faceboy

"I was just struggling through life... But you passed !" Ze začátku se zdálo krkolomné (začátek vztahu) ale sexy ! Pohledných věcí je tu více. Režie je vyloženě pastva pro oči a na opravdu malém prostoru v podstatě dvou míst hrozně moc muziky. Atmosféra je výjimečná a velmi komfortní. K sežraní je i primární duo Scott a Mescal. Ten je tu nečekaně charismatem zcela přetékající byť má menší roli. Trošku mi přijde úsměvná podobnost s jistou jeho postavou jinde. Avšak kdo mě naprosto překvapil byl Andrew S. Neviděl jsem ho téměř nikde a moc mě nebral, ale tady prodal naprosto procítění výkon plný nuancí. Snadno se s ním dá ztotožnit hlavně v dnešní osamělé době. Tudíž on je velké překvápko a i přes okázalejšího Mescala je to One Man show. Power of love   a obecně poměrně trefný a emočně nabitý OST tak nějak zpětně teaseruje jisté věci, které se zde stanou. Nechci vůbec spoilerovat, protože to u tohoto filmu bude mít dost velký negativní efekt... Ve zkratce tedy můj jediný problém tkví v tom, že na začátku máte jistou představu o tom, jaký příběh sledujete i když je zvláštně vystavěn, ale později se to co 20 minut stává něčím trochu jiným  a tak mě to co chvíli vytrhlo z dění. Primární chyba je tedy neukotvenost a nedostatečné nastínění poměrně zásadní změny statusu Quo. Ono když se dočtete, že to lehce mění původní mangu a v čem, tak vlastně vidíte, jak tvůrce přidal spoustu svých myšlenek co už tak původně dost originálního příběhu, který ale spolu nedrží koherentně a tak původní linka v bytě + velmi originální řešení rodičovských problémů nezapadá nejlépe do motivů nových. Konec pak tedy zpětně vysvětlí spoustu bizarních momentů předtím a pozvedne tak nějak celý film o dost výše a dokážu si představit kultovní status za pár let hlavně u nehetero skupin, ale na tak silný příběh holt bylo potřeba trošku zručněji nastínit jisté věci. Velmi zmatených 8 z 10 a znovushlédnutí a následnému přehodnocení se nebráním.

