Smůla

Reziser Jose Giovanni natocil dost nudny a priemerny akcny/spionazny film francuzsko- talianskej proveniencie. Belmondo miestami nudny a dost prehrava, akcne sceny nestrhnu dostatocne a pribeh nudi. V ramci Belmondovej filmografie len ako -tak znesitelny priemer a reziser Jose Giovanni tiez musel prist az s Deux hommes dans la Ville, aby si spravil meno. Takymito priemernymi koninami by si meno urcite neziskal. 50 % (13.12.2014)

1/10 Smula se lepi na lidi kolem nej a smulu bude mit i ten, kdo se necha nalakat na Belmonda a sebere dost odvahy s podivat na tuto gangsterku. Velmi pochybny a nudny epos mapujici francouzske podsveti, ktereho okamziky, kdy nenudi spocita rychle i zaslouzily majitel motorove pily. Naprosta ztrata casu. (16.11.2011)

Řízná gangsterka s několika takřka westernovými přestřelkami, měnící se v polovině na vězeňské drama. Zní to trochu schizofrenně, avšak díky skvělým hercům a Giovanniho schopnosti vyprávět ten přechod působí zcela přirozeně. Zajímavá absence kladných postav (Borgo je sice sympaťák, ale do klasického klaďase má daleko), poměrně dost vysoký body count, několik velmi silných scén (odklízení min, márnice, poslední přestřelka) a všudypřítomná sedmdesátková syrovost. V neposlední řadě nechybí ani ten nejdůležitější prvek francouzských (nejen) kriminálek drsné školy - přátelství až za hrob. 80%. (29.12.2020)

Kriminální drama s velice příjemným hudebním podmazem.. Příběh dvou mužů, jedné sestry a života za hranicí zákona mě vtáhnul a nepustil, zejména jsem vnímala ten důraz na přátelství, ochotu i snahu pomoci za jakoukoli cenu.. U mě filmová spokojenost, Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale a Michel Constantin se mi zamlouvali.. (06.04.2021)

Hodnotit filmy a scénáře José Giovanniho je dost obtížné. Na jednu stranu jsou vlastně obdivuhodným záznamem celoživotního zápasu člověka, který se přes ně vyrovnával s přitažlivostí světa zločinu, s přitažlivostí, která ho přivedla málem až pod gilotinu, na druhou stranu trpí nevyrovnaností jednotlivých složek a mísením realistických prvků s těmi brakovými. Giovanniho záměrem bylo ukázat podsvětí před válkou, jenže zde sklouzl k určité mytologičnosti (westernový úvod a následný kamerový nájezd na hlavního hrdinu; dobré děvky a dobří pasáci proti primitivní brutalitě), a následný poválečný příchod nové gardy (Depardieu) nectící nic z toho starého. Vše je rámováno klasickou tvrďáckou mytologií spočívající v oslavě mužského přátelství, protože jenom to podle Giovanniho naplňuje gangsterův život. Vše ostatní je totiž prodejné a Claudia se svým nakřáplým hlasem je tu jenom do počtu (taky pořád čeká a čeká). (11.03.2010)