Réžia:
Jaromil JirešScenár:
Miloslav DoubravaKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Boris Rösner, Jana Hlaváčová, Veronika Žilková, Jaroslav Kepka, Arnošt Goldflam, Jan Hrušínský, Václav Sloup, Radovan Lukavský, Jana Eichlerová, Michaela Černá, Taťjana Medvecká, Iva JanžurováObsahy(1)
Krása a štěstí obvykle vyvolává závist. Černý mág Háderun závidí králi Eleriánovi půvabnou ženu Elóru a unáší ji do svého hradu, aby ji donutil vzít si ho za muže. Jen čisté lidské srdce dokáže Elóru vysvobodit, a tak kouzelník Gigli, při všech pochybách, vsadí na rozmarnou dívku Markétu, která se zaváže ke splnění tohoto nelehkého úkolu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (22)
Tak temná pohádka, že bych ji snad ani dětem nedoporučoval. On si taky Jan Hrušínský není úplně jistý, že Markétě (Veronice Žilkové) chce pomoci. V jednu chvíli dost zaváhá, čímž tu najednou nemáme pohádkového hrdinu, ale prostě jen člověka. A tak se nejvíc vyřádili maskéři, kteří pohádce dodali tu správnou temnotu, kterou navíc podpořil značně Boris Rösner. A Václav Sloup nám zastoupil humornou stránku. Při své délce ale pohádka nemá moc co zajímavého nabídnout. ()
Těžko bych napsal přiléhavější komentář, než kolegyně jezinka.jezinka. Tak jako ona i já si pamatuju tu premiéru, v té době docela ohlašovanou, s předem ukázanou skleněnou hlavou Jany Hlaváčové. Taky to pro mě tehdy bylo trochu nepřehledné a trochu strašidelné, přičemž ta nepřehlednost tak nějak zůstala. Hlavně v tom, že smysl některých postav nechápu ani teď, zejména tedy Kristiána a Šimona. Dobře, Šimon alias Mažňák ještě měl v jinak temném příběhu zastupovat komický prvek, ale Kristián? Typicky janohrušínovsky nefunkční nekňubový chasník, který svou milou nedokáže v její jiné podobě poznat, a to dokonce ani když mu to všichni ostatní okolo polopaticky vysvětlí, a jehož jedinou vlohou do příběhu je, že poponese těžký meč o cca 10 metrů. Přesně jak píše kolegyně, je to plné hezkých myšlenek, ale často neladících se zbytkem. Osobně myslím, že jako celek to mělo projít kontrolou nějakého dramaturga, který by osekal nadbytečné linky a nápady, které často samy o sobě nejsou špatné, ale mají málo prostoru, aby si zasloužily místo v příběhu. Druhou variantou by naopak bylo příběh roztáhnout a dát těmhle prvkům víc místa, aby do děje zapadly lépe. Ale už pro ty pejsky nemůžu dát nízké hodnocení. P. S. Boris Rösner si vlastně velmi podobnou roli zopakoval o dva roky později v pohádce Berenika. ()
Fuj, fuj, tak tohle ne. Studiový pohádky už tak nesnáším a tahle je jedna z těch nejhorších, všichnni herci hrajou v úděsnejch maskách, šíleně gestikulujou rukama, snaží se vypadat co nejstrašidelněji (král hadů v hábitu ověšeným hadičkama), k čemuž má asi přispět skutečně "pochmurná" atmosféra poloprázdnýho studia s pár světýlkama, papírovejma rekvizitama a efekty jako svíčky vzhůru nohama trčící z horního rámu obrazovky. Nejhorší jsou pak haluškoidní výstupy Goldflama se psama nebo když lidi začnou zpívat. A Hrušínskej se tváří celou dobu jako jelito, že by tam něco dokázal krom toho, že zkamení a pak se chová ještě přihloupleji, se říct nedá. Prostě peklo. Nedoporučuju žádné věkové kategorii. ()
Dost, ale opravdu dost divná pohádka. Pamatuji si premiéru z dávnověku, kdy jsem byla ještě hodně malá, školou povinná, z té temné pohádky vyděšená. Hodnotit to tehdy, jdu asi mnohem výš. Hlavně mě fascinovala ta skleněná lebka, podoba zakleté Markétky a její maska. Pohledem dospělého mám pocit, že to je splácané z několika (tří a dvou třetin abych byla přesná) různých příběhů, které tak úplně nedrží pohromadě. Nejpekelnější prvek byl Arnošt Goldfram, netančej, Arnoštku, ani nezpívaj, už nikdy. A když jsem tak u toho, raději ani nemluvěj. V té pohádce je docela dost životních pravd a myšlenek, ale to se tříská (říkám, splácané s několika příběhů) s pohádkovými částmi, vztahy mezi postavami nejsou úplně vyjasněné a vysvětlené. Nakonec z toho vychází, že nejlepší byla práce maskérů, hlasy pana Lukavského a pana Rösnera, tři polární špicové a kočka (tuším anglická modrá) Olién, a to ještě pomíjím, jak pitomé jméno to je. ()
Jestli to mělo sloužit k zastrašení malého diváka a znechucení toho dospělého, pak se pohádka výborně povedla. Obávám se, že všechna dítka, která tuto zrůdnost viděla, se již do konce svých životů budou bát tančících osob. ()
Dvě hvězdičky za povedené masky (masky! ne kostýmy!). To je taky to jediné, co stojí za zmínku. PS: Jan Hrušínský je příšerný. ()
