Jeden život

Moc pěkný snímek, který je především hereckým koncertem sira Hopkinse. Je velká škoda, že se režie neujal někdo lepší a nezdůraznil tak dramatičnost událostí. Co mě však mrzelo ještě víc, že tenhle film nenatočil český režisér. Proč se čekalo tak dlouho, než byl příběh Nicholase Wintona zfilmován? Každopádně díky i za toto ztvárnění. (05.02.2024)

Velice povedený životopisný film, který mi znovu připomněl krásný příběh pana Nicholase Wintona, který díky svému dosahu a svým přátelům dokázal v období druhé světové války neuvěřitelné věci a ukázal celému světu co normální člověk dokáže. Film převypravuje celý jeho příběh moc pěkně a to vše se špetkou té Hollywoodské šablony. Anthony Hopkins a jeho mladší verze Johnny Flynn tu dokazují své herecké výkony na MAXIMUM a má milovaná Helena Bonham Carter tomu jen přidává. Osobně bych film v některých částech zkrátil, protože pohled na hrdinu jak několik minut chodí po domě či jeho zahradě mi přijde lehce zbytečné a osobně bych přidal více scén z období, kdy byl v Čechách. Velice doporučuji všem co příběh znali a i všem co neznali. 8/10 (15.04.2024)

U snímků, jako je Jeden život, se často těžko od hodnocení odděluje důležitost vyprávěného tématu od umění ho správně vyprávět. Tady s tím ale nemám příliš problém. Snímek necílí na první dobrou, představuje věci komplexně, a když udeří na emocionální noty vší silou, je to zasloužené. Navíc když je postava Anthonyho Hopkinse konfrontována s mučivou pravdou o osudu lidí, které se mu nepodařilo zachránit, nepouští se do srdceryvného sebelítostného monologu, nesnaží se lacině zapůsobit na diváka, místo toho se projde k oknu a zadívá se do krajiny. Nuance hrají roli. Hopkins opět stvrzuje renomé jednoho z nejlepších herců současnosti, je navíc výborný a úchvatný, i když má k dispozici jen polovinu filmu. A Johnny Flynn mu zdatně sekunduje. Jen ti čeští herci v tom svými výkony chvílemi tak trochu dost trčí jako bolavý palec. To vědomě dávám stranou. (26.05.2024)

Tohle je přesně typ filmu, u kterého jsem věděla, že se mi bude líbit, mám ráda lidské příběhy odehrávající se v minulosti. Byť tento skutečný příběh je obecně známý, tak to by moc hezky podaný jeden příběh, jeden život, který zachránil 669 dalších životů. Příběh byl zpracován velmi krásně, citlivě a lidsky, člověk z toho cítí spíš naději než depresi. Bylo to krásně britské, i když se to z poloviny odehrávalo v našich končinách. Nemám ráda české filmy, ale tady mi čeština vůbec nevadila, vlastně mi to připadalo díky češtině i našim kulisám velmi autentické, a ocenila jsem že tam nebyly žádná známé české ksichty a všichni Češi mluvili česky dobře, nebyl tam nikdo, kdo by mluvil jak tatar a tvářil se, že mluví správně (z Winter Ave Zoli z Legends mám pořád osypky). (23.02.2024)

O zfilmovaném příběhu Nicholase Wintona se dá říct především to, že už ho konečně máme za sebou. Nebylo pochyb, že bude zfilmován, bylo úplně jasné jak bude vypadat a všichni kdo film viděli, věděli předem jak/že se jim bude líbit. Ono totiž náměty o zapálených JEDINCÍCH, bezelstně zachraňující DĚTI před HOLOCAUSTEM se na zemi ležet logicky nenechávají. One Life splňuje takřka ve všem očekávání. Jedinou nadstavbou je očima odbočující Hopkins, jehož dilema jak naložit s dědictvím svých činů se projevuje v neustálém stařeckém těkání a mezislovnými berličkami, díky čemuž jeho postava působí životně. Ale obecně já nevim, ve světě vracejícím se k tradici etnických pogromů je samozřejmě pohodlnější hýčkat si představy o dobrých individuálech, kteří se v něm postaví na správnou stranu, abychom my nemuseli dělat nic, ale v současné době už je trochu irelevantní zbožně vzhlížet k těm, kteří se vzdorovali kdysi útlaku, když bychom měli spíš začít řešit, zdali se každý z nás na individuální rovině onou součástí útlaku nestáváme. Dnes totiž nežijeme ve světě Nicholase Wintona, ale ve světě The Zone of Interest. (01.05.2024)