Dobré ráno, Brno!

„To je na hovno totok, ty musíš tu stolicu pořádně ředit!“ „A jak?“ „No tak si dej burritos na Cejlu.“ Jakožto osoba, která ve Štatlu spokojeně prožila cca pětinu života, jsem převelice překvapen, že borec odkudsi od Příbrami to trefil až takto skvěle! Až jsem si z toho při sledování občas, jako např. u výše citované scény či u Kmotrovského setkání poškádlených lokálních divizí veřejnoprávní mafie, kvalitně zvlhčoval spodní prádlo (přičemž zejména kontyšák Luba Slovák, alias da Vinci z průjezdu, by si zasloužil vlastní seroš, nebo alespoň tři další řady tohoto). ------------ Resp. uvedené žel platilo toliko o první sérii a dejme tomu s přimhouřenýma bulvama o prvním dílu druhé. Následně však komusi kdesi zjevně přeskočilo a k mému zděšení se seroš bez varování přepnul na Dobré ráno v růžových Babovřeskách, tj. zasmrádlou žumpu beznadějně nehumorné a pečlivě vymýdlované scénáristické nemohoucnosti beroucí za vděk i evrgrýny jako chrápající a prdící Mirda, kterého s takovou měli raději nechat vesele komatovat a předat štafetu Šmardovi. No, Morávkovou a souložící ropuchu jsem ještě se skřípěním zubů zvládl, aniž bych prohodil obrazovku oknem, nicméně dále si dojem z první řady kurfit opravdu nehodlám. (04.03.2023)

Prušinovskému náramně svědčí, že má o Kolečko míň, a poslední dobou jednoznačně ukazuje, kdo byl v dřívějším tandemu pissálků lopatistických seriálů a filmů vkusný a vtipný kreativec, a kdo slizký bulvární trapák za každou cenu. Toto je osobitá, místy třeskutá a veskrze příjemně sarkastická sonda do rekta Českého koncesionářského bandity s perfektním štatlovým Genius loci a s novým nekorunovaným králem nonšalantního brněnského mámtovpičismu – old kosem Kolaříkem. Ale taky ostatní ansámbl, aji Mucha, byl zjevně pičlivě vybraný, veskrze uvolněný a vůbec těžce v ólrajtu, a té afektované, místy až děsivé maďarské barakundě napřesdržku jsem ani na chvíli neuvěřil, že to jen hrála. Ta to musí mít od přirození. Po dlooouhé době vkusný a originalní shitcom z našich lůzrů a hnojů, tudíž velmi doufám, že nějaká ta roztomilá karikaturka příliš nepodráždila některému z korektních soudruhů z předsednictva hemoroidy a bude to utěšeně pokračovat! (28.02.2023)

Od Jana Prušinovského se mi vcelku líbil Okresní přebor a hodně Most! Proto jsem si rád pustil i jeho další seriál s vykřičníkem - Dobré ráno, Brno! Musím se přiznat, že jsem byl ze začátku rozčarovaný, kam až klesl… psí hovno v kabelce, vyřezávání hemeroidů, sraní jedné z hlavních postav na kapotu auta. Do toho neustálé trapně a lacině působící vtipy, jak každý s každým chrápe. Navíc postavy byly spíš karikaturami. Rosnička jako typická krásná blbka apod. Po prvních dvou dílech jsem měl co dělat, abych se na to nevysral (když zůstanu vyjadřováním naladěn na seriál). Naštěstí postupně podobného kanálového humoru ubylo a přibylo několik zábavných věcí. Zejména bych pochválil, že si Česká televize dokázala udělat srandu sama ze sebe a že to vůbec pustila do vysílání. Je jasné, že jde o obrovskou nadsázku, nicméně i tak to pro někoho může být přes čáru. Hodně zábavná byla „tvorba“ samotného pořadu, zejména při různých problémech. Tady se ukázala především postava Jana Kolaříka, který to táhne nejen jako postava, ale i herecky. Poslední dva díly byly výborné, přesto celkové hodnocení po příšerném začátku dokázaly vytáhnout jen na slabší tři hvězdy. (17.01.2024)

Pomalý rozjezd, u kterého by mě nepřekvapilo, že někdo seriál vzdá (i zde je aktuálně vidět, že epizody první řady 1-3 jsou modré, zbytek červený), ale kvalitní koncovka. Nebo možná jen zpětně zjišťuji, že můj oblíbený styl humoru je aktuálně - crazy, unhinged, mental (evidentně nejspíš comfort zone Jana Prušinovského). Jak jinak taky popsat bláznivý děj a chování postav, který si nezadá se zahraničními sitcomy? To dokládá i závěr první řady, který ctí kontinuitu a následky ne nepodobně jako tomu bylo např. u Seinfelda. Rád bych v textu vzdal hold dvěma postavám (resp. herečkám) - prvně je to Zuzana Zlatohlávková, která mi byla sympatická a povědomá, ale nemohl jsem ji zařadit (vzpomněl jsem si přitom na Zuzanu Onufrákovou, které jsem fandil v dnes již pomalu archivní Redakci) - a v tom jsem při návštěvě její Wiki stránky zjistil, že se jedná o tu samou osobu. Jsem rád, že jsem na ni opět narazil. Druhak je to Tereza Volánková, kterou jsem sice z dřívějška neznal, ale bavila mě stejně dobře, nejvíce asi její kuřátka, kulíšci, myšičky, (beránci!) atd. Tím samozřejmě nechci podtrhávat zbytek ansámblu, ostatně bylo vynikající, že do děje byl zahrnut celý štáb včetně například osvětlovačů nebo zvukařů. Ono celkově byl seriál pozdvihnut na vyšší úroveň, jelikož se jedná o pořad založený na sice fiktivním pořadu, ale podle mustru reálného pořadu a na reálné televizní stanici. Sice jsem určitě nepobral úplně všechny parodované reálie, ale obě dvě řady (u kterých to nejspíš i díky celkem uzavřenému konci zůstane) mě bavily dobře. (01.03.2023)

Na shledanou, Brno! ČSFD to za mne zprůměrovala na tři hvězdy, s čím se nedá, než souhlasit a ke stejnému výsledku bych se zřejmě dostal i já. Odvážné, nekorektní, dobře obsazené, okořeněné televizním prostředím a epizodními rolemi známých osobností…..tohle má divák mého ražení rád. Pak je tu ale také rozdílná kvalita jednotlivých epizod a pocit jakési uspěchanosti nebo nedotaženosti. Díky tomu bohužel přes ty tři hvězdy nejede vlak, ač bych hrozně rád přitlačil. (06.03.2023)