Lovci

„Eriku, poslouchej mě. Nemáme tu závažný zločiny, na jaký byls zvyklej ze Stockholmu. Musíme tu mít dobrý vztahy s lidma a pracovat s nima.“ Ale vysvětlujte to tvrdohlavému poctivci, který se navíc do problémů řítí po hlavě…Erik se vrací z hlavního města do rodné hroudy skrz pohřeb otce. Rozhodne se v tomhle vidlákově zůstat a nastoupit do řad místní police. Divák si je však velmi rychle vědom, že společnost, do které se dostal, není zrovna plná raketových inženýrů. A počáteční vřelé úsměvy spolu s poplácáváním po zádech se mohou hodně rychle změnit, zvlášť, když se začne strkat nos do věcí, které byly dosud velkoryse tolerovány a přehlíženy. Čím víc Erik kope do vosího hnízda, tím víc je divák nervóznější. Prakticky všichni mu hází klacky pod nohy, přitvrzuje se a atmosféra houstne. Divákova zúčastněnost se navíc posiluje čím dál větším odporem vůči vidlákům, jakože těch 5 slizounů bylo naprosto přesných. Z konce se sice dle mého dalo vyždímat trochu víc, ale jinak spokojenost a solidní 4* navrch. (03.05.2020)

V žádném případě netvrdím, že to začíná špatně a že by se divák neměl těšit. Stockholmský policista Erik se po dvaceti letech vrací domů. Ano, hlavní důvod je, že musí s bratrem pohřbít otce, ale přijíždí už i s vědomím, že v rodné hroudě zůstane a rozšíří řady místní policie. Z počátku asi sám sebe ubezpečuje, že si na vidlákov, respektive chování křupanů bude muset (zase) zvyknout, jenže chladným ho nenechávají případy mrtvých losů a sobů. Občasným pytlákem je tu evidentně každý druhý, navíc Erik dělá přece jen svou práci, nicméně do vosího hnízda jenom nekopne – on ho rovnou rozšlápne, což se mnohým starousedlíkům nelíbí. Máme tu tradiční myšlenku osamělého vyšetřovatele vstupujícího do malé komunity. Máme tu několik zajímavých linií. Jenže někde po polovině vyskočí první logické lapsy a scenáristické prohřešky. O pár minut později přijdou další a já začal pomalu vzpomínat, zda jsem v severském filmu viděl tolik přešlapů. Partička pytláků spáchá zločin, většina z nich se z toho prakticky sesype, ale záhy nemají problém udělat něco dalšího, jakkoliv respektuju, že v balíkově byli dotyční tak nějak vždycky zvyklí žít podle svých vlastních pravidel. I měnící se vztah mezi oběma bratry je nakonec docela jalový. Logickým chováním neoplývá ani samotný Erik, který svými neopodstatněnými kroky také nedělá zdárnému vyšetření případu největší službu. Atmosféra slabá. Nijak silné tři hvězdy. (12.07.2024)

Měla bych nějaké výhrady k jednání policie, skutečně nevěřím, že je švédský právní systém tak bezzubý v honbě za zločinem, ale jinak se mi dostalo hutné a napínavé podívané v nejlepší tradici severských kriminálek. Na první pohled bezproblémové odlehlé městečko, zasazené do krásného okolí, v sobě skrývá mnohé vnitřní běsy a kriminalista, který se po letech vrací domů se musí vypořádat nejen s pytláky (a vrahy), ale i s korupcí a nedůvěrou místních lidí. Hlavní záporáci se nezastaví skutečně před ničím (pár docela drsných scén, týkajících se především ulovené zvěře) a já už dlouho v duchu nikomu nepřála tak bolestivou smrt, jako právě jim. A jak už to tak u filmů ze Skandinávie bývá, k žánru bych přihodila ještě i to drama. (09.10.2014)

Tradične dobrý Lassgard, a to ho ešte predčil Jähkel - v kvalitnom chladnom severskom prostredí. Kriminálka s podmazom Pucciniho, to sa len tak nevidí. Napriek tomu, že sa vo filme zdala až príliš naivná a skorumpovaná miestna polícia a akési divné nepresvedčivé konania zákonodarcov, čo trocha uberá na presvedčivosti, film bol v celku pozerateľný. :) (10.06.2015)

Kdepak, nejvíc zla se odehrává v odlehlých vesnicích schovaných v lesích, jak se přesvědčí i zdejší hrdina Rolfa Lassgarda. Musím říct, že při úvodu jsem takový vývoj událostí nečekala - obzvlášť ten bleskový obrat co se týče bratra. Taky jsem nečekala pár hodně drsných scén. Je to napínavé a skandinávská příroda jako vždy impozantní. Škoda, že detektiv se dost často chová trochu jako idiot (furt leze sám, kam nemá, nechává se překvapit bandou buranů a pak se od nich nechá zmlátit a SPOILER jako sorry, ale ta zfušovaná práce s tím zpomaleným svědkem, to bylo jako co?KONEC SPOILERU), ale pořád je mu k dobru, že v té sebrance má alespoň nějaký smysl pro spravedlnost. Upřímně - kde sebrali takovou bandu "křupanů"? Například Tomme a ten jeho mezioční předěl? Nicméně co se týče severských krimi, které jsem já viděla, tak tahle je přece jen trochu jinačí. I přes brutalitu a lokace hlubokých lesů mi nepřijde tak strašně chladná a depresivní jako je ten druh, do kterého spadá např. Insomnie se Stellanem. Rolfa Lassgarda mám ráda pro jeho hromotluckou personu, a to jak ve svém projevu dokáže skloubit fyzickou sílu a částečně i jistou joudovitost, takže i zde se mi líbil. Jediné co, tak to mohlo být o takových dvacet minut kratší. (27.12.2016)