Ikarův pád

Mezi všemi těmi na vlas stejnými inscenacemi, které se odehrávaly všechny ve stejných kulisách a hráli v nich stejní herci, Ikarův pád přeci jen vyčnívá. V dobré tradici filmů jako Dnes naposled navázal František Filip na věčné téma alkoholového opojení. Jeho varianta není marná. (10.11.2023)

Veden jistou rukou Františka Filipa podle partitury Jiřího Hubače, předvádí výtečný Vladimír Menšík herecký koncert, na který se jen tak nezapomíná. Přestavuje nám pozvolnou a občas téměř nenápadnou destrukci vztahů i osobního života jednoho obyčejného alkoholika, netlačí přitom na pilu, nepřehání, přesto vytváří tíživou atmosféru v níž se blýská emocemi jako uprostřed gigantické bouře, aby se mi nakonec prohnal hlavou jako emocionální tornádo. Výtečně zpracované téma, které herci s Vladimírem v čele vypilovali k naprosté dokonalosti a vytvořili z něj jeden z největších klenotů české televizní tvorby. I po několikáté mě to dostalo potvrdilo své místo v první desítce mých oblíbených televizních filmů. (06.09.2013)

U takových filmů si vždycky říkám, že je škoda, když jsou někteří herci zaškatulkováni v šuplíku "komedianti". Viz mistr Menšík, který zde předvedl maximum! Osobně mám ještě radši jeho Bernarda v Marketě Lazarové, ale tady je taky vynikající. Stejně jako madam Hlaváčová a další. Skvěle napsáno, tak nějak hluboce lidsky - to dilema, kdy víc pomůže tahat z bryndy a kdy už je třeba, aby blízká duše plně pocítila následky svých činů.... (16.10.2016)

Na stránkách ČT jsem si přečetl že Vladimír Menšík viděl film poprvé až při televizní premiéře jako ostatni diváci. Byli zrovna s rodinnou na chalupě. Při sledování všichni plakali a ulzený Menšík řekl: „Kruci, to jsem to zahrál. To by mě ani nenapadlo, že se sám rozbrečím… Podle syna Petra Menšíka jeho maminka pravila: "Teď tatínek nehraje, to je prostě on." Mě to taky tak přišlo, byl to obrovský herecký výkon od člověka co si ledaccos zažil. Hrál hodného člověka ale silně silně závislého na alkoholu, čímž kazil celému svému okolí životy. Taková role mu báječně sedla. Občas jsem ve filmu cítil velké napětí, byl napnurý jak se vše vyvrbí a emoce fungovaly naplno. Ještěže já nenosím ani do školy rum, jinak bych poznal Šturm. A hlavně mám rád tyto rodinná dramata dost rád a Hubač umí psát skvělé dialogy. Flm vede k zamyšlení a na pokračování se dost těším. Odpouštím tedy i úděsně přehrávající Reginu Rázlovou a naprosto nevyužitou Janžurku v nemožné paruce. (05.10.2019)

"Říkal jsem si, že to mám pod kontrolou. A najednou jsem to neuměl zastavit." Hodně drsný příběh člověka, který propadl chlastu, a který si nepochybně vzal příklad z nesčetných reálných událostí. Bylo smutné vidět, co se kdysi dávno stalo mému dědovi, protože já ho celý život znám jenom jako trosku. 95% (20.04.2017)