Smůla

Mišmaš všeho možného. 1)  Žánrově nekonzistentní snímek je vlastně docela sranda - remake má v hlavní roli Belmonda stejně jako původní film._____ 2)  No a 39letý Jean-Paul Belmondo je to hlavní přitažlivé na celé věci._____ 3)  Oceňuji i zajímavý pohled na dějiny Francie ve 30. a 40. létech z pozice gangstera. (09.02.2023)

Reziser Jose Giovanni natocil dost nudny a priemerny akcny/spionazny film francuzsko- talianskej proveniencie. Belmondo miestami nudny a dost prehrava, akcne sceny nestrhnu dostatocne a pribeh nudi. V ramci Belmondovej filmografie len ako -tak znesitelny priemer a reziser Jose Giovanni tiez musel prist az s Deux hommes dans la Ville, aby si spravil meno. Takymito priemernymi koninami by si meno urcite neziskal. 50 % (13.12.2014)

Smůla je plná převratů. Nejdřív se to tváří jako kriminálka, aby to vlastně všecko v druhé půlce skončilo ve vězení. I tam to ale nebude úplný konec. Další zvláštností je každopádně fakt, že Belmondo se tady tváří vážně, ale zároveň bláznivě tak, jak ho známe. Hůl jsem nad vážností u tohoto filmu zlomil v momentě, kdy Bebel jednomu z bachařů strčil při šarvátce kolíček do prdele. (10.12.2014)

Giovanniho věčné osobní téma vězení či nespravedlivého osudu je tentokrát netradičně říznuto gangsterkou, avšak samotný příběh stejně jako leckdy překvapivý lidský osud přeskakuje mezi různými žánry, přináší až do konce nepředvídatelné zvraty, vyústí se selhanými plány a novými nástrahy nejednou zcela mimo očekávání...  Přesto jedna jistota s naplněným očekávání v tomto příběhu nechybí a tou je skálopevné přátelství, které mezi trojicí Borga, Xaviera a krásné Georgie přetrvalo až do konce přes všechny krkolomné vyhlídky i pády. Mě se přes tu žánrovou nevyváženost film velmi dobře sledoval, snad díky silnému tématu a dostatečné psychologii postav mě výjimečně bavil film i v té gangsterské rovině, měl pro mě podmanivou atmosféru, nepřekvapivě skvěle zahrané hlavní postavy Belmondem a Constantinem a opět nádhernou de Roubaixovou hudbu, která se pro mě už dávno stala neodmyslitelnou součástí většiny Giovanniho i Enricových filmů. Smůla má více silných momentů, z nichž by v první řadě jmenoval (v rámci filmu první) setkání Borga se Xavierem v temné samotce, nechybí zde (v dobrovodu hudby) pár stylových scén, třeba s Belmondovou poklidnou přípravou na nepromisní útok a samotný příběh procházející napříč větším časovým úsekem má čím plně zaujmout až do konce. Na druhé straně jsem od José Giovanniho v minulosti již dostal mnohem větší emocionální nálože, tento film mě v žádném případě nezklamal, ale do mého žebříčka toho nejlepšího od Giovaniho by se nejspíš nedostal. [75%] (19.12.2021)

Hrozně se mně líbí ten francouzský důraz na lidskou zásadovost, díky kterému má v sobě ohromné množství francouzských filmů neskutečnou sílu. Přátelství, láska, osobní čest, ono je to tady podáno jen tak, jako by na vedlejší koleji a přitom je to alfa omega celýho filmu. Ač bych Bebelovi klidně dal telefon na všechny holky co jsem kdy poznal a i když mě to doslova trhá srdce mám tady k němu jednu vyčítku, podle mě by filmu prospělo, kdyby se tady vůbec v žádný scéně neusmíval, protože Jean -Paul má tak kouzelnej úsměv, že sám o sobě stačí, aby film otáčel do úplně jiný roviny, která do Smůly nepatří. Ovšem jinak třeba při scéně v márnici je výbornej a konce ty Jean - Paulík taky umí na jedničku. Samozřejmě i všichni ostatní herci hrajou skvěle a pro krásný hnědý oči Claudie Cardinale bych klidně i vepřo knedlo zelo udělal. Navíc parádní role ženský, která má v sobě sílu i charchter umět podržet chlapa když to potřebuje. Film který já osobně nevnímám ani jako gangsterku ale jako silný příběh několika zásadových lidí za hranou zákona, který disponuje parádním hudebním doprovodem. (22.08.2013)