V hlave 2

O tom, že za bordelem, co se nám děje v hlavě, stojí ve skutečnosti hysterická banda pišišvorů se dá udělat určitě moc zábavný desetiminutový kraťas. Všechno nad to je pro mě těžko stravitelná snaha o protlačování náboženství psychologie někomu, kdo by o něj imo ještě neměl stát. Kdy jindy než v dospívání si ty děcka můžou téměř beztrestně pěstovat iluze o vlastní výlučnosti (až vyloučenosti), aniž by jim někdo chytrácky předával návody, že ve skutečnosti jsme všichni stejné oběti toho, že se nezávisle na nás perou v palici nějaký brebery. Tohle je taková normalizační terapeutická seance, která má dospívající co nejdříve srovnat s tím, že nejsou a nikdy nebyli praví pankáči, praví romantici, pravé smutky, pravé lásky a pravé radosti. V rámci dospělýho cynismu to bezpochyby je často vtipný, ale vzhledem k tomu, co říká cílovce mě ten film tak nějak sere. Do dalších dílů bych šel jenom s příslibem, že se třeba podíváme do hlavy Slobodana Miloševiče, Pol Pota nebo někoho takovýho. Tam by mohla bejt docela sranda si myslim. (23.07.2024)

Až do americké premiéry dvojky jsem si nepřipouštěl, jaká je vlastně jednička, na které jsem byl také tehdy v kině a nijak zvlášť mě nevystřelila ze sandálů, obří kultovka a jistě ani markeťáci od Disneyho nečekali, že se to stane nejvýdělečnějším filmem roku. Pořád je to pixarovka s perfektně zpracovanou animací, ovšem to téma pro mě ani napodruhé nebylo tolik nosné, jako když mě před pár měsíci dost nadchly Živly. Sequelitida ovšem nadchází ještě ve větší míře a my se od Pixaru zas po letech dočkáme dlouze očekávaných sequelů po ne tak úspěšné pětiletce. Ale snad se alespoň nějaké kousky najdou. V hlavě 2 je prostě jen více téhož. (18.08.2024)

Jednička byla atraktivní pro všechny generace: milá, inteligentní, ambiciózní, svižná, nápaditá. Dvojka nějakou tu kaňku a slabší snahu o originalitu sice má, nicméně rodiče zejména dospívajících dívek si ji užijí ještě o krapet víc. Protože u Riley nastupuje puberta a s ní nové, nepředvídatelné emoce. Takže nastupuje Nuda, Stud a zejména Úzkost, která mnohému začne šéfovat. A vlastně i dost témat, o kterých si může po návštěvě kina povídat celá rodina. A jakýsi přetlak všeho může odpovídat právě chaotické mysli puberťáka. Riley dál zbožňuje hokej, její best kámošky si ovšem vybraly jinou střední školu a Riley tak před nimi dává o víkendovém soustředění s potenciálními hokejovými spoluhráčkami přednost právě tomu, jak se v novém prostředí zapíše a jaký udělá dojem. Podobností se strukturou jedničky je dost, ale nevadilo. Znovu laskavé, jen až půjde Riley na vysokou nebo se zaláskuje, tak prosím víc humoru. (14.09.2024)

Geniálně terapeutickej animák, který perfektně ukazuje, jaké je to býti teenagerem - a dokonce ani ne tak zjednodušeně (vzhledem k cílovce). Osobně na tom miluju všechno, od celého příběhu až po detaily (Strach mající padák, akné Riley na bradě). Jestli někomu za poslední dobu přeju onen komerční úspěch, tak určitě Inside Out 2. (08.07.2024)

Jednička byla lepší film, ale trochu paradoxně se mi líbila víc dvojka. Koncept zůstal prakticky totožný, ale jednak to není tak depresivní a na konci mě to úplně nesemlelo a jednak na tom má velký podíl fakt že tuhle začínající pubertu teď prožíváme z první ruky a hodně situací, které se tady odehrávají je dost přesných. Někdo možná čekal od Pixaru víc kreativity a originality, ale i když se jede na jistotu, tak i ty malé změny jsou funkční a já se za pár let rád podívám na trojku, kde bude Riley tak 16-17 a otěže přeberou zase jiné emoce…80% (25.08.2024)