Metóda Markovič: Hojer
Cesta ke světlu
Réžia:
Pavel SoukupScenár:
Jaroslav HruškaKamera:
Ondřej BelicaHudba:
Janny RichterHrajú:
Petr Lněnička, Petr Uhlík, Václav Neužil ml., Sarah Haváčová, Adam Mišík, David Prachař, Jindřich Žampa, Terezie Holá, Roman Skamene, Tomáš Dalecký, Jiří Siman, Milan Šteindler, Michaela Hanzlíková (viac)Obsahy(1)
Jiří Markovič sa nechce zmieriť s tým, že má celý prípad uzavrieť, pretože má od Ladislava Hojera ďalšie priznanie. Rozkaz od vedenia znel ale jasne. A na Ladislava Hojera čaká drevený spacák, ktorý videl vo sne. (Voyo)
Recenzie (33)
Za normálních okolností bych tomuto dílu dala tři hvězdy, ale v kontextu celého díla jednu přihazuji. Co mne k tomu vede? V prvé řadě to, že dějová linka s Láďou šla jak po emoční, tak i atmosférické stránce do ztracena (byť alespoň Markovičovi emoce byly zřejmé). Nahrazení dějové linky vyšetřováním případu s Kotkem se sice povedlo na jedničku (scéna s advokátem byla skvělá), ale vzhledem k naprosto odlišnému naturelu obou pachatelů i jejich činů, se atmosféra dle mého zcela rozpadla. Za druhé: do toho poněkud zbytečné zobrazení průběhu času, bez kterého by se divák obešel, aby se mohl zhnusit výslednou popravou. (jasný cíl tvůrců, kterým se obhajuje absence testu smrti v české jurisdikci). Vraha Ladislava Hojera mi líto nebylo, ne proto, že byl několikanásobným, zvráceným vrahem, ale proto, že trest smrti považuji za humánnější, než někoho držet za peníze daňových poplatníku třeba 40 let v base. Velkou poklonu skládám všem hercům, zejména dvěma hlavním protagonistům. Jejich výkon je v pravdě na Zlatý globus a Oskara dohromady. ()
Epizoda naprosto neskrytě potvrzuje zásadní selhání: neschopnost vyprávět. Jako “vedlejší případ” servíruje “Kotkův příběh” (skvělý mimochodem) a konečně dává smysl návštěvám. Pokud by se tímto začalo, nastavil by se celkem logický most, proč za ním Markovič vůbec leze + by byl stravitelnější/pochopitelnější i koncept “bonusových vedlejších případů”. Jinak samozřejmě šanci “vychutnat” si popravu epizoda vytěžila beze zbytku. ()
Jak mě Kokotek celou dobu sral, tak v posledním dílu je skvělej. Poslední díl je dokonalé uzavření série po všech stránkách. Možná jeden z pěti nejlepších závěrečných dílů, které jsem viděl. Nejen u českých seriálů. Prakticky vše z kometáře první dílu neguju. Minisérie je stala až na pár detailu vyjimečnou oslavou, vyjimečného vyšetřovale v nesmírně těžké době. Především pro lidské přístupy a pokrokovou profesionalitu. Jedná se asi o první seriál, kde z dvouhvězdy na úvod udělim ve výsledku s klidem čistou pětku. Finále zlepšující se kvalitu rozhodně potvrdilo a definovalo. Nakonec i ten Mišík dostal prostor, který si obhájil. ()
Na zaciatku serialu by som Ladicka obesil uz po druhej casti, na konci som dal za pravdu MARKOVICovi... Uz teraz sa neviem dockat dalsich casti , najma STRAKU. Asi od tretej , stvrtej casti ma serial uplne pohltil, asi aj preto ze som 80tky naozaj prezil. Bude velmi velmi tazke udrzat LATKU takto vysoko... Snad sa to podari... zatial !95%! ()
tak Kotkovu postavu mi vysvětlili svižně ... nu což, díky za to, evidentně to byl pán příliš inteligentní na to, aby se stal sériovým vrahem, co s ním potom v seriálu. Tak aspoń v tomto díle je tím rámujícím případem on. /// Jak lehce Láďa sundaval holky k zemi a ubíral jim kyslkík, tak těžko přijímal vlastní osud. A pan Markovič to odnesl infarktem ... prvním, ale zřejmě ne posledním. ()
Galéria (1)
Fotka © Archiv TV Nova
Zaujímavosti (2)
- Když má prezident Husák před sebou žádost o milost, lze si všimnout, že Žabimajerský (Daniel Heriban) je podepsán jako Mgr. Štefan Žabimajerský. Jedná se o chybu, jelikož v předmětné době nebyl titul magistra udělován. Absolventi právnických fakult zakončením vysokoškolského studia státní závěrečnou zkouškou nezískali žádný titul. Mohli však následným vykonáním nepovinné státní rigorózní zkoušky získat titul JUDr. Magisterský titul je absolventům vysokých škol v Česku udělován až od roku 1990. (Bediverecs)
- Scéna v čase 6:25, kdy dojedou na služebnu v „Ústí“, se natáčela na Wagnerově náměstí v Berouně. Objekt byl vystavěn v 70. letech 20. století jako sekretariát OV KSČ (přezdívalo se mu „Kreml“), po revoluci tu mimo jiné dlouho sídlila Česká pojišťovna. V zadním traktu sídlí některé soukromé firmy a jsou tu ordinace soukromých lékařů, v bývalém školícím středisku je Domov na verandě (zařízení pro seniory). (a-ja)
Reklama