Metóda Markovič: Hojer

Troufám si tvrdit, že jsem o Hojerovi a Markovičovi viděl/četl vše, co je veřejně dostupné. Právě díky tomu jsem schopný naplno ocenit tuhle šestidílnou parádu! Tvůrci si dali opravdu poctivě záležet na normalizační retro atmosféře, od všudypřítomného kouření až po takové detaily, jako je vybavení domácností a kanceláří. Naprosto famózní jsou poté herecké výkony, zejména trio Lněnička, Neužil a Uhlík. Zejména posledně jmenovaný se do svého "Ládi" neskutečně obul. Ačkoli se totiž skutečnému kanibalovi až tak fyzicky nepodobá, jde vidět, že hodně času strávil sledováním videomateriálů se skutečným Hojerem. Například jeho gestikulace či držení cigarety jsou naprosto věrné. Stejně jako většině lidí mi vadil mladý Mišík, který se do seriálu vůbec nehodil. Naštěstí tolik času na obrazovce nestrávil. Už se moc těším na druhou sérii, která by se měla věnovat případu "spartakiádního vraha" Jiřího Straky. (03.03.2024)

Čakal som českú variáciu na Mindhuntera alebo Black Bird. Ale to je úplne iná liga. Česi znova ukázali, že kvalitatívne nemajú na viac ako variácie Ružových záhrad a podobných seriálov. Plusy: výprava je skvelá a herci sa snažili. Bohužiaľ to celá potápa scenár. Je to neskutočne naťahované. Úplne by stačil dvojhodinový film. Línie s vedľajšími prípadmi úplne zbytočné. Venovali sa im príliš  krátko, aby fungovali sami o sebe a tak len otravovali. Línia s inžinierom bol tiež vlastne naviac a to napriek tomu, že v poslednej časti mala pekné vyústenie a vlastne ma jeho prípad zaujímal viac ako ústredný prípad dementného sériového vraha, ktorý za každú cenu hľadal kamaráta a hlavný vyšetrovateľ mu v tomto ohľade dokonale poslúžil. Piata epizóda, kde Slovákov zase raz vykreslili ako ožranov, bola dno seriálu. Celkovo strašné sklamanie a umelo vyhypovaná záležitosť. P.S: Už behom druhého dielu ma začalo extrémne iritovať jak si tam každú minútu niekto zapáli cigaretu. Snáď len deti tam nefajčili. Divím sa, že sa všetci Česi už dávno neufajčili k smrti. Teda, ak by som mal brať to, čo sa dialo v tomto seriály, vážne. 4/10. (04.04.2024)

Asi to není nejvhodnější přirovnání, ale vzpomněla jsem si při sledování seriálu na lovce krokodýlů Steva Irwina. Ten se taky dokázal mazlit s živočichy, ke kterým by se většina lidí bála přiblížit, natož si na ně sáhnout. Jiří Markovič měl výjimečný dar, schopnost vcítit se do druhého člověka, bez předsudků, bez soudu. Přízeň vyslýchaných a jejich spolupráci si získával určitě taky svým klidem, jistotou a absencí strachu nebo alespoň schopností nedat ten strach najevo. Seriál se ohromě povedl, celé to působí, bez ohledu na absurdnost mnohých situací, velmi autenticky a přirozeně. (24.03.2024)

Minimálně já to opravdu nečekal, ale pod záštitou Voya se podařilo vytvořit minisérii, co právem disponuje tak obrovskými čísly, protože tenhle psychologický rozbor jednoho z těch divnějších českých vrahů hraje prim v každém filmovém aspektu. Jediné, co mě osobně tolik neuchvátilo, je postava samotného Markoviče, kdy jsem Lneničkovi tuto roli příliš nehltal. Ale zbylé obsazení je super, i všemineprávem odsuzovaný Adam Mišík. [viděno na Voyo] (30.04.2024)

První třetina roku nám přináší velké krimi zjevení v podobě zaítm nejlepšího VOYO počinu, a od Případů 1. oddělení dost možná nejlepšího seriálu na našem území. Metoda Markovič potvrzuje talent režiséra Pavla Soukupa, zatím na domácí půdě akademiky opomíjeného (což snad už toto můsí změnit), a do širšího povědomí dostává herecký talent Petra Lněnička a Petra Uhlíka, jejichž nominace na domácí ceny musí být takžéž povinností. Po delší době tak vidíme na našem území kriminálku zaměřující se na jeden případ, která jde více do hloubky a zároveň umí precizně vykreslit charaktery a jejich vzájemné vztahy, a v rámci dialogů strčí do kapsy mnohonásobně dražší zahraniční produkce (souběžně běžící Temný případ...). Opravdu bych se nebál Markoviče nabízet na velké VOD služby, aby si ho všimli i v zahraničí, protože tohle je něco, co má šanci zaujmout i za hranicema. (07.03.2024)