Réžia:
František FilipScenár:
Jiří HubačKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrajú:
Vladimír Menšík, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Čestmír Řanda st., Regina Rázlová, Josef Vinklář, František Hanus, Iva Janžurová, Vítězslav JirsákObsahy(2)
Hra Jiřího Hubače, vyznamenaná na MTF Zlatá Praha 1977 a na MTF Monte Carlo 1978, patří k nejvýznamnějším dílům české původní televizní tvorby. Dramatický příběh otce, syna a celé rodiny řeší závažný sociální problém, který s sebou přináší nebezpečí alkoholismu. Otec Kára (V. Menšík), hudebník v baru, propadá alkoholu natolik, že to ohrožuje rodinné soužití. Jeho žena (J. Hlaváčová) vidí, jak se partner mění, nemá už sílu znovu uvěřit jeho dalším slibům a opouští ho. Jediný, kdo otci ještě věří, je syn Ondřej (J. Hanzlík). Přesvědčí ho, aby se šel dobrovolně léčit… Předností Hubačova dramatického talentu je hluboký pohled na osudy postav a jejich okolí, schopnost vytvářet živé a pravdivé charaktery. V roli Káry v inscenaci Františka Filipa z roku 1977 vytvořil Vladimír Menšík jednu ze svých nezapomenutelných postav. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (223)
"Vždyť jsem nic neřekl !!" - "To tvoje nic vydá někdy za celou knihovnu !!" Ne vždy musí nutně spojení velkých jmen znamenat v konečném účtování také velký filmový zážitek !! Nedostižný a jedinečný Vladimír Menšík, člověka jen zamrzí, jak málo ho režiséři v podobných charakterních dramatických polohách využívali, však své diváky nikdy nezklamal, přičemž právě zde v Ikarově pádu Františka Filipa svým strhujícím hereckým koncertem naprosto zastiňuje své kolegy, byť neméně skvělé herce, Janu Hlaváčovou, Jaromíra Hanzlíka či Josefa Vinkláře, i poněkud nedotažený scénář seriálového Jiřího Hubače, který se zuby nehty drží svého, nechce přitlačit na pilu, nechce si na nic hrát, což sice oceňuji, tomuto dramatu s televizní patinou by to však jistě přidalo na věrohodnosti a síle, a tak divák pouze sleduje inscenaci, která však na vás padne jako kovadlina, založenou na maximálně úderných dialozích, a nemáte šanci dělat nic jiného, než obdivně sledovat nedoceněného titána naší kinematografie a snažit se ubránit slzám.. Člověk, kterého se toto téma fatální lidské slabosti, dotýká tak mocně jako mě, tentokrát nemá šanci, aby mu tento snímek nezalezl za nehty jako tříska.. Vladimíru Menšíkovi totiž uvěřím každé slovo, každý pohled, každé gesto.. I parádní hudební motiv dua Jiří Bažant, Jiří Malásek jen umě bez rušivých efektů přihrává Vladimíru Menšíkovi, který si zde vlastně pouze zahrál sám sebe v životní roli, v níž nesnese sebemenších výhrad !! Fenomenálně lidský film bezskrupulózně a bolestivě bortí mýtus o muži vedlejších roliček s nezměrným komediálním a vypravěčským talentem.. ()
Menšík i Hanzlík jsou legendy českého filmy a tady znovu suveréně dokazují svoji velikost. Film mně byl doporučen vylečeným alkoholikem, který ovšem seděl znovu u piva, a tak jsem se těšil na komornější a starší verzi Úsměvů smutných mužů. Bylo to ale něco trochu jiného a já se nudil. Zkrátka na dnešního diváka to bylo prostě málo surové a film si mě nezískal. ()
"Říkal jsem si, že to mám pod kontrolou. A najednou jsem to neuměl zastavit." Hodně drsný příběh člověka, který propadl chlastu, a který si nepochybně vzal příklad z nesčetných reálných událostí. Bylo smutné vidět, co se kdysi dávno stalo mému dědovi, protože já ho celý život znám jenom jako trosku. 95% ()
Zřejmě první film, ve kterém se mi Vladimír Menšík představil tak, jak jsem ho neznala a společně s Jaromírem Hanzlíkem, kterého jsem dosud v žádné podobné roli neviděla, dokázali vytvořit silný vztah syna a otce zápasícího s alkoholismem. Nejsilněji na mě zapůsobila scéna, ve které se Hanzlík snaží probrat svého, alkoholem zcela omámeného otce, z pohovky v baru. Dokonalá souhra skvělého herectví. ()
Hluboce pravdivý film o tom, jak alkohol neničí jen alkoholika, ale má často fatální dopady na blízké okolí, rodinu, vztahy. Film, který stojí nejen na pěkně zpracovaném scénáři, ale především na vynikajícímu Vladimíru Menšíkovi. Nutno ale podotknout, že hezky se svých rolí chopili i ostatní herci, filmová rodina pana Káry. ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Zaujímavosti (13)
- Inscenace byla mezi diváky tak populární, že se hudební vydavatelství Supraphon rozhodlo vydat její záznam na gramofonové desce v roce 1980, bohužel ve zkrácené podobě z důvodu omezené možnosti delšího záznamu. (sator)
- V 22. minúte Kára (Vladimír Menšík) predvádza bravúrne klavírne sólo. Na sebe ma strieborné sako. V ďalšom zábere, ktorý je iba na jeho ruky, vidno rukávy zlaté. V ďalšom zábere má už zase strieborné sako. (mbk19)
- Původní, neupravený scénář Jiřího Hubače „Ikarův pád“ najdeme v knize „Pocta Vladimíru Menšíkovi“ od Slávky Kopecké. (sator)
Reklama