Tyhle pohádky fakt nemám ráda :-) A pochybuju - že děti ano :-) ()
"Oliééééneee" :-). Narozdíl od jiných mi přišli ty masky a kostýmy docela dobrý. Tim ovšem pozitiva vesměs končí. Prkenné a přehrávané výkony ( ikdyž chápu, že to byl režisérský záměr, takže to jde na jeho vrub ). A nejslabší byla ta "pěvecko - taneční" vystoupení... Brrr ()
Verdikt: Přesně takovýto typ pohádky jsem z duše neměl rád. Malé studio, děsné kostýmy, herci buď přehrávají nebo jsou dřeva a když se do toho přidají 'strašidelná' kouzla kameramana se světelnými efekty, není co řešit. Přečtěte dětem raději nějakou knížku. ()
Umělecká pohádka, která dětem místo radosti přinese spíše noční můry. Ano - masky a efekty jsou jistě výborné, ale takovou pohádku nemůžete pustit malému dítěti (nejen že ho nezaujme, ale navíc se bude bát), větší děti to nebude zajímat a dospělého to nezaujme. Navíc je to opravdu hodně dlouhá a natahovaná pohádka, čemuž přispívá i to, že je to typicky studiová pohádka s písničkami. Herecké výkony hlavních představitelů také nestojí příliš za řeč. Na tuto pohádku nepohádku raději zapomeňte. Hudba: Vadim Petrov ()
"Holubice chrání člověka a člověk holubici a to spojení je jako prsten, který hadi nezlomí a oheň nespálí..." Asi mi při sledování této hnusně strašidelné pohádky chyběla ta holubice....:D Pohled na šíleně namaskovaného Borise Rösnera (s hadicemi omotanými kolem krku) mě dost znechucoval. A otřesně zpívající Arnošt Goldflam byl k uzoufání. Z Jireše tu zůstala snad jen trocha jakési magičnosti ve strašidelném hradě, ale jinak nechápu, co ho vedlo natočit takový hnus. Ne že by v pohádce nezazněly zajímavé myšlenky (viz třeba "Krása je jako zlatý plíšek, časy ji roztaví a spálí na samotu a stesk.") a právě díky nim nakonec dávám aspoň dvě hvězdičky, ač byly chvíle, kdy jsem měl sto chutí tuhle "antipohádku" poslat dokonce do končin odpadu. ()
Klasická studiová pohádka našich 80. let s běsnými tanečně-dramaticko-kostýmními scénami. Boris Rosner s apartní žabkou na nose dokáže uhrát zlého čaroděje celkem snesitelně, ale klaďas Hrušínský se chová neobyčejně tupě a přerod z hloupoučké holčičky v poučenou starou dámu (a zpět do holčičky) se taky zrovna nepovedl, ať se Veronika Žilková snažila seč mohla. Nejhorší ovšem je to, co spáchali s Arnoštkem Goldflamem. Nejenže ho jakožto čaroděje dobra navlékli do šaškovského kostýmu, ale ty zpěvy a zjevování se s bílými psíky, no hrůza. ()
V hodnocení této pohádky souhlasím s Tuaxem. Příběh má pěknou myšlenku (kromě viditelné vnímat i krásu neviditelnou), ale trpí i mnoha nelogičnostmi, především velkou pasivitou hlavního "hrdiny" Kristiána. Co se týče zpracování, zlo je tu opravdu odporné a masivní (myslím, že tu herci v záporných rolích převládají), což asi nepotěší malé děti, ale zase je to opravdu pohádkové. Happy-end z mého pohledu dost přitažený za vlasy: Proč musela Markétka za každou cenu získat zpět svou fyzickou krásu? Proč raději nezůstala s tím, kdo vnímal její krásu neviditelnou? Z herců se mi líbil Radovan Lukavský. ()
Ťažko lovím v pamäti vačšiu a kŕčovitejšiu bizarnosť ako toto. A nielen v oblasti gýčových televíznych rozprávok. Snáď iba sovietske verzie Pána prsteňov a Hobita. Až sa mi nechcelo uveriť, že to má len 76 minút. Prišlo mi to ako večnosť. ()
Sama pohádka nic extra, ale podle toho názvu jsem napsal pověst kterou považuji za velmi povedenou a mám ji velmi rád. Dejte mi vysoký rozpočet a já vám ukážu co z toho námětu vytřískám...:-))) ()
Boris Rösner výborně namaskovaný. O tomhle se mi bude zdát! :-) Taky důkaz, že VŽ uměla hrát, než se sčuchla s bulvárem a duem G+S! ()
Tak musím pochválit maskéry, ti se tedy vytáhli a hned jim dávám dvacítku. Ty masky jako takové jsou sice jednoduché, ale hodnotím to, že zde byl konečně nový nápad. I kostýmy byly zajímavé. Jinak však jde o depresivní pohádku, která snad ani děti bavit nemohla. Proč se zde mluví chvíli normálně a chvíli tak „šroubovaně“? ()
Jedná se spíše o horror, než-li o pohádku pro děti. Scénář velmi slabý, takže ta druhá hvězda je za skvělého pana Rösnera. ()
tak tahle pohádka mě moc zklamala. Kostýmy mě děsily a při představě, že je to pohádka pro děti, tak mě to děsí víc. Nemělo to logiku a žádný smysl. A nevím proč tam musel hrát pan Arnošt. Ten se do pohádek nehodí a ti jeho psy, to bylo to nejv+ětší šlápnutí vedle. Nedoporučiji nikomu. ()
Tuhle pohádku jsem viděla jednou coby malé dítě. A stačilo mi. Fujky. O Háderunovi se mi ještě teď někdy zdává, fujky. ()