Pod sluncem Satanovým
Sous le soleil de Satan
Under the Sun of Satan
Under the Sun of Satan
Under the Sun of Satan
Réžia:
Maurice PialatScenár:
Maurice PialatKamera:
Willy KurantHudba:
Henri DutilleuxHrajú:
Gérard Depardieu, Sandrine Bonnaire, Maurice Pialat, Jean-Christophe Bouvet, Frédéric Auburtin, Claude Berri, Sylvie Pialat, Yann Dedet, Françoise DisleObsahy(2)
Oddaný mladý kňaz Donissan žije svoj život v odriekaní a modlitbách a zároveň sa snaží zachrániť dušu mladej tehotnej Mouchette, ktorá zavraždila svojho milenca. Musí však pri tom čeliť pokušeniu a úskokom zo strany Satana. Adaptácia literárnej predlohy Georgesa Bernanosa získala Zlatú palmu na Medzinárodnom filmovom festivale v Cannes. (STV)
(viac)Recenzie (33)
Hmmm. Čo asi viedlo pána Bernanosa napísať tento román !. Priateľstvo s kňazom ? príbeh z vidieku ? vypočutý kdesi na potulkách po francúzskych vinárňach ?? Čo viedlo jeho myšlienky ? či ono poznanie, že "to čo sa skrze Boha vo svete deje, je len málokedy to, čo ľudia očakávajú ?" Sandrine hrala príliš divadlovo. Gérard v nezvyčajnej filmovej roli, ale bol dobrý. Za tu spústu "postfilmovej depky" strhávam , inak dobrému filmu, jeden bod :) ()
Jak se zdá, snímek si vyloženě libuje ve vrstvení a následném pitvání téměř neřešitelných problémů, kteroužto dozajista záslužnou činnost provázejí neplodné a trochu pomatené dialogy. Jenomže ať to vezmete z jaké chcete strany, svého privátního Satana hřeje na svých prsou každý z nás. Záleží jenom na tom, jestli se s ním naučíme vycházet po dobrém - a nebo jestli si ještě za života (!) sami pro sebe snaživě stvoříme takové malé, amatérské, leč dostatečně nesnesitelné peklo-peklíčko, kterým se v zajetí nesmyslných vnitřních konfliktů necháme postupně stravovat. Pokud by nám to pořád nestačilo, můžeme umožnit vstup (zcela zdarma či na mírný poplatek) i svému nejbližšímu okolí - projevů vděčnosti se ovšem nedočkáme. Vyprávění se dá označit jako velice sugestivní či lehce slabomyslné, přičemž jedno nevylučuje druhé ... lavíruje někde v nejasně ohraničeném prostoru mezi 4* a 2* - takže to pěkně zprůměruju na čisté 3*. Ale, víte ... tento způsob prezentace víry zdá se mi poněkud nešťastným. ()
Nepřekonatelné utrpení duše. Kdo řekl, že existuje ráj na zemi? Nebe se zalilo démonickou modří. Drábové pekelní nalili lektvar jedový. Opěvují smrt a smilstvo. Jazyky ďábelské už olizují rozbolavělé nitro. Nitro stůně, mysl se souží. Jak bojovat o vlastní identitu a rozum před tváří boží, když poslové satanští spiritualitě slouží? Slíbat krev z neumravněné bytosti, p/r/osvět/l/it duši, očistit a odehnat běsy, které vchází do posvátných dveří? Hledat vysvobození v nebytí. ()
Styl i téma mimo mě , Pábůh zaplať :-) ()
Projekt 100 (2000) ()
Inteligentní a pro běžného diváka velmi náročný film. Dlouhé dialogové scény plné útrap a emocí by se spíše hodily na divadelní prkna, ale v takovémto provedení, tedy v reálném prostředí, toto význačné dílo dostává daleko více na atraktivnosti. Texty jsou ale tak myšlenkově složité, že mnohý divák v tom bude postrádat alespoň nějaký smysl. V mystických záležitostech se totiž jen tak někdo nevyzná a tak těžko posoudí tragédii života kněze Donissana, kterého výborně ztvárnil Gérard Depardieu. Natočit nezfilmovatelné literární dílo je ohromná výzva a ten kdo se toho zhostí má sakramentskou kuráž. Jak se mu to povedlo mohou nejlépe ohodnotit samotní věřící. ()
Koncentrovaná deprese přenesená na plátno. Takhle se už dnes netočí. Ani Depardieu by takhle dnes již nezahrál. Pro mne důkaz, že film může být uměním i když to dnes vidíme jen vzácně. ()
Film jen pro někoho. Bernanose jsem nečetla, ale filmaři si měli vzít to, co patří do kinematografie. Upovídané pasáže patří víc do knih, kde možná funkční jsou, ale tady působily nepatřičně. Celé to bylo na mě moc přehnané a osudové. Jsem ateista. ()
Když si seženeta francouzské DVD originál, tak na bonusech uvidíte opravdu vtipné filmy s 50. let. To jsem se mohl potrhat smíchy. ady někdo šlápl hodně vedle nebo jsem ufon. ()
Celkem náročný film, také těžko stravitelný. Bohužel ne až tak výjimečný či poutavý či jinak zajímavý, aby více zaujal než na jedno shlédnutí. 65%, 2.9.2014. ()
"Přece nepojedete hladový. Uvařím vám kávu." Že by paní, která tyto věty pronese, dávala vždy ke kávě koláčky? Nebo pan farář hodně sladí? No, možná. Spíš si ale můžeme od logiky odpočinout, protože se přece díváme na film podle pana Bernanose. Od hovoru dvou dospělých, duševně zdravých a střízlivých lidí čekáme, že bude dávat smysl. Jeden reaguje na druhého nebo rozvíjí vlastní myšlenku, oba účastní používají logiku. Humor zhusta pramení právě z překvapivého narušení této stavby. Ve filmech Deník venkovského faráře a hlavně Pod sluncem Satanovým neustále všichni mluví s cesty, smát se ale nebudete. ()
Kaj se! Než přijde boží trest. ()
Bernanosův román mě v mládí neupoutal, byť jeho ústřední myšlenky mě občas straší dodnes. Pialatovu verzi, srdce- i mozkorváč pro věřící i neznabohy, považuji za zcela mimořádné filmové dílo. Na pátou hvězdičku si netroufnu, abych se neprovinil přílišnou pýchou. Namísto toho připomenu slova pana děkana: "Lidské nitro je dnes toliko bojištěm pudů. Mravnost? Jen hygiena smyslů. Pokušení - nic než tělesný chtíč. Lidé chtějí jen to, co přináší slast a užitek. V tomhle světě nemá světec co dělat - prohlásí ho za blázna." ()