Všetka tá krása a zabíjanie

All the Beauty and the Bloodshed od Laury Poitras mě včera večer v Benátkách natolik uzemnil a rozbil, že jsem si pak musela v jednu ráno dát dva drinky a rozjímat na schodech u kasina. Deprese, sebevraždy, kauza OxyContin a vykořisťování nemocných farmaceutickou firmou Sackler. Umělkyně a aktivistka Nan Goldin provází osobním příběhem o bolesti ze ztráty sestry, která trpěla těžkými depresemi a ze zoufalosti dobrovolně ukončila svůj život. Toxická rodina, toxická společnost. A taky nonkonformní ženy a život v sedmdesátkách. Bylo v tom hodně bolesti a smutku, ale zároveň silná naděje pro nás všechny, kteří bojujeme. Velké WOW a zásah přímo do srdce. Děkuju. Moc. ❤️‍🩹💯 (03.09.2022)

Som pomerne prekvapený, s ako kvalitným dokumentom som sa tu stretol. V zásade tu ide o doslova "vyliatie si duše" uznávanej umelkyne divákovi, ktorý bude vidieť jej najintímnejšiu spoveď, jej myšlienky, pocity a názory s dôrazom na jej rodinné peripetie a osobný život v kombinácii s jej tvorbou a bojom proti farmaceutickým spoločnostiam. Je to zmeska informácií, ktorá vám prinesie hutný jednotliaty snímok a pri ktorom sa dozviete aj čo to o opioidovej kríze v USA. Ozaj zvláštno zaujímavý a unikátny príbeh. 75 % (23.01.2024)

Niekomu to je záhadou, mne teda nie. Ak niečo vyhrá na festivale, alebo ak to má čo i len nomináciu na oscara, tak to smrdí politikou a politickou korektnosťou. Prečo je Goldinová tak uznávaná. No, pretože rieši LGBT. Pretože písala, ako jej sestra spáchala samovraždu, pretože nebola jej sexualita akceptovaná. Pretože keď mala 13 začala fajčiť marihuanu a chodiť so starším mužom, na čo odišla z domu (vôbec nie pedofília?). Pretože rieši gayov a transgenderov. Pretože od osemnástich žila v komunite drag queens, ktorých ona sama označuje za "tretie pohlavie", ktoré treba oslavovať. Pretože presne zapadá do tej skladačky, ktorej dnes liberálne a progresívne kruhy tlieskajú. Tá kauza s opiátmi, to je už len taký závoj, ktorý sa postupne dáva dole, aby odhalil subtému, ktorá je v skutočnosti témou hlavnou. (22.03.2023)

Dokument o aktivistce Nan Goldin, jejím životě a přátelství, zejména pak o jejím boji proti rodině Sacklerových a jejich návykového léku OxyContin způsobujícím deprese a úmrtí, a to vlivem protestů proti galeriím přijímajícím spozorské dary Sacklerů. A také bojovala za záchranu nemocných AIDS....Po usilovných protestech dobrovolníků bylo jméno Sacklerových z předních galerií odstraněno....Ale proč film takového druhu zvítězil v hlavní soutěži Benátek, je mi záhadou. (06.03.2023)

8/10. V případě All the Beauty and the Bloodshed asi nejvíce září závěrečných 15-20 minut. Může to být pomalý a v některých bodech poněkud nevyrovnaný dokument, ale staví se do některých fenomenálních a emocionálně náročných závěrečných scén. Zbytek dokumentu má stále tendenci zasáhnout mnohem častěji, než vynechat, ale měl jsem pocit, že mohl být trochu příliš dlouhý, a přestože respektuji volbu nespojit jeho dva primární příběhy explicitněji, část čekal jsem, že se v určitém bodě srazí příměji. Přesto nechat něco z toho na divákovi mi přišlo jako záměrná volba a já to mohu respektovat. Dokument sleduje Nan Goldinovou, přičemž film vypráví její životní příběh od 50. do 90. let a podrobně popisuje její aktivismus proti rodině Sacklerových a jejich roli v epidemii opioidů v 10. letech 20. století. To druhé by mohlo být zajímavější narativně, ale to první má zajímavější prezentaci, protože Goldin je dokonalá umělkyně/fotografka a dokument často spoléhá na to, že její práce slouží jako vizuální. Je to těžký a často smutný dokument, pojednávající o duševních chorobách, závislostech, korupci, cenzuře, krizi AIDS, diskriminaci a domácím násilí. Ve výsledku to může být pro některé diváky nepříjemné, ale myslím si, že nejlepší bylo netahat pěstmi (pokud lidé vědí, na čem jsou, než se rozhodnou to sledovat). Je to velmi silný dokument, o kterém si myslím, že se mě bude držet. Není to dokonalé, ale má několik úžasných sekvencí, které byly velmi úderné a dojemné. (08.11.2023)