Ikarův pád

Mně teda ani nepřipadalo, že by hlavní postava měla nějaký extra velký problémy s chlastem. Jako sice chlastal, ale zvládal chodit do práce a celkem normálně fungovat. Menšík a vlastně snad všichni herci to zahráli fakt výborně. Jenom mi tak nějak nesedělo, že třicátníci Hanzlík a Rázlová hrajou nějaký skoro puberťáky, který se strašně bojej, co jako budou řikat rodiče, až jim ukážou, s kym si hrajou na doktora. Film má tady hodnocení 92%, takže jsem měl velký očekávání a to se nenaplnilo. Podle mě to zase takovej zázrak nebyl. Prostě dobrý televizní drama bez nějakejch větších ambicí. (11.09.2011)

Menšík bol herec nezmerateľného formátu a keby to neznelo ako fráza, povedal by som, že každá jeho kreácia "smrdí človečinou" na sto honov. Citlivá a civilná štúdia alkoholika ide k podstate, nedvíha moralistický varovný prst, ale svoj, v podstate tragický rozmer, ani nijako nebagatelizuje. To, že sám Vladimír Menšík v súkromí bojoval s démonom alkoholizmu, dodáva tejto snímke akýsi ďalší, i keď "mimoumelecký" rozmer... (12.09.2006)

Menšík i Hanzlík jsou legendy českého filmy a tady znovu suveréně dokazují svoji velikost. Film mně byl doporučen vylečeným alkoholikem, který ovšem seděl znovu u piva, a tak  jsem se těšil na komornější a starší verzi Úsměvů smutných mužů. Bylo to ale něco trochu jiného a já se nudil. Zkrátka na dnešního diváka to bylo prostě málo surové a film si mě nezískal. (09.12.2023)

Když geniální komik přejede dlaní po své tváři a z úsměvného šklebu se stane naprosto geniální tragická studie. Pan Menšík nízkou kvantitou svých vážných rolí naznačil své možnosti a kvalitou ztvárnění těchto nemnohých postav naprosto vyvrátil dosavadní předpoklad, že jeho tvůrčí předurčenost byla dostatečně využita v převážně komediálních rolích. Vladimír Menšík mohl totiž být králem na všech polích. Co říci k dalším? Jana Hlaváčová 100%, Jaromír Hanzlík 100%, Čestmír Řanda 100% +plus taktéž i jeho životní role. Doslovný vrchol televizní tvorby. 100% (28.01.2011)

Nebudem sa zaoberať hodnotením ostatných. V ČSFD hodnotíme filmy bez ohľadu na rok nakrútenia a krajinu pôvodu. Niektorí hodnotia i dokumentárne, krátkometrážne a ďalšie nesúmeriteľné diela, ale to ponechám stranou. Pre mňa je podstatné, že Billy Wilder nakrútil v roku 1946 Stratený víkend, vynikajúci film o alkoholizme. Dal som mu štyri hviezdičky, pretože mal podľa mňa nezvládnutý, americký záver. Ikarův pán sa zaoberá rovnakou problematikou. Predlohu napísal skúsený dramatik, nakrútil ho rovnako skúsený režisér, hrali v ňom vynikajúci herci. A napriek tomu, ho nedokážem oceniť rovnako, ako Stratený víkend. Tri hviezdičky som dal aj Nezralým malinám a nemyslím si, že Ikarův pád je od nich o triedu lepší. (19.12.2015)