Finist, jasný sokol

Režimy vyhlasujúce náboženstvo za tmársku ideológiu pracovali s inými formami vierovyznania. Sovietski ideológovia na to išli aj cez vybájené príbehy, rozprávky a byliny. Ostalo len otázkou času, kedy budú sfilmované. Na kostýmoch sa nešetrilo. Dobro vyzeralo vždy až neprirodzene dobre, zlo čertovsky odpudivo. A príšery: uch - radšej nemyslieť. V popredí príbehu Finista je obrana prostej dedinskej usadlosti a jej jednoduchých, no pracovitých obyvateľov pred čarami zlomyseľných mutantov, mágov a čarodejov kostýmami pripomínajúcimi divých aziatských chlpáčov s baranicami. Chráni sa ruský ľud, ruský hrdina a panensky krásna ruská príroda. Všetci síce pôsobia a jednajú (a veru trochu aj vyzerajú) ako primitívi, ale veď predsa ešte nepoznali socializmus. A feudálne zriadenia a ich predstaviteľov sa neoplatí nejako velebiť - teda až na hrdinov pochádzajúcich z prostého ľudu - akým je aj ten titulný. Ušľachtilo nordický typ - plavovlasý s pohľadom zasnene hľadiacim nahor. A odtiaľ, z neba ho chráni sokol, vták najjasnejší. S korunkou na hlave - to je skutočný kráľ. Dej sa prazvláštne sunie dopredu, na kopec vtipných scén je asi taký istý počet zúfalo nedotiahnutých. Napriek výnimočnému vizuálnemu stvárneniu lesnej príšery, na ktorú bol prečarovaný Finist-geroj a mŕtvolne zelenavo popolavej podobe mága Kardausa, ide vo výslednici vplyvom nedotiahnutosti len o priemer. Poznámka: Starý slovenský dabing nereflektoval na slová piesní, ktorých je vo filme požehnane a nechal ich bez prekladu či tituliek. (12.01.2016)

Typický Rou s jeho bohatiermi-silákmi, čarami a zvieratami (typicky medvede), jednoduchými filmovými trikmi a samozrejme jednoduchým detským humorom. V rozprávkach by malo dobro víťaziť nad zlom, v sovietskych rozprávkach ale často dobro víťazí nad smiešnym alebo smiešnotrápnym zlom a tak držať palce tým dobrým je celkom fuška. Postavy sú ale sympatické, švárna deva nie je na zahodenie, takže ide ľahko prepáčiť celkovú pitoresknosť, naivnosť a jednoduchý dej. S obrovským množstvom pesničiek som už menší problém mal. (25.12.2023)

Vsichni nestori a nestorky ruske/sovetske pohadky jsou opet pohromade. Spousta znamych tvari...samozrejme nesmi chybet Георгий Милляр, krasna Светлана Орлова (i kdyz na Nastenku ani Varvaru nema) a moje oblibena Людмила Хитяева. :-) Trosku strasidelna pohadka, ale hodne muzikal. Mnohem vic, nez jsem si pamatoval z detstvi. 4- (31.03.2014)

Pohádka by v rámci svého diskursivního pozadí (proklamovaně ateistická apoteosa svaté Rusi a jejího dobrého lidu) fungovala dobře, kdyby jí tvůrci dopřáli delší stopáž a méně násilných střihů a obtěžovali se neznalým divákům vysvětlit některé očividně zákonité detaily folklóru (trojice obtloustlých zpívajících sudiček, mluvící zvířata, princip magie). Ve stávající formě je příběh nepřehledným sprintem za předem určeným přemožením rusovlase německého čaroděje a jeho hordy tatarských nekňubů, a tedy pohádkou, která nedokáže zaujmout, nejste-li vlastencem nebo kulturologem. (28.12.2017)

Ej, Finiste jasný, Sokole udatný, herdek, jak mu asi říkali doma, dokud Finist tahal kačera? Bohatýre matičky Rusi, zachraň zemi před zlým, strašně vousatým a pitvořícím se kouzelníkem. Taky něco udělej s těmi pavouky a vydoluj sedláka z pod země. Ono to pobíhání, pitvoření se a zběsilá gestikulace k ruským pohádkám patří. Aljonuška byla krásná, jak už tak ruské dívčiny v pohádkách bývají, a ty hýbající se obrazy předků v Kardausově zámku nejednoho fanouška Bradavického kouzelníka přivedou na myšlenku, že vše už tu jednou bylo. (28.12.2011)