Réžia:
František FilipScenár:
Jiří HubačKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrajú:
Vladimír Menšík, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Čestmír Řanda st., Regina Rázlová, Josef Vinklář, František Hanus, Iva Janžurová, Vítězslav JirsákObsahy(2)
Hra Jiřího Hubače, vyznamenaná na MTF Zlatá Praha 1977 a na MTF Monte Carlo 1978, patří k nejvýznamnějším dílům české původní televizní tvorby. Dramatický příběh otce, syna a celé rodiny řeší závažný sociální problém, který s sebou přináší nebezpečí alkoholismu. Otec Kára (V. Menšík), hudebník v baru, propadá alkoholu natolik, že to ohrožuje rodinné soužití. Jeho žena (J. Hlaváčová) vidí, jak se partner mění, nemá už sílu znovu uvěřit jeho dalším slibům a opouští ho. Jediný, kdo otci ještě věří, je syn Ondřej (J. Hanzlík). Přesvědčí ho, aby se šel dobrovolně léčit… Předností Hubačova dramatického talentu je hluboký pohled na osudy postav a jejich okolí, schopnost vytvářet živé a pravdivé charaktery. V roli Káry v inscenaci Františka Filipa z roku 1977 vytvořil Vladimír Menšík jednu ze svých nezapomenutelných postav. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (223)
Jiří Hubač = záruka určité nemalé kvality. Ve spojení s výtečnými hereckými osobnostmi na čele s naprosto famózním Vladimírem Menšíkem v jedné z jeho nemnoha vážných rolí pak získáme jednu z nejvýraznějších inscenací naší nikoliv doby, ale televizní tvorby. Žádný ze zúčastněných umělců nejede na půl plynu, emocionální výbuchy po sobě následují s kadencí hodnou reálných explozí v nikoliv nutně kvalitním válečném filmu a vy to všechno sledujete a nemůžete najít úhel, ze kterého by se autor na ten alkoholismus nepodíval. Právě ta všestrannost uchopení tématu otevřela panu Menšíkovi obrovský prostor k uchvácení diváka a Ikarově Pádu cestu delší a s podstatně slavnějším koncem než jeho mytologickému předobrazu. Tleskám téhle studii dopadu sociálně patologického jednání na širší sociální okolí a dávám 90%. ()
Skvělá iscenace fenomenálních tvůrců - takto ve zkratce lze charakterizovat tento televizní film věnovaný alkoholismu. Předchůdce Vláčilova HADÍHO JEDU dává neuvěřitelně velký prostor Vladimíru Menšíkovi. Mýtus o jeho jednostrunném komickém herectví tento vynikající rozporuplný muž tady bourá od základu. Tragédie alkoholika je zvláštním případem neštěstí každého, kdo včas nedokáže zkrotit běsy v sobě a dopusti, aby nad ním nabyli moci. Takto postižení lidé neztrácejí své lidství hned a zcela. O to otřesnější tragédie, o to jímavější dočasná vzepětí a často - s přispěním vyšší moci - i pozitivní překonání nemožných stavů, považovaných za nezvladatelné. Letos je to dvacet let od smrti tohoto giganta naší kinematografie i televizní dramatické tvorby. V IKAROVI - a nejen v něm - postavil sám sobě nejkrásnější pomník. Pomník, který připomíná složitou členitost a nepopiratelnou nadčasovou velikost tohoto bodrého, temperamentního Moravana. ()
Myslim, ze nebylo dostatecne ztvarneno Karovo piti, alespon ne tolik, jak se ve filmu resilo. Takhle a jeste mnohem hure pije kazdy "druhy" jouda. I cely den, ktery zacina vylitou vodkou do zachodu a pres synuv koncert, oslavu az po zranenou ruku ma radu trhlin... Co se tyce vztahoveho propletence, ten je vynikajici ve vsech smerech, stejne tak vykresleni kazde postavy, ktere davaji smysl. Herecke vykony jsou nadstandartni a kazdy herec svou postavu zahral vytecne. Razlova byla v 70.-80. letech velmi osobita herecka a typove marne hledam podobnou nasi herecku. Hezka hudba a zajimave interiery. ()
Manželka scénáristy Hubače přiznala po jeho smrti, že předlouhou pro alkoholika Káru byl pro Hubače jeho otec Jaroslav. Pít údajně začal v Rusku, když tam byl s českými legiemi aby hrůzy té doby vydržel a démon alkoholu jej provázel po zbytek života. Scénárista Hubač a režisér Filip byly překvapivě ve shodě že chtějí Menšíka pro hlavní roli Káry. Prosazení v té době komediálně obsazovaného herce nebylo vůbec snadné, u šéfa televizní zábavy Dvořáka byly mnohokrát než povolil, tvrdil totiž že na dramatickou roli Menšík nemá. Jak se zbavit devastující závislosti,když je to jediná možnost, jak zaplnit pocit vnitřní prázdnoty .... Vlastimil Brodský dostal v Monte Carlu v r. 1978 za herecký výkon zlatou nymfu, o kterou ho připravil ředitel tehdejší České televize Zelenka, který ji vzal k sobě do úschovy....Po r.1989 pan Brodský napnul všechny síly aby se cena našla ale nevypátral ji. Jaromír Hanzlík přiznal že ve scéně kdy se jeho otec Kára (Menšík) chystá do léčebny a synovi ukazuje svou zraněnost a zranitelnost ho Menšík svou pravdivostí rozplakal. ()
Nebudem sa zaoberať hodnotením ostatných. V ČSFD hodnotíme filmy bez ohľadu na rok nakrútenia a krajinu pôvodu. Niektorí hodnotia i dokumentárne, krátkometrážne a ďalšie nesúmeriteľné diela, ale to ponechám stranou. Pre mňa je podstatné, že Billy Wilder nakrútil v roku 1946 Stratený víkend, vynikajúci film o alkoholizme. Dal som mu štyri hviezdičky, pretože mal podľa mňa nezvládnutý, americký záver. Ikarův pán sa zaoberá rovnakou problematikou. Predlohu napísal skúsený dramatik, nakrútil ho rovnako skúsený režisér, hrali v ňom vynikajúci herci. A napriek tomu, ho nedokážem oceniť rovnako, ako Stratený víkend. Tri hviezdičky som dal aj Nezralým malinám a nemyslím si, že Ikarův pád je od nich o triedu lepší. ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Zaujímavosti (13)
- Inscenace byla mezi diváky tak populární, že se hudební vydavatelství Supraphon rozhodlo vydat její záznam na gramofonové desce v roce 1980, bohužel ve zkrácené podobě z důvodu omezené možnosti delšího záznamu. (sator)
- Jaromír Hanzlík přiznal, že ve scéně, kdy se jeho otec Kára (Menšík) chystá do léčebny a synovi ukazuje svou zraněnost a zranitelnost, ho Menšík svou pravdivostí rozplakal. (sator)
- Herec Vladimír Menšík si roli člověka propadajícího alkoholu nezahrál pouze v tomto snímku, ale také o 11 let později ve filmu Dušana Kleina, Dobří holubi se vracejí (1988). (majky19)
Reklama