Jeden život

Sir Nicholas Winton patří k osobnostem, které není nutné představovat. Bylo o něm natočeno dost dokumentů, na jeho činnost se odkazuje v mnoha filmech. Celovečerní životopisný snímek mu ale asi ještě věnován nebyl. A hrdinu s velkým H zde ztvárnila herecká legenda. Víc vědět nepotřebujete. Je to prostě krásný malý velký film. Skoro 5*. „A vy jste zachránil těchhle osm dětí z fotky, to je pěkné.“ „No, bylo jich trochu víc.“ (14.03.2024)

Dojemný príbeh z 2. svetovej vojny a navyše z našich, československých končín. Hopkins je výborný ako vždy (jeho dejová linka je vďaka nemu výrazne lepšia než retrospektívna z obdobia mladosti jeho postavy), emócie fungujú, výčitky a spytovanie svedomia pripomenú trápenia Oskara Schindlera. A aj keď One life nie je taká bomba ako spomínaný Schindlerov zoznam alebo Pianista, určite aj Nicholas Winton si zaslúžil, aby bol jeho hrdinský čin sfilmovaný. 75% (17.03.2024)

O zfilmovaném příběhu Nicholase Wintona se dá říct především to, že už ho konečně máme za sebou. Nebylo pochyb, že bude zfilmován, bylo úplně jasné jak bude vypadat a všichni kdo film viděli, věděli předem jak/že se jim bude líbit. Ono totiž náměty o zapálených JEDINCÍCH, bezelstně zachraňující DĚTI před HOLOCAUSTEM se na zemi ležet logicky nenechávají. One Life splňuje takřka ve všem očekávání. Jedinou nadstavbou je očima odbočující Hopkins, jehož dilema jak naložit s dědictvím svých činů se projevuje v neustálém stařeckém těkání a mezislovnými berličkami, díky čemuž jeho postava působí životně. Ale obecně já nevim, ve světě vracejícím se k tradici etnických pogromů je samozřejmě pohodlnější hýčkat si představy o dobrých individuálech, kteří se v něm postaví na správnou stranu, abychom my nemuseli dělat nic, ale v současné době už je trochu irelevantní zbožně vzhlížet k těm, kteří se vzdorovali kdysi útlaku, když bychom měli spíš začít řešit, zdali se každý z nás na individuální rovině onou součástí útlaku nestáváme. Dnes totiž nežijeme ve světě Nicholase Wintona, ale ve světě The Zone of Interest. (01.05.2024)

Tak nějak jednoduše příjemný film, kde vlastně všechno funguje tak, aby to byl prostě fajn a tak nějak průměrně čtyřhvězdičkové úsměvné a zároveň vážné drama. Má to fajn stopáž a chce to říct něco důležitého a to se daří (a kdyby vedle mě na projekci neseděli samý idioti ze všech stran, co ustavičně čuměli do mobilů a povídali si spolu, bylo by to perfektní (mimochodem, je mi 16 a mám lepší vychování než tyhle padesátníci, to jsme ale zkažená generace)). Herci skvělý, především pak Anthony Hopkins, který svým klasicky skvělým výkonem, který tak, jak to poslední dobou dělá, proplétá veselejšími okamžiky (vtipného poťouchlého dědy) a pak najednou zvážní a zcela přirozeně vytlačí slzy. Což je taky důvod, proč tomu filmu přeci jen známku o něco zvyšuji. Protože když už mě ten film (i přes nepříznivé podmínky v sále) dokáže takhle tolikrát rozbrečet, je v tom něco víc. 8,5/10 více ZDE: p.s. čeština proplétající angličtinu potěší, aspoň se chvilku nemusí číst titulky (chudáčci američani, aby si nenamohli oči :D) (12.03.2024)

Jen zcela výmečně mě dokáže film rozbrečet. Ten hrozně silný příběh, který je zde vypravován, k tomu herecké galapředstavení sira Anthony Hopkinse, je silný doušek emočního vypětí, kterému jsem i já podlehl. Při představě kolik dětí z ČSR přežilo po válce a kolik jich Winton zachránil až bere dech. Kdo má rád životopisné snímky velmi vřele doporučuji. (03.03.2024)