Vlkolak - Nočný lovec

Vlkodlak: Noční lovec je výtvarně vystylizovaná, žánrová jednohubka, které v diváckých očích nejvíce škodí to, že vznikla pod značkou Marvel. Mně osobně se však tento hororově laděný experiment líbil, byť měl své rezervy, co se týče například budování napětí. Bernal a pro mě neznámá Laura Donnelly byli fajn, zároveň jsem rád po letech viděl Harriet Sansom Harris coby šílenou Feliciu Tilman ze Zoufalých manželek. Třešničkou na dortu byl okatý, ale milý odkaz na Čaroděje ze země Oz. (22.11.2022)

Docela zábavná hříčka, která mě naprosto nepřekvapila stylistickou úctou k hororům 30. a 40. let s důrazem na hru stínů, ale dost mě překvapila narativem inspirovaným Čarodějem ze země Oz a místy fakt neurvalým vršením nápadů. Není to bohužel moc výpravné a slibované násilí je třeba oproti Vlkodlakovi s Del Torem slabý čajíček, ale ční tu potenciál pro neotřelou a hravou sérii. Klidně i s Giacchinem na režisérské sesli, neboť několik sekvencí se silným zadním nasvícením je bezesporu působivých a pan skladatel má pro béčkové horory minulosti evidentně slabost. Škoda, že neměl po ruce lepší scénář s méně banálními dialogy, který by vrhnul pozornost na soudržnější formální uchopení a odpustil by si ty campy momenty a nepovedený humor. Pěkných 70 %. (07.10.2022)

KONEČNĚ!!! VÝBORNĚ!!! Přesně tohle jsem chtěl. Přesně tenhle typ změny, experimentu, kreativity, komornosti a autorské práce jsem celou čtvrtou fázi vyžadoval a konečně jsem ji dostal. Vlkodlak je suverénně nejlepším projektem této fáze. Má výbornou atmosféru, které napomáhá komorní prostředí, ve kterém se odehrává celý děj. Skvěle prokreslené hlavní postavy, které se i za tak málo času dokázaly zapsat do mé paměti na rozdíl od všech podobných v posledních Marvel projektech. Přiznám se, že je to poprvé, co jsem měl možnost vidět Gael Bernala a jsem rád, že to byl zrovna tento kratší speciál. Kreativní a šikovná režie jinak skvělého skladatele Michaela Giacchina je znát díky tomu, jak využívá malých prostor a dialogů mezi postavami. Vizuální stránka krásně odkazuje na starší horory, a to jak černobílým vzhledem, tak i vyobrazením samotného Vlkodlaka, jehož vzhled je veřejností lehce kritizován, ale mě se velmi zamlouvá. Celkově jde o velkou vzpruhu po posledních MCU projektech, a hlavně osmé epizodě She-Hulk. Více takových speciálů a zkusit to procpat i do klasických filmů/seriálů. 8/10 (10.10.2022)

Z Marvelu se od Endgame stala ve většině případů pouhopouhá sterilní podívaná bez nějakých inovativnějších nápadů. Fakticky za mě začala tato značka dosti stagnovat. Proto oceňuji, že se někdo snažil přijít s něčím absolutně nezapadajícím do celkové konceptu. Pro mě je o to větším překvapením, že se režie chopil tvůrce excelentních soundtracků Giacchino. Vlkodlak sází zejména na špičkový audiovizuál, který vás (nejenom díky použitému černobílému filtru) přenese do 30.let minulého století. Práce s kamerou, luxusní střih, to vše z toho vytváří nevšední zážitek. Trochu tedy ve výsledku zamrzí, že příběh nikam nevybočuje.  Jeden zvrat sice nastane, ale nikterak přemrštěně se mnou nezamával. Nejspíše si tento hodinový snímek znovu už nepustím, ale jsem rád, že film vznikl. Za mě fajn dílko. Hodnocení: 7/10 (28.10.2022)

7/10 – Milé černobílé překvapení. Všichni, kteří už roky spílali Marvelu, aby konečně začal experimentovat, musí po zhlédnutí tohoto MCU speciálu doslova slintat blahem, jelikož v porovnání s jinými příspěvky tohoto filmového giganta by se Werewolf by Night určitě dal bez váhaní zařadit do kategorie "Hokus Pokus". Otázkou však zůstává, jak dlouho v ní bude čpět sám, než mu strejda Cavin splácá nějakého kamaráda. Dávám tomu rok – maximálně dva. Do oznámení premiéry. Protože takovýto skvělý nápad by si jistojistě zasloužil rozšiřující spin-off seriál o minimálně 3 sériích po 6 epizodách a byla by také věčná škoda, kdyby každá postava nedostala svůj vlastní origin snímek (nebo lépe dva) a nejlepší by vlastně bylo vytvořit alternativní PG13 universum, kde by se tito lovci monster spojili, a natočit týmovku, kde bok po boku s černým Supermanem pomáhají zastavit bílého Thanose. Doufám, že jsem vás pořádně postrašil. Teď už můžeme jít zpátky k snímku. Rozhodně je fajn, že si filmaři vystačili s 50 minutovou stopáží, protože se obávám, že standardní hodinu a tři čtvrtě by tento formát snesl jen stěží. Kolem a kolem je to vcelku originální svět, ale že bych byl z konceptu nějak zvlášť odvařený, to také říct nemohu. Zkrátka obyčejná vyvražďovačka s tím, že namísto kamenů nekonečna se postavy tentokrát ženou za takzvaným "bloodstonem". Neurazí, zabaví. Verdikt: "Na Marvel velice příjemná změna, ale sám o sobě to žádný zázrak není." (12.10.2022)