Bod obnovy

Na Bod obnovy mnozí vyráží jako na mimořádnou podívanou (s dodatkem "na české poměry"), ukázku nové krve v tuzemské filmařině, seriózní sci-fi přicházející po několika dekádách atd. K mojí spokojenosti s filmem ale asi nakonec nejvíc přispěl fakt, že jsem do kina zamířil bez očekávání (i předsudků) a neměl jsem pak problém s tím, že jsem dostal typickou českou detektivku (takovou tu, kde detektiv sám nic nevyřeší a je závislý na tom, co mu prozradí podezřelé osoby) vsazenou do lehce cyberpunkového prostředí. Fotogeničnost a sošnost Andrey Mohylové mi stačila k tomu, abych se moc netrápil s křečovitým dialogy (úvodní rozhovor u klavíru!) a orientace vyprávění na hledání pachatele zase pomáhá tomu, abych si nedělal velkou hlavu s tím, že v charakteristice fikčního světa zůstává mnoho mezer, a více či méně skřípajících prvků. Některé jsou závažnější (film se vůbec nevěnuje společenským dopadům zálohování, které muselo zásadně proměnit jednak každodenní chování lidí, jednak podobu kriminality), jiné zase méně podstatné (ve světě, kde existuje potřeba stavět výškové budovy v historickém centru Prahy, má obyčejná policistka nebývale prostorný byt a ulice působí spíš vylidněně). ______  Následující není výtka, ale spíše poznámka: Ačkoli tvůrci v rozhovorech říkali, že chtěli, aby měl film český ráz a nebyl jen odvarem vysokorozpočtových zahraničních vzorů, reálně v Bodu obnovy nevidím mnoho prvků, jimiž by se jasně odlišoval od vizuálních konvencí cyberpunku, které vznikly už v 80. letech; tedy ještě předtím, než se velká část štábu narodila. Vynechali vlastně jen inspiraci Tokiem, Hongkongem a obecně východní Asií, jinak by podoba města, futuristických aut i kostýmů klidně zapadla do mnohem starších filmů. Cyberpunkové vize budoucnosti zrozené v 80. a raně 90. letech ovšem reagovaly na tehdejší společenské klima. Bod obnovy to nedělá a je ukotvený čistě v popkulturním světě. (23.09.2023)

Mensinove hlaseni z nasich luzru a hnoju o neohrabanem lizani prdele velkeho Stefana. STOP. Remeslne nadstandardni, scenaristicky slaboduche a veskrze nudne kinderscifi. STOP. Skoda. STOP. Promr(d/h)any potencial. STOP. V hlavni roli naprosto prkenna mužena #kourimhloh. STOP. Soudruzi z budoucnosti jsou prilis vazne se berouci sosacti morousove s pravitky v prdelich. STOP. Praha 2041 obsazena zkurvenymi Velkobrity. STOP. Vsude samy vyjebany anglicky napis. STOP. Cesi v pici. STOP. Ovsem aspon nejaka zanrova vlastovka. STOP. A snad diky tomu nevznikla dalsi malomestska lobotomie s Langmajerem, Pracharem, Hrebickovou a Kostkovou. STOP. Behem obnoveni systemu doslo k nespecifikovane chybe - 0x80070005. STOP. Zasrane Okna. STOP. Odrene tri. STOP. (27.01.2024)

„Je 9 hodin. Už jste se dnes zálohovali..?“ Na jednu stranu Blade Rubber natahující se dialogy, zteřelý v oblasti etických otázek a s vytahaným námětem souboje vizionářské fuj zlé korporace a jedinců se smyslem pro spravedlnost. A na té druhé sexy ďolíček na bradě Andrei Mohylové. A taky audiovizuál, kterému stačí párkrát skloubit futurismus s brutalismem a současnou zástavbou, nasadit rázné smyčce, olepit Oktávku a starého Citroëna a máme tu výpravu s vizí, která dokáže zaujmout i drobnými detaily (protéza malíčku Karla Dobrého). A kdyby každý, kdo píše do recenze slovní spojení „na české poměry“ přidal stokorunu do rozpočtu, vypadalo by to ještě líp.. Apropo, nikde jsem nezahlédl hologramovou reklamu na primátorskou kandidaturu Ondry Prokopa. Pokud se do té doby neudusí v předsedově rektu, 2041 by mohl být jeho čas.. (06.02.2024)

České sci-fi, které moc neví, čím by mělo strhnout. A tak dominuje vizuální stránka. Není úplně jednoduché se v tomto filmu vždy orientovat. Rok 2041 má člověk, který zemřel nepřirozenou smrtí ústavní právo na Bod obnovy, což převedeno do praxe znamená, že bude znovu oživen. A posléze se rozjíždí tak nějak nepřehledné pátrání po pachateli dvojnásobné vraždy, kdy jsou základní pravidla bodu obnovy porušena. Futuristický ráz ukáže ukázku monumentální architektury, velkou funkci to na film nemá. Děj se totiž povětšinou přesune do nějaké zapadlé části města, popřípadě se zdržíme v interiérech, zařízených moderními technologiemi. A naprosto chybí akce. Napočítal jsem tak nanejvýš dva akční střety, což je na téměř dvouhodinový film opravdu málo, Herecky je to nezajímavé. Všichni herci asi dostali příkaz být toporní, v tomto ohledu nejvíce vyniká Andrea Mohylová v titulní roli vyšetřovatelky a Matěj Hádek v roli vědce. Nejlepší na filmu je kamera. Pokud jde o inspiraci jinými sci-fi filmy, tak by to ani nevadilo, kdyby to bylo natočeno poutavě. Většina filmu má takový plouživý nádech, ne vždy vše dává dobrý smysl a více výrazných momentů by filmu také prospělo. Robert Hloz nějaké režijní schopnosti má, tak v případném vylepšení vypravěčského stylu a náhozu potřebného napětí, by divák mohl setrvat v bdělém stavu. 5|10 (26.02.2024)

Ano, ve světové rybníčku je to jenom další průměrné, schématické scifi béčko... Ale v tom českém malý zázrak. Má to nápad, má to atmosféru, strašně mne bavilo, jak "lehce" se dá udělat scifi, když se na to jde dobře. Pár jednoduchých triků, trochu zamaskovaná oktávka, trochu vypimpená Praha a má to vyloženě futuristický tón. Palec nahoru... 80% (04.10.2023)