"ktož jsú boží bojovníci" "Death bring life💍" Jan Žižka je pro začátek promarněný potenciál.  Film silně stahuje dolu zběsilý střih kdy pořádně ani nevíte co se děje a kdo koho zabil, či to shazuje už tak nefunkční akci.... Ta samotná by byla skvělá. Je řádně krvavá a explicitní a nekompromisní, ale díky těm střihům a zkratkovitosti je spíš unavující než lákává. To je problém pokud je s přehledem největší lákadlo filmu akce, která tu ve stopáži hraje silnou roli. Zdaleka největším problémem je pak scénář, kdy mě to velmi mrzí, protože zbytek skrýval takový potenciál, že to mohl bez nadsázky být film pro Čechy tak legendární, že by byl  i po 100 letech naše kultovní dědictví.  Scénář není vůbec koherentní či sourodý v narativu (např: první polovina politikaření a heist / druhá je v podstatě love story.) Do takové míry, že neví čím chce být a tak nic nefunguje zcela a třeba politika, která je tu ze začátku velmi zestručněna, což by bylo asi lepší, je pak zbytečně rozvíjena v půlce filmu, kde jsou zrady co 20 minut a stává se v tom nepřehledný chaos. Scénář vůbec nevyužívá zajímavé dílčí prvky... Například vykoupený bojovník z nepřátelské armády či romantická linka filmu, což mu osobně neodpustím nejvíce. Naopak tu volí občas zvláštní věci ala CGI lev před koncem. Obecně za vcelku malý rozpočet na poměry Hollywoodu navařil Jákl až moc muziky přesto, že ji občas zbytečně překořenil CGI modely, které vypadají příšerně kolikrát a hrozně potápí dané scény a jinak přenádherné scenérie. No a co zbylo ? Hudba je výborná mimo to, že něco mi třeba nesedlo, tak například Ktož jsú boží bojovníci či originální folklorní OST fungovalo více než dobře a opravdu dokázalo emočně fungovat. Herci vlastně všichni více či méně sedli až podezřele dobře do svých rolí. Vyjma Zikmunda, který mi osobně jak herecky, tak stylem provedení vůbec nesedl a lezl na nervy. Přesto Foster v roli Žižky kupodivu sedí a funguje naprosto až mě to osobně překvapuje a to samé Sophie v roli Kateřiny. Celkově ti dva a režie jsou asi to nejlepší na filmu. K režii samotné... Ta má nejenom neustále předkládá nějaké pěkné či netradiční záběry, ale Jákl dokázal prokázat i nějaký svůj vlastní styl a tradermarky si vytvořil. Z hlavy asi nikdy nedostanu jeho dronové jakoby 2D záběry ze vzduchu. To beze srandy využívá co 5 minut až možná nadužívá, ale vypadá to aspoň good. Jindy zase nestandardně záběruje.... Viz celý  epilog s tím pravým Žižkou, kterého jsme asi chtěli všichni vidět. Jeho záběr na brnění bylo něco co jsem snad ještě neviděl a vypadalo to tak skvostně až jako epos, což je něco co měl být celý film, avšak z logických rozpočtových důvodů je to stěží origin dost možná původně zamýšlené trilogie, který bohužel podkopal jak jsem zmínil výše scénář a tak třeba ani Žižka(hlavní postava) nedostatečně prokazoval svoji genialitu a prozíravost, která z něho dělala dodnes jednoho z nejlepších vojevůdců. Tento film má opravdu od dokonalosti daleko a naprosto rozumím v podstatě jakémukoliv hodnocení od 2 do 4. Já sám s tím měl obří problém, protože jsem byl někde na 3+, ale ta romantická linka, která tu bohužel nedostává nejlepší péči z nějakého mě neznámého důvodu dokázala i fungovat a je tu hned několik nápadů, které jsou hrozně silné a mám pro ně osobně slabost. Viz nápad využívat toho, že princezna je v podstatě Macguffin pro celou Evropu a film. Ačkoliv bych si tedy přál podstatně delší a hlavně lépe napsanou tuto romanci, tak přes tohle všechno pravděpodobně chemie Fostera a Sophie dokázala zafungovat na mě a pomyslná oběť byť byla podaná lehce otřepaně tak na mě fungovala a až dokonce emocionálně strhla. Husí kůži jsem dokázal mít v tomto nesoustředěném marasu rovnou natřikrát a to se mi nestává tak často... O to více ten nenaplněný potenciál bolí. Tudíž na následky finálního symbolismu s prstenem, sympatickým výkonům a reálné nějaké dávky vlastenectví, které jsem v sobě už dlouho nepocítil dávám prozatím Žižkovy velmi jednookou 7. S tím, že ho nevidím naposledy a až rewatch snad potvrdí či vyvrátí, že v tomto příběhu se skrývalo kdysi něco starodávného epického co by bylo odkaz našeho národa světu.    

Neokoukaná stylizace v kombinaci s nádhernou animací, která přetéká nápady a je podpořena velice silným a krásným příběhem, tak dělá z Rusalky jeden z nejsilnějších zážitků na poli krátkometrážních filmů pro mě.  Příběh sám o sobě může působit jako velmi prostý a přímý, ale opak je pravdou. To, že se jedná o metaforu do jisté míry potvrdí až velmi přepadový a chaotický konec, který může kde koho velmi zmást. Pakliže se ovšem zamyslíte o něco déle nad jistými indiciemi a narativem příběhu dostaví se silná a katarzní vlna emocí ! Až ta potvrdí skutečnou hloubku a až literární poetiku tohoto příběhu.