Scavengers Reign

Survival vesmírných komorních oper najdeme více v hraných verzích než animovaných, ale proto tento titul působí tak originálně ve výše zmíněné kategorii. A důvod tohoto přesunu je na snadě: Tvůrci nechali zbourat přehrady svých bizarních fantazií a pitoreskních nápadů při tvorbě neznámého světa a jeho ekosystému, který se mnohem snáze (a levněji) tvořil na papíře než skrz CGI. Polovina stopáže seriálu tudíž působí jako syrový a surový dokument o fungujícím potravinovém řetězci, které se ztroskotaná posádka nechtěně účastní a ta druhá si nebere servítky psychedelicky depkoidním vyprávěním oněch tuláckých útrap. Okrem oné kreativní audiovizuální geniality je nejsilnější stránkou neúprosná sálající atmosféra, která se nese v hodně nepohodlných tóninách od chabé naděje po ryzí zoufalství: Bolest často fyzická, ale ve valné většině hluboce psychická, reflektující pocity a motivace všech postav. Díky výše uvedenému nemáte problém odpustit průměrnější a relativně očekávatelný tok děje, ale zároveň z toho pramení minimální chuť si podívanou zopakovat, pokud nejste masochista, ulítlý přírodovědec či náhodou oboje dohromady. Nic to nemění na tom, že kvalita požitku je na unikátní úrovni a pro kterou byste se nechali i..sežrat. (25.03.2024)

OBROVSKÉ PŘEKVAPENÍ LETOŠNÍHO ROKU. O tomto seriálu jsem věděl dlouho a dlouho jsem ho pozoroval až vyjde, a když přišel ten den, tak jsem neváhal a hned se do toho vrhl, a musím říct, že jsem se skvěle bavil. Seriál to určitě není perfektní a má podle mě pár chybek jako například velice kolísavé tempo, kdy seriál neví jak rychle a jakým způsobem má děj převyprávět. Určitě by bylo lepší, kdyby seriál zkrátil počet epizod, aby byl příběh stručnější a jasnější pro klasického diváka. V čem ale tento seriál vyniká, tak to je úžasný a originální sci-fi svět, s překrásnou, ale také nebezpečnou faunou a flórou, která vás každý díl nepřestane udivovat. Postavy a jejich osudy jsou lehce předvídatelné, ale dialogy mezi nimi jsou skvělé a s kombinací s perfektním anglickým dabingem, je to óda pro vaše ouška. Základní příběh je fajn ale ničím moc speciální, až na scény z minulosti daných postav, které byly super a dodaly každé postavě zajímavý background. Doporučuju 8/10 (24.11.2023)

Zaujímavý sci-fi svet, kde mimozemská planéta poskytuje nekonečné možnosti údivu a symbiózy svojich organizmov, ale aj veľa nebezpečenstva, ktorému musia čeliť preživší členovia posádky vesmírnej lode Demeter. Vo flashbackoch je rozkľúčovaná príčina pádu lode a svojou drámou pripomínajú scény seriálu BoJack Horseman, škoda ale, že je týchto flashbackov tak málo a sú skoro všetky použité v prvej polovici série, lebo boli najemočnejšou časťou seriálu. Zo začiatku cítiť rôznorodosť charakterov, ktorá postupne skoro vymizne a veľmi radikálne výmeny názorov medzi preživšími tu nie sú. Využitie vlastnej vôle umelej inteligencie tiež vyznieva trochu dostratena. Záver nakoniec neponúka drsnú drámu, ale skôr rozprávku, no cestou k nemu som sa dobre bavil. (18.05.2024)

Pěkné. Ta atmosféra neustálého strachu o život byla po celou dobu velmi hmatatelná. Hrátky z mimozemskou přírodou fenomenální. Animace skvělá. Postavy dobře napsané a zahrané. Malou výtku bych měl k ději, kdy to někdy trošku skřípalo, hlavně linka s Kamenem byla moc na sílu, aby tam prostě byla nějaká ultimátní hrozba. A taky se mi úplně nelíbila hudba, ne že by byla vyloženě špatná, ale poslouchat 5 hodin neustále dokola 5 tónů z piana je trošku na palici, prostě se to už někde v půlce ohrálo. Jinak ale spokojenost. 80 % (04.01.2024)

Za mě bez debat nejlepší seriál roku 2023 a věc co automaticky putuje do oblíbených. Ve chvíli kdy jsem se začínal smiřovat s tím, že podobné věci jsou minulostí a už vznikat nebudou, přišla, neohlášeně a jakoby odnikud, tahle omamně vymazlená parádička. Zase cítím to nadšení z oldschoolového, imaginativního sci-fi co se nebojí být objevným (klidně i introspektivním) putováním. Co se nebojí být artové, trochu divné, zároveň krásné i surové.. Vzpoměl jsem si u toho na Naushiku, filmy Reného Lalouxe, na Aeon Flux, a ano, na Moebia, jeho 40 days in Desert nebo Arzak Rhapsody. I ten hudební podkres jakoby odkazoval k synťákům 70. a 80.let. Příběh je to jednoduchý a slouží spíše jako záminka k té objevné cestě než jako těžiště těch cca pěti hodin. Má to svižnou dynamiku, charaktery na kterých člověku záleží, úžasně tragického záporáka... Prostě.. Tyvole, zbožňuju to, chci se tam vracet a chci tam žít. (09.01.2024)