Kodaňský kovboj

Copenhagen Cowboy je vynikající audiovizuální porno pro všechny otvory na těle, ale jinak se jedná o Refnův slabší počin. První dva díly hodně dají připomínat na The Neon Demon, třetí a čtvrtý zase na Only God Forgives a poslední dva jsou Refnův experiment o něco unikátně mysteriózního a z diváckého hlediska kontroverzního. To, že Refn nikdy nepřekoná svůj masterpiece Drive vím už dlouho a proto každej jeho další snímek či seriál beru trochu s rezervačním očekáváním. Takže to, co jsem dostal mi stačí, protože se furt jedná o něco, co mi zůstane ještě nějakou dobu v paměti. Absence násilí je oproti Too Old To Die Young bohužel vyšší a všechno se většinou koná z estetických záběru, které nejdou popsat slovy, ale i přesto je to sakra unikátní představa o úmrtí některých postav (i tak počin nepostrádá pár šťavnatých úmrtí z reálnějšího pohledu, dekapitace těla motorovkou, lovec v lese, přestřelka na ulici, pasák v bordelu). Hideo Kojima cameo na konci super, vzájemná inspirace na nový Death Stranding 2 je tam vidět a tohle byla taková předehra k tomu, co se ještě chystá Kojima a Refn spolu vytvořit za propojené universum, což nejspíše z diváckého hlediska nebude možné, protože CC klesne na hodnocení šíleně dolů, ale fuck my thoughts, DS1 byl flop a stejně bude DS2, takže o pokračování zmíněného CCowboye během 3 let není nouze (proč by jinak mluvil o Giantech, že?). Silné čtyři hvězdy. (06.01.2023)

Nevyrovnaný, leč fascinující experiment, který je takovým průřezem Refnovy tvorby - postupně se dopracujeme od syrové realističnosti trilogie Dealera až po audiovizuální pop-estetiku Jen Bůh odpouští nebo The Neon Demon. I když se Kodaňský kovboj z hlediska syntézy scénáře a režie nevyrovná předchozímu seriálovému majstrštyku Too Old to Die Young, stále jen v něm něco podprahově uhrančivého, z čeho by chtěl člověk vidět více. Hlavně díky poslední epizodě, která otevírá pole možností nejen pro filmové či televizní médium (fanoušci Death Stranding mohou lehce nadinterpretovat). (06.01.2023)

Multikulturní panoptikum grázlů a panenská mstitelka, která do něj vnáší rovnováhu. Snůška působivých Refnových trademarků, která se nevyvíjí jak byste čekali nebo chtěli, ale jak bloudí jeho fantasie. První tři epizody zkoušejí naši trpělivost. Průměrně zábavné vody albánské a čínské mafie v nich rozmělní pouze absurdní chvilky s aristokratickou dánskou rodinou na zámku. Čtvrtou epizodu s vítaným přesunem do Kodaně nakopnou řezníci Miroslav a Dušan z Pushera a zpátky na zámku se dostane i na šovinistický bizár s vytříbeným černým humorem, u kterého nechybí samotný Refn. Meta symbolikou i neuspokojivým vyústěním pak seriál slibuje komiksové zítřky. Pokud mu na ně dá někdo prachy. Divil bych se. (28.01.2023)

Seriál(minisérie) je od stejnýho tvůrce jako film Neon Demon(2016). Což je znát. Audiovizuální stránka je vymazlená. Seriál hraje barvičkama především hraje prim modrá, fialová a červená. Seriál samozřejmě povyšuje postava tajemné Miu, kterou skvěle zahrála Angela Bundalovic. Miu toho v seriálu moc nenamluví a o to víc je tajemná. Samotnej příběh seriálu je nevyzpytatelnej takže mě držel v plný pozornosti až do poslední minuty posledního dílu. Je mi ale jasný, že tenhle seroš neosloví masy diváků ale bude spíš klenotem pro hodně okrajový publikum. Silné 4 hvězdy. (13.01.2023)

Po prvom diely bolo jasné, že nepôjde o žiadny tuctový počin. Po druhom diely som si hovoril, že Nicolas Winding Refn možno konečne trafil správny pomer bizáru, neónu, zaujímavosti a zmysluplnosti. Každým ďalším dielom sa však táto ilúzia začala viac a viac rozplývať. Ako keby ste sledovali amatérsky film (čo sa týka scenáru) z YouTube, ktorý bol však natočený profesionálnym štábom. Majka z Gurunu sa postupne prepracovala až do Twin Peaksu, v rámci ktorého pobehovali prasatá z Hannibala. Pocitový dojem som z toho mal asi ako zo sledovania videoklipu Horse (Salvatore Ganacci). (23.01.2023)