Smůla

1/10 Smula se lepi na lidi kolem nej a smulu bude mit i ten, kdo se necha nalakat na Belmonda a sebere dost odvahy s podivat na tuto gangsterku. Velmi pochybny a nudny epos mapujici francouzske podsveti, ktereho okamziky, kdy nenudi spocita rychle i zaslouzily majitel motorove pily. Naprosta ztrata casu. (16.11.2011)

Když si Belmondův Roberto Borgo před vámi sedne doprostřed místnosti na židli a v mírném předklonu si opře ruce o nohy, neznamená to, že je unavený. Znamená to, že máte smůlu. Máte ho přilepeného na patách i s jeho čárou života ve tvaru kruhu a aby toho nebylo málo, stojí za ním strážný anděl s flašinetem.. Free style gangsterka, kterou se táhne silná nit přátelství a tragikomiky osudu těch, co ze své strany zákona mají blíže k cele věznice i celtě márnice. Do nevázaného konceptu zapadá i hudba, která osciluje mezi genialitou (minimalismus při ostré přestřelce s černošským gangem) a Cirkusem Humberto.. Američané měli Eddieho Bunkera, Francouzi zase José Giovanniho. Oba do toho dali vlastní zkušenost, soustředili se na postavy, které neprošly Yalem a Sorbonnou a nikdy jejich počínání nesoudili.. (06.05.2024)

Řízná gangsterka s několika takřka westernovými přestřelkami, měnící se v polovině na vězeňské drama. Zní to trochu schizofrenně, avšak díky skvělým hercům a Giovanniho schopnosti vyprávět ten přechod působí zcela přirozeně. Zajímavá absence kladných postav (Borgo je sice sympaťák, ale do klasického klaďase má daleko), poměrně dost vysoký body count, několik velmi silných scén (odklízení min, márnice, poslední přestřelka) a všudypřítomná sedmdesátková syrovost. V neposlední řadě nechybí ani ten nejdůležitější prvek francouzských (nejen) kriminálek drsné školy - přátelství až za hrob. 80%. (29.12.2020)

Smůla (pod tímto názvem film uváděla ČT) je remakem filmu Muž jménem La Rocca z roku 1961, který byl natočen podle Giovanniho románu, ale panu spisovateli se nelíbil, stejně jako většina filmů natočených podle jeho děl. Giovanni totiž psal podle skutečnosti,sám byl v minulosti kriminálním živlem a psát začal ve vězení. Údajně prý za okupace pracoval pro gestapo, mezi filmy podle jeho scénářů či románů však patří i Sicilský klan, Druhý dech, Velký risk, Ho!, nebo Dorodruzi. Kvůli oné nespokojenosti se sám stal režisérem a natočil příběh skutečného gangstera La Roccy (zde pod jménem Borgo) sám a po svém, ačkoli do hlavní role se vrátil Jean-Paul Belmondo. No a i když Giovanni i Belmondo mají ve své filmografii lepší dílka, tak Smůla stojí za zhlédnutí především kvůli scéně, kdy tehdy začínající Depadieu zraní Cardinalovou a zabije Constantina. Nejlepší složkou filmu je však hudba geniálního Francoise de Roubaixe, která patří ke skladatelovým nejlepším kouskům. 65% (31.03.2007)

WTF? Belmondo po dvaceti letech vypadá furt stejně, jenom má šedivý vlasy, příběh je o ničem, a nudnej, dialogy strašný, Claudia Cardinale oproti Bebelovi zestárne bohužel i v obličeji (i když i pak jí to moc sluší, ale už to není taková kočička) a konec je jeden z nejhorších, jaké jsem viděl. Mimo to strašná hudba. (12.03.2010)