Priepasť

Propast je filmem sakra hollywoodským, a to tím, jak neustále nabourává vážný koncept různými vtípky a odlehčováním. Jak na jedny znaky neustále používá dvojí kódování – vážné a komediální – a námořníky profiluje buď jako kamarády od vedle, anebo jako ostré hochy, se kterými nechcete nic mít. Tohle je posílený i rozvracením norem, kdy vědátoři nejsou zas tak vědečtí a nechají klidně uvolněné koleso. S tím souvisí binární opozice aktivní-pasivní, dominantní-submisivní, smělý-zdrženlivá, kdy si svoje můžou takzvaně vyhmátnout ženy i muži. V neposlední řadě Propast umožňuje čtení politické, protože potápěčské obleky vypadají stejně jako skafandry a klima ruský ofenzivy není než otevřená aluze na studenou válku a závody v dobývání vesmíru. (31.07.2008)

„When you look into an abyss, the abyss also looks into you..“ (Nietzsche). Propracovaná sci-fi z Cameronova oblíbeného podmořského světa, v Director´s cut obohacena o poselství lidstvu mířícímu k sebezničení. Napětí z neznámého v hlubinách navozuje Silvestriho výborná hudba, byť místy vykrádající bezostyšně sebe sama (Predátor). Závěrečný Harrisův sestup - výstup nedbající pravidel dekomprese vás donutí (nejen v rámci šetření O2 pro hlavního hrdinu) nedýchat. „Have some new friends down here..“ (29.08.2008)

Když si Cameron něco zamane, např, že natočí celý film ve vodní nádrži, tak to prostě udělá a výsledek bude vždycky dokonalý. I když tenhle film nebyl ani zdaleka takový hit jako TERMINATOR 2, stavím ho v Cameronově filmografii výše. Další z důkazů nesmírného perfekcionalismu Jamese Camerona, který prostě NEUMÍ natočit špatný film. A jelikož jsem viděl i director´s cut, musím říct, že prodloužený konec s vystřiženou úchvatnou trikovou scénou (na svoji dobu) staví tenhle film do úplně jiného světla. (01.06.2002)

V roce 1990 mě tenhle film v kině naprosto fascinoval ( jak by řekl pan Spock). Mám slabost pro podmořské filmy, dokumenty od Jacquesa-Yvesa Cousteaua jsem hltal odmalička. Tajemný svět hlubin, neprobádaný, čarokrásný. A Cameron dokázal svůj napínavý příběh zasadit právě sem. Akční honička podmořských člunů byla na filmovém plátně velkolepá. A což teprve, když režisér použil poprvé ( ještě před Terminátorem 2) počítačové 3D efekty! Vodní had jakoby přišel opravdu z jiného světa.... Občas se film dostává až do jakési polodokumentární polohy, například když sledujeme, jak lze dýchat ve vodě pomocí speciální tekutiny. Musím říci, že já se rozhodně nenudil ( asi za to může trénink na klubových filmech náročného diváka, a nebo okouzlení podmořským světem, nevím) a nakonec mi ani moralizující a výchovný závěr až tak nevadil. Rozhodně nemohl přebýt to, co se vše před ním odehrálo. Ostatně podobné konce mají i Spielbergovy sci-fi počiny. Kdysi byla doba tzv. happy endů, pak se jako protiklad začaly prosazovat tragické konce filmů. Jeden ze spisovatelů prohlásil: proč by měly mít knihy šťastné konce? Vždyť život končí taky blbě - smrtí....a filmy se začaly opičit. Kdysi mi to bylo sympatické, neboť slaďáků bylo přespříliš...A dnes? Je to nějak vyvážené, což se mi líbí. Někdy pořádně nevíte, jak příběh skončí, a to je přece fajn, ne? Propast holt nejsou ani Vetřelci, ani Terminátor, ale mám je rád všechny stejně. (17.08.2010)

Já a Propast jsme skoro stejně staří, no a mně nezbývá než doufat, že po těch letech vypadám minimálně stejně dobře, jako tahle atmosferická podmořská odysea. Cameron je přeborníkem v tom, že od něj je poutavá a snesitelná i cukrkandlová poleva, kterou bych od jiného fantasty nepožil. Jen by mě zajímalo, proč se do Mariánského příkopu sám nespustil jen ve skafandru bos, s kalkulačkou na rukávu a světlicí v ruce? Že by to nakonec nebylo tak easy, Honzíku? =) (14.09.2013)