Čínsky syndróm

Thriller, který při vstupu do kin dostal neočekávané promo v podobě havárie v jaderné elektrárně Three Mile Island, zaujal dvěma věcmi. Výkonem Lemmona v roli člověka, který pod drtivým tlakem okolností nesleví ze svých hodnot a celkovým vyzněním, tak typickým pro paranoidní sedmdesátky pod kupolí mediálního prostoru. Jedinec tváří v tvář mocným jako zanedbatelná položka. Dejte tam reklamu a jedeme dál.. Nutno poznamenat, že to celé byl incident, kvůli kterému by superministr Havlíček vstával ve 4:25. Normálně vstává ve 4:30.. (21.04.2021)

Čínský syndrom na první pohled působí jako katastrofický film, tenhle rámec ale tvůrci už po prvních dvaceti minutách opouštějí a z filmu se stává čirá konspirace, v níž šéfové elektrárny nemají daleko do psychopatických šílenců s partou hrdlořezů za zády. Tady nejde o ukázání možného rizika, ale o postupem času čím dál schematičtější agitku namířenou proti jadernému průmyslu. Je to ohromná škoda, protože po stránce herecké ani technické není co vytknout. (14.05.2012)

Ja na rozdiel od gudaulina nepracujem v odbore a môžem bez problémov hviezdičku pridať. Film je možné vnímať vo viacerých myšlienkových a dejových líniách. Predovšetkým ide o to, ako zaistiť, aby ľudia ovládajúci ťažko predstaviteľné sily neboli úzkym profilom systému. Pretože frekvencia mimoriadnych udalostí je spravidla nepriamo úmerná závažnosti ich dôsledkov. Druhá výrazná línia sa zaoberá nadraďovaním osobných, či firemných záujmov nad záujmy celospoločenské a je často spájaná s vierou, že všetko nejako dopadne. A potom havaruje raketoplán kvôli súčiastke za pár dolárov, odfláknu sa kontroly zvarov a nadšení obyvatelia Kyjeva pochodujú na 1. mája pred tribúnami, netušiac, že si ich práve značkuje oblak z Černobyľu. S tým je samozrejme spojené ututlávanie všetkého, čo by mohlo firme a biznisu škodiť. Na druhej strane stoja investigatívni novinári s obmedzenými možnosťami a jednotlivci, ktorí na druhú misku váh musia položiť svoju kariéru, niekedy i viac. Potiaľ dobre. Chváliť herecké výkony nebudem, tie boli zrejmé, i keď Michael Douglas s lookom Barryho Gibba z Bee Gees bol niekedy za hranou. Za problém celého filmu považujem jeho záverečnú štvrťhodinu. Kovbojsko-happyendovým záverom sa pokazilo všetko dobré, čo film dovtedy poskytol. Takže viac hviezdičiek nedám, aj keď mám voľnosť v tom, že nepracujem v odbore. (24.08.2013)

Kdepak, s šikmýma očima nemá čínský syndrom nic společného. To spíš s Jane Fondovou, z jejíž krásy budu mít teď syndrom já. No a vidět Majkla s plnovousem ve vytahané flanelové košili byl také zážitek z vyšší kategorie. Co se filmu samotného týče, svým tématem je rozhodně nadčasový a nezničitelný, protože jestli já osobně něčemu nevěřím, tak tomu, že hospodaření s nejnebezpečnější věcí na světě je naprosto bezpečné. A pak také - Plzákův zákon velící zatloukat, zatloukat, zatloukat, se očividně dá náramně uplatnit i v jaderné fyzice. (14.05.2012)

Jaký názor zastávají v otázce jaderné energie autoři je sice jasné poměrně záhy, ale o lacinou agitku se v žádném případě nejedná. Naopak to s paranoiou a konspirací pracuje se značným citem dle hesla "čím minimalističtěji, tím působivěji". Dokonce to po většinu stopáže působí (opakuji působí a nikoli že to takové i je; z technického hlediska není a ostatně ani nechce být) natolik reálně (a ve výsledku o to znepokojivěji), že kdyby byla v úvodu noticka "dle skutečných událostí", tak by tomu jistě mnozí skočili na špek; a nebylo by se jim ostatně co divit. (04.08.2014)