Metóda Markovič: Hojer

Přiznám se, že počiny co se opírají o historii mám rád. A to nejen kvůli Markovičovi, ale i kvůli připomenutí, že i dnes mezi námi můžou existovat osoby jako byl Hojer. Za sebe se přiznám, že jsem čekal vyprávění příběhu chronologicky dle vražd jak se staly (tedy od roku 1978) ne tak jak šlo vyšetřování (tedy od poslední oběti v roce 1981 dozadu jak se již existující oběti na něj zpětně “nabalovali”). Konec mohl být s ohledem na historii jen jeden (v tom žádné překvapení). Za naprostý vopruz považuji “vedlejší vycpávková případy” a kostru vyprávění seriálu (jako celku). Celkem významný part (případ pana inženýra) se vypráví prakticky na pozadí komplet celé série spolu s Hojerem a doslova pozpátku,  což je to vyloženě ke škodě věci. Podrobněji u jednotlivých epizod. Pozn.: Tak co, bude druhá řada s názvem Metoda Markovič: Straka (o mnohem provařenějším “spartakiádním vrahovi”!?). (01.03.2024)

Celkem dost mě rozčiloval ze začátku ten neustálý přísun informaci kolikátého je a o kolik minut později se odehrává další scéna… ale to, že mezi vraždou v Motole a scénou v blázinci uběhl skoro rok to se vynechalo. Až na konci mimochodem jsem zjistil, že do toho nacpali ještě další nesouvisející případ). Každopádně mě překvapilo, že začínáme Hojerovou vraždou poslední (Anna Š. - 3. října 1981) a evidentně ty předchozí se budou rozkrývat postupně (čekal jsem chronologický postup vražd). Oceňuji historické okénko u závěrečných titulků. (01.03.2024)

Ty zcela nesouvisející vsuvky jiných případů mě tam rozčilují. Dále mi přijde, že pokud na “to je odzkoušený” reagují až po uplynutí celé epizody (ne okamžitě, kdy to poprvé padlo), mimorijde jako vrchol retardace. To samé zcela nevyužitá spolupráce s “Kotkem”. To tam ty vstupy vůbec nemusí být. (03.03.2024)

1) rozčilují mě ty vsuvky k dalším případům. Jako vypadá to akorát jako trapárna. Kdyby v každé epizodě se řešilo případů víc a Hojer byl linka na pozadí OK. Ale pokud to má být je Hojer, tak “Lyšáček” na 5 minut byl celkem zbytečná vata. 2) konečně se vysvětlily návštěvy u “inženýra”. Teprve teď se scénář obtěžovat vysvětlit jeho roli. 3) Hojer se konečně doplácal k Ivaně M. (20 let) aka čtvrté oběti a zároveň i k té “neúspěšné” šesté (kde došlo jen na pokus). Co působí dost drsně, je jak se dostal vyšetřovateli Hojer pod kůži. Prostě pošmak. (05.03.2024)

Tak tímhle si to seriál pohnojil. Proběhla rekonstrukce druhé Hojerovi vraždy (Ivona S. - 25 let). A najednou bum, dozvídáme se že “už přiznal pět vražd”. Na vyšetřování té první ani třetí tedy nedošlo. Hlavně, že je čas na rodinné trable kde koho u policie a zbytečný blábol od “pana inženýra”. Samozřejmě je i čas na “bonusový případ” (který má poprvé větší sílu než hlavní dějová linka). Když to shrnu, Hojerovi se nevěnuje ani polovina děje. (05.03.2024)

Epizoda potvrzuje scénaristický fail minule (jsem se rozčiloval nad zazdění dvou vražd). Najednou jedeme na Slovensko vyšetřovat třetí oběť aka “neznámá (25 - 35 let)” a do Děčína za obětí první aka Evou R. - 29 let (ta se celkem odflákla mimochodem). Bonusový (vycpávkový) případ je nejvíc vo hovně za celý seriál. Asi nejlépe zde zafungovalo náhodné vložení reálných ČB záběrů do děje (“prasečí hlava”). Z druhého konce “spektra” a vrcholem otravnosti byla ožíračka v Košicích. Jako proč 5 minut čumět jak chlastaj? (05.03.2024)

Epizoda naprosto neskrytě potvrzuje zásadní selhání: neschopnost vyprávět. Jako “vedlejší případ” servíruje “Kotkův příběh” (skvělý mimochodem) a konečně dává smysl návštěvám. Pokud by se tímto začalo, nastavil by se celkem logický most, proč za ním Markovič vůbec leze + by byl stravitelnější/pochopitelnější i koncept “bonusových vedlejších případů”. Jinak samozřejmě šanci “vychutnat” si popravu epizoda vytěžila beze zbytku. (06.03.2024)