímavě. Třeba mysteriózní snové sekvence mě hodně bavily a na pár překvapení určitě dojde. Problém jsem cítil v nasazeném tempu, které ve vztahu k obsahu, jaký film rozehrá, mi připadalo zbytečně rozmáznuté do dlouhé stopáže. Přestože jsem z mladší generace, před lety jsem často po večerech dospíval u československých filmů a inscenací, což je tvorba taky plná někdy i poutavých fantaskních a černohumorných námětů... a když jsem si během sledování vzpomněl, jaký nezapomenutelný zážitek ve mně zanechal Zločin lorda Savila nebo Spravedlnost pro Selvina, aniž by přesáhly stopáž kolem 65 minut, tak... novinka Kristoffera Borgliho mi připadala jako komedie částečně zabitá festivalovým stylem zpracování, jaké by padlo k hloubavějšímu dramatu, ale třeba 7 minut staticky působících dialogů mezi třemi lidmi v jedné místnosti za stolem tu pro mě dělalo z jindy zdařilé surrealistické hříčky až nefunkčně rozplizlou záležitost (a takových scén jsem tam vnímal víc). // Teprve po zhlédnutí jsem se dověděl o mysteriózním fenoménu This Man, který patrně film inspiroval – žel pro film, i pouhé přehlížení stránek v angličtině, kde se objevil i slovenský plakát (český překvapivě nikoliv) mě na chvíli mrazivě znepokojilo víc, než viděný Borgliho film. [65%] (27.01.2024)

Skvěle promyšlená a brilantně zpracovaná společenská satira, která mě dostala mnohem víc než jsem čekal. To se mi snad zdá je tematicky nabitý a aktuální snímek, jenž reflektuje slávu, životní pasivitu, žárlivost či fenomén tzv. cancel culture. Už takhle zajímavý námět navíc výborně míchá komediální prvky (scéna s prdem je geniální) se skoro až hororovými výjevy, díky čemuž je výsledek naprosto pohlcující. Právě snové sekvence výborně ilustrují, jak se sláva postupně mění v nevraživost. Režisér nicméně netlačí divákovi žádný narativ, takže lze na celou problematiku nahlížet z více úhlů a vnímat jednotlivé aktéry dle svého vlastního přesvědčení. Parádní zážitek pak korunují herecké výkony v čele s perfektním Nicolasem Cagem. Mrzí mě, že tuhle ódu nemůžu zakončit desítkovým hodnocením, ale poslední čtvrthodina se bohužel zbytečně tematicky roztříští, kvůli čemuž není finále tak úderné. Přesto ten pětikvalt napálím, protože nechci, aby mě Paul Matthews strašil ve snech. 9/10 (13.01.2